Více fabulace, méně true crime: Příběh Eda Geina mísí pravdu se lží

Po dvou sériích z umělecké dílny Ryana Murphyho, a to o zločinech Jeffrey Dahmera a bratrů Menendezových, přidal Netflix osmidílnou mistrovskou práci na téma života, zločinů (a jejich dopadů v popkultuře) nikoho menšího než Eda Geina, zvaného Řezníka odvedle.

Edu Geinovi bylo 51 let, když u něj doma policisté našli za nohy pověšené vyvržené lidské tělo. Prokázány mu později byly pouhé dvě vraždy a v jeho domě v Plainfieldu ve Wisconsinu se našly pozůstatky množství lidských těl. Sám tvrdil, že se na většinu toho, co spáchal, nepamatuje, a tím pádem nikdo neví, co se přesně v domě hrůzy odehrávalo. Zmizely v jícnu Geinova šílenství další osoby, prožívaly oběti před smrtí strach a trpěly, nebo byly zabity „humánně“?. Tam, kde nám realita nechává tak rozsáhlá slepá místa, nastupuje umění, aby je vyplnilo. A tak už v roce 1960, tedy tři roky poté, co Geinův případ otřásl Amerikou, napsal spisovatel Robert Bloch pozoruhodný román Psycho. Žil totiž jenom padesát mil od místa, kde si slabomyslný ale zručný vrah doma hrál s mrtvolami.

Šiju šiju si kabátek

Blochovy látky se chopil Alfred Hitchcock a od těch dob je představa o tom, že duševně nemocní mluví různými hlasy, převlékají se za vlastní matky a samozřejmě zabíjejí, na světě. Sám Ed Gein byl prohlášen za duševně chorého a v poměrném poklidu dožil až do roku 1984 v psychiatrické léčebně. V dobách po smrti své matky si mimo jiné šil vesty z kůže ženských mrtvol vyhrabaných na hřbitově. Jestli se dopouštěl i kanibalismu a nekrofilie, vehementně popíral s vysvětlením, že mrtvoly přece páchnou. Zabývat se páchnoucím příběhem Eda Geina napadlo Ryana Murphyho a Iana Brennana, kteří uspořádali osmidílnou nechutnou jízdu v třetí sérii svých Monster. Se svou uměleckou dílnou se rozhodli jako praví ďáblové mísit pravdu se lží.

Pravda, nebo lež? 

Rozhodli se kombinovat uměleckou invenci s tím, co se o Edu Geinovi ví stoprocentně, ve velkorysém stylu, a to často v hávu Geinova bludu. A tak vstupuje do seriálu jako reálná postava Ilse Koch ztvárněná Vicky Krieps, dozorkyně z koncentračního tábora proslavená podobným koníčkem, vyráběním stínítek na lampu z lidské kůže. Mohlo by být zajímavou picí hrou porovnávat seriál s tím, co se skutečně dělo a co je umělecká licence. Ušetříme vám alespoň trochu práce: Postava Geinovy kamarádky Adeline skutečně existovala, nebyla to však taková kráska, jako je herečka Susanna Son. Co se týče fyzické krásy, je velkým tématem práce u představitele hlavního hrdiny, Charlieho Hunnama. Je velmi pravděpodobné, že tvůrci se snažili věnovat tuto roli právě Hunnamovi jako protiúkol. To byla mimochodem i úvaha Alfreda Hitchcocka, když roli Normana Batese svěřil Anthony Perkinsovi, který hrál do té doby romantické mladíky.

Ed Gein v síni slávy

Mimochodem, Anthony Perkinsovi se z role schizofrenního vraždícího maniaka nepodařilo vymanit. Sám si zahrál ve třech dalších pokračováních Psycha, stejně jako existuje několikrát i Texaský masakr motorovou pilou nebo příběhy Hannibala Lectera. Všechny tyto skvosty jsou v příběhu Eda Geina akcentovány a více než true crime dostáváme jako diváci na talíř spíš polemiku o tom, že vliv zločinu na popkulturu a popkultury na zločin je obousměrný. Eda Geina seriál popisuje jako praotce monster zabíjejících na filmovém plátně. Ryan Murphy a Ian Brennan mohou být opět kritizováni, že vytvořili portrét zabijáka, který takřka vzbuzuje lítost a sám trpí svým halucinováním. Zatímco Jeffrey Dahmer zbožňoval Hvězdné války a Vymítače ďábla, Ted Bundy se sám stal televizní superstar. A jak dokládá sledovanost seriálu na Netflixu, náš strach z mrtvol a zabíjení se dá velmi dobře monetizovat.

Monstrum – Příběh Eda Geina (Monster: The Ed Gein Story)

Režie: Max Winkler, Ian Brennan
Scénář: Ryan Murphy, Ian Brennan
Hrají: Charlie Hunnam, Tom Hollander, Laurie Metcalf, Olivia Williams, Vicky Krieps, Lesley Manville, Tyler Jacob Moore, Joey Pollari, Charlie Hall, Suzanna Son

Kde sledovat: Netflix