Nová deska Raye očima (a ušima) Expres FM: Fascinující projekt srdcařky i lehce nudná kulisa

Raye po třeche letech vydala minulý pátek novou, v pořadí druhou řadovou desku This Music May Contain Hope. Očekávání byla velká, vždyť za svůj debut My 21st Century Blues získala rekordní nálož šesti Grammy. Navíc fanoušky navnadila pilotním singlem Where Is My Husband! Jak album vnímají zástupci Expres FM, jmenovitě hudební ředitel Radek Bureš a moderátoři Míša Tůmová a Petr Novák? To se dozvíte níže. 

Fascinující deska umanuté zpěvačky 

Druhá deska Raye je v mnoha ohledech fascinující. Svou textovou upřímností, stylovou rozmáchlostí, vokálním výkonem Raye, ale i její umanutostí. Vydat v dnešní zrychlené době desku, která trvá přes sedmdesát minut a je designovaná jako hudební příběh, který vyžaduje poslech v kuse od začátku do konce, to chce kuráž. A té má Raye na rozdávání.

Stejně jako talentu. I když je album stylově různorodé (od tradičního jazzu až po deep house), drží pohromadě a dává smysl. Je to v podstatě velice moderní muzikál o zlomeném srdci. Čím víc jde Raye zvukově do současnosti, tím je silnější, ale i v tradičních soulových a jazzových kusech je samozřejmě jako ryba ve vodě. Umanutost Raye je pravda někdy až trochu přítěží. Je otázka, jestli musela být na desce závěrečná skladba Fin, kde několik minut ve stylu závěrečných titulků vyjmenovává spolupracovníky, kterou si většina lidi poslechne těžko víc než jednou. Na druhou stranu je sympatické, že ji tam i s tímto vědomím nechala. Raye si prostě dělá svobodně, co chce a to je vždycky cool.

Ano, mohlo se trochu škrtat. Ano, na nahrávce je cítit ambice „to všem ukázat“ a natočit „něco zásadního“, což někdy může být trochu na sílu. Ale podstatné je, že album kromě naděje obsahuje i spoustu hudebně dechberoucích momentů, které potvrzují, že Raye je jedním z největších talentů na současné hudební scéně.

Radek Bureš
hudební ředitel Expres FM

Srdcařka, co se potřebuje vypovídat 

Je vidět, že Raye je ve všech směrech srdcařka. Na srdci toho má hodně a chce se z toho vypovídat. Doslova. Intro a outro alba jsou totiž skoro čistě jen povídání, a když nad tím tak přemýšlím, snad skoro v každé skladbě někdo něco povídá. Na mě už je to trochu moc. Až jsem z toho místy začínala mít trochu pocit, že poslouchám muzikál. A ty moc nemusím. Ale tenhle byl brutálně dobrý. Hudebně mě to totiž moc baví. Raye pokrývá několik stylů. Nebojí se jazzu, soulu, funku, R’n’B, má tam i dance, nebo jede bomby s Hansem Zimmerem. A já miluji orchestr v moderním pojetí. Přes to všechno album funguje jako dobře propojený celek od začátku do konce. Je to překvapivé, úderné, jemné, obnažené, odvážné – kombinace všech emocí vybroušená do diamantu. Za mě 10/10. I přes to mluvení. 

Míša Tůmová
moderátorka Expres FM 

Nálož, která místy nudí 

Raye posluchačům na desce naservírovala hned 17 skladeb na ploše 73 minut, což je na dnešní albové trendy poměrně slušná nálož. Loni na podzim pak na nahrávku lákala poměrně ambiciózním singlem Where Is My Husband! Nepatřím mezi skalní fanoušky zpěvačky, ale minulé album vlastním a poměrně se mi líbilo. Přesto jsem k poslechu novinky přistupoval poctivě a bez předsudků.

Moc mě baví barva zpěvaččina a hlasu i její celkový projev. Album už od intra naznačuje, že se ponese tak trochu v muzikálovém zvuku – některé skladby mi evokují staré dobré časy Shirley Basey. Možná to bude i výběrem producentů, kterých se ve studiu vystřídala pěkná řádka. A možná právě to je ten problém. Album jsem poslouchal v kuse na bedny i do sluchátek a více funguje jako kulisa pro nejrůznější interesantní činnosti. Dle mého názoru postrádá silné skladby, krom zmíněného singlu mě zaujaly I Will Overcome, Goodbye Henry s Al Greenem nebo Skin And Bones. Nechci říkat, že zbytek je vata, to v žádném případě, ale občas jsem se při poslechu nudil. Pokud by měl desku ohodnotit procentuálně, dal bych jí 70% .

Petr Novák
moderátor Expres FM, tvůrce hudebního speciálu Expres Edge