Fešácký netvor a herci v protiúkolech: Guillermo del Toro přináší adaptaci Frankensteina jako vystřiženou z Burtonova Gothamu

Frankensteinů není nikdy dost, a tak i ten nejnovější režiséra Guillerma del Tora získává oprávněně pozornost. Konkrétně na Netflixu. Úplně první filmový Frankenstein se zrodil v roce 1931 a jako monstrum je v něm děsivý Boris Karloff. Předposlední z těch zajímavých se jmenoval Viktor Frankenstein a zahráli si v něm James McAvoy a Daniel Radcliffe před deseti lety.

Velmi pěkného Frankensteina jste mohli vidět i v seriálu Penny Dreadful, v němž oslňuje v boji s démonickými silami Eva Green. Pro samotného Guillerma del Tora, režiséra dodnes znepokojivého Faunova labyrintu, je tím nejmilejším Frankensteinem od dětství právě zmíněný černobílý snímek o 71 minutách z roku 1931. Zbožňuje ho natolik, že se nechal slyšet, že Frankenstein byl doslova jeho náboženstvím. Právě tak jako k uctívané látce podle románu Mary Shelley přistoupil ke stvoření své specifické verze, která vyniká uměleckou hodnotou barvitosti a výtvarné stránky vůbec.

Chat GPT jako novodobý netvor

Román napsala Mary Shelley v roce 1818 a je považován za zakládní kámen žánru sci-fi, přičemž byl inspirován německými děsivými příběhy a rovněž tehdy populárním a udivujícím objevem galvanismu. Právě ono monstrózní zařízení, které dokáže svést, koncentrovat a využít elektrickou energii z bouřkového blesku tak, že má za cíl oživit mrtvou lidskou tkáň, se del Torovi povedlo. Motiv vzkříšení a oživlé mrtvoly zajímá lidského ducha od starého Egypta a příběh umělého člověka známe už z židovské legendy o Golemovi. Otázka je znovu citlivá v současnosti, kdy z tkání inteligence celé populace povstává nový a živoucí duch umělé inteligence, která je pro spoustu lidí atraktivnějším společníkem, rádcem, terapeutem či dokonce sexuálním objektem, než živé bytosti.

Laboratoř je třeba mít na hradě

Fantaskní barevnost gotickému románu del Torova ražení velmi sluší. Nebudeme mu to říkat, ale v některých scénách, jako jsou například zobrazené chrliče na děsivě vysokých zdech paláce, v němž má šílený vědec svou laboratoř, jako bychom lehce poznávali Gotham City a rukopis Tima Burtona. S uvěřitelným afektem, který potřebujete k vyjádření nejvýraznějších hrdinů romantismu, se uplatnili herci, od kterých lze očekávat jen to nejlepší. Někteří svou roli získali snad se záměrem jako protiúkol.

Čtveřice těch nejlepších

Na mysli máme samozřejmě Miu Goth, která ve filmech zvaných Maxxxine sehrála odhodlanou mladou ženu, která se chce proslavit hraním v pornu a nebojí se použít hrubé násilí. Ve Frankensteinovi jakožto Elizabeth ukazuje svou éterickou tvář, ztělesňuje něhu, cudnost a laskavost samu a po vyzývavosti z výše zmíněné série není v jejím projevu ani stopa. Na postavě Elizabeth je asi nejkrásněji rozvinuto výtvarné umění kostýmu. Netvora, k němuž Elizabeth přilne, hraje Jacob Elordi, kterého si můžete pamatovat jako jednoho ze studentů v seriálu Euforie. Jeho monstrum je oproti jiným filmovým Frankensteinům ovšem docela fešák. Christoph Waltz záporáky a kontroverzní postavy umí od slovutných Hanebných panchartů a zde sleduje jeho figura vlastní sobecké cíle, když sponzoruje projekt doktora Frankensteina. Toho se zhostil Oscar Isaac, který je ve sci-fi jako doma a z řady jeho rolí jmenujme tu méně známou, a to ve snímku Anihilace. Doplňme, že v del Torově uchopení není samo monstrum to nejděsivější. Tím nejodpornějším zůstává člověk jako někdo, kdo v povýšené snaze hrát si na boha ztrácí s pokorou i cit. Tenhle Frankenstein je doslova řezem do živého, protože scény nakládání s ostatky mrtvých jsou nepříjemně naturalistické.

Frankenstein 

USA / Mexiko 2025
Délka: 149 min
Režie a scénář: Guillermo del Toro
Hudba: Alexandre Desplat
Hrají: Oscar Isaac, Mia Goth, Jacob Elordi, Christoph Waltz, Charles Dance, David Bradley, Lars Mikkelsen, Christian Convery, Felix Kammerer, Ralph Ineson