Hit z filmu o tančící svářečce: Před 40 lety vyšla píseň Flashdance... What A Feeling, hvězdný skladatel nevěřil zápletce

Před čtyřiceti lety vyšla filmová píseň, která je dodnes jednou z popkulturních ikon celých 80. let.  Co na tom, že zápletka filmu Flashdance je tak nepravděpodobná, že se na něm skladatel Giorgio Moroder původně nechtěl vůbec podílet.

Jednou z věcí, které nám daly 80. roky, byly filmy, které sice nebyly výslovně muzikály, ale podstatnou část jejich děje tvořily písně. Například romantické drama Footlose (1984) s Kevinem Baconem nebo Hříšný tanec (1987). Jedním z prvních ale byl Flashdance. Film z roku 1983 o svářečce jménem Alex, která po nocích tančí ve striptýzových barech a touží stát se baletkou. Ano, když to takhle dáte do jedné věty, zní to jako absolutní blábol, nicméně film režiséra Adriana Lynea je přesně o tom. A přesto se stal jedním z největších hitů 80. let. Velkou zásluhu na tom má i tato píseň. Ačkoliv skoro nikdo z hlavy neví jméno zpěvačky, která ji zpívá.

Hvězdný skladatel filmu nevěřil 

Její melodii napsal legendární Giorgio Moroder, který byl poté, co dostal Oscara za hudbu k dramatu Půlnoční expres, nejzářivější hvězdou mezi hollywoodskými skladateli filmové hudby. Producent Jerry Bruckheimer jej pak oslovil, aby napsal hudbu pro jeho film Americký gigolo (1980) a o dva roky později za ním přišel z dotazem, zda by měl zájem napsat hudbu pro příběh svářečky Alex. Moroderovi ale tahle story přišla tak banální a nevěrohodná, že o to velký zájem neměl. Přesto ho napadla melodie a její hrubé demo přinesl Bruckheimerovi. Jednalo se právě o melodii skladby What A Feeling. I tak si ale Moroder vymínil, že hudbu k filmu nesloží, dokud neuvidí jeho aspoň hrubý sestřih. Až teprve pak souhlasil.

Text vznikl v taxíku

Text k písni nejdříve svěřil svému studiovému bubeníkovi, jímž byl Keith Forsey. Ke spolupráci však poté pozval i zpěvačku Irene Cara. Ta měla v té době na kontě úspěch s titulní písní z filmu Fame z roku 1980, který se také točil kolem přijímaček na taneční školu, Irene v něm hrála i jednu z hlavních rolí. Oběma pustil závěrečnou scénu z filmu, což doprovodil i demonahrávkou písně, kterou pro ni složil. Foresy a Cara hned nato odjeli do nahrávacího studia a většinu textu údajně napsali cestou v taxíku. Zbytek pak dopsali ve studiu. „Když jsme ten text psali, neměla jsem vůbec ponětí, o čem ten film je. Přišlo mi, že to vypadá dost jako Fame. Tak jsem si říkala, jasně, prostě další film o tanečním divadle,“ řekla k tomu později Cara. Text každopádně pojala jako metaforu k tomu, jak se člověk cítí při tanci.

Hitparádový triumf, Oscar i Grammy 

Singl vyšel 11. dubna 1983, ale několika rozhlasovým dýdžejům byl poskytnut k testování už na konci března. V květnu se pak skladba dostala na první příčku americké hitparády a zůstala tu šest týdnů. V červnu 1983 pak vyšel celý soundtrack k filmu, který dokonce z první příčky americké hitparády na dva týdny sundal Thriller Michaela Jacksona, která jí předtím kralovala sedmnáct týdnů (a pak ještě následujících dvacet). Irene Cara získala v roce 1983 za tuto skladbu Grammy za nejlepší popový vokální výkon. Ona a její spoluautoři byli také oceněni Oscarem za nejlepší původní píseň, čímž porazili i píseň Maniac, tedy další melodii z Flashdance. Film, píseň i videoklip také putovaly rovnou do zlatého fondu populární kultury a vznikla na ně celá řada odkazů. Ostatně právě tímhle klipem se v roce 2000 velmi volně inspirovali tvůrci klipu k písní Since I Left You australského dýdžejského kolektivu The Avalanches.

Autor je hudební publicista 
Úvodní foto: Profimedia