Kalendář před naším letopočtem: Jaký byl rok před rokem nula? Odpověď je složitější, než se může zdát
Redakce
Rozmanité kalendáře světa
Na úvod je třeba poznamenat, že gregoriánský kalendář, jaký známe ve zdejších končinách, není zdaleka jediným ukazatelem letopočtu. Na mnohých místech světa se totiž roky počítají úplně jinak. Například v Číně, ačkoliv zde byl roku 1912 oficiálně zaveden gregoriánský kalendář, se stále svátky a významné události řídí podle tradičního lunárního kalendáře. Podle něj začíná rok v novoluní, mezi posledními dny našeho měsíce ledna a polovinou února. Například rok 2000 byl podle čínského kalendáře rokem 4698. V čínském kalendáři také dominuje zvířecí symbolika, kdy každý rok je spojován s jedním z dvanácti zvířat. V Izraeli se zase setkáte s tzv. židovským kalendářem, který je lunárně solární. Oficiálně se však Izrael řídí gregoriánským kalendářem. Dále také existuje např. mayský kalendář, islámský kalendář či kalendář Etiopie. V Etiopii byl zase v našem roce 2000 teprve rok 1993.
Z juliánského na gregoriánský
V současné době se používá v Evropě, USA a ve světové obchodní korespondenci tzv. gregoriánský kalendář. Ten byl zaveden od roku 1582, kdy jednotlivé země přestup na tento kalendář uskutečňovaly postupem času – některé dokonce až ve 20. století (např. Rusko až v roce 1918). Jeho předchůdcem byl juliánský kalendář, který v roce 46. př. n. l. a s platností od 45 př. n. l. zavedl Julius Caesar. Ačkoliv se tento původní kalendář obdivuhodně blížil skutečné délce roku, i přesto došlo v průběhu staletí k odchylce. V roce 1582 se Caesarův kalendář posunul o celých 10 dnů, proto papež Řehoř XIII (1502-1585) provedl jeho reformu a dal vniknout kalendáři, jak jej známe dnes. Ačkoliv Julius Caesar stanovil začátek roku na 1. ledna, v průběhu věků se používala různá novoroční data, obzvlášť ve středověku.
Počítání let ve starověku
Hluboko ve starověku před příchodem juliánského kalendáře lidé většinou sledovali roky jen v kontextu s opakujícími se ročními obdobími a roky označovali podle přírodních astronomických jevů. Později začali roky počítat podle významných událostí, jako byla například stavba chrámu, ustanovení kněží, vybudování měst atp. V některých společenstvích se jako časový údaj používalo období vlády určitého panovníka nebo se datovalo podle panovnických dynastií, například ve starověkém Egyptě. Během tzv. konzulských let se oficiálně roky ve starověkém Římě označovaly podle nejvyšších úředníků, kdy tento systém počítání let se začal využívat asi od 3. století př. n. l. Pro římské historiky se však východiskem stalo počítání let od založení Říma (753 př. n. l.). Ani se zavedením juliánského kalendáře se však nepřestalo počítat podle významných událostí či panovníků. Ve středověku a raném novověku se rozšířeným způsobem datování stalo počítání let panování nebo církevního úřadu.
Úvodní obrázek: Profimedia
Zdroj: WebExhibits
