Světový den dárců krve: Kdo se dárcem stát nemůže a jaké má krev datum expirace?
Karin Šnýdrová
Krev se skládá z krevní plazmy, červených i bílých krvinek a krevních destiček. Nejčastěji se provádí odběry plné krve. Pokud se pro něj rozhodnete, sestřička vám odejme z žíly zhruba 450 ml. Celý zákrok netrvá déle než pár minut a může zachránit až čtyři lidské životy.
Dalším typem jsou pak speciální odběry, které z krve dárce oddělují jednotlivé složky (krevní plazma, červené krvinky, krevní destičky). Tento proces už zabere více času, minimálně 45 minut. Proč byste měli zvážit, zdali se nestát pravidelným dárcem, o jaké krevní skupiny je největší zájem a kvůli čemu můžou transfuzní stanice vaši pomoc odmítnout?
Čtěte také: Alkohol nám přidělává práci, říká zdravotnický záchranář Michal
Aktuální počet dárců nestačí
Ačkoliv je dárců krve v Česku kolem 260 tisíc, jejich počet nestačí. Ti pravidelní zkrátka chybí. „Čtvrt milionu dárců krve a jejích složek registrovaných v nemocničních transfúzních zařízeních by se mohlo zdát hodně, ale mělo by jich být alespoň 300 tisíc. Dárci by měli být ochotní darovat pravidelně, aby se potřebné množství krve rozdělilo mezi dárce rovnoměrně. Tím se také umožní lépe vykrývat období dovolených nebo chřipkových či jiných epidemií, kdy bývá nižší dostupnost dárců,“ objasňuje prezident Českého červeného kříže Marek Jukl.
Krev a doba expirace
Pravidelné darování je důležité i proto, že krev má datum spotřeby. Ani nejmodernější techniky nemají zatím nástroj k tomu, skladovat ji příliš dlouho. „Trvanlivost krevní konzervy je 35 dnů, samostatně odebraných červených krvinek pak 42 dnů. Kvůli omezené trvanlivosti se preferuje tzv. plánované dárcovství, kdy dárce chodí darovat podle potřeby na jeho transfuzní stanici,“ upřesňuje Marek Jukl. Po jaké krvi je momentálně sháňka, zjistíte na stránkách jednotlivých zdravotnických zařízení, případně se podívejte, kde se nachází nejbližší transfuzní stanice a informujte se přímo tam.
Krevní skupiny
Krevní skupiny se nejčastěji dělí na čtyři základní typy: A, B, AB a 0. Velkou roli hraje i Rh faktor, který může být buď pozitivní a označuje se znaménkem +, nebo negativní. V takovém případě mu přísluší značka –. Za univerzální dárce se považují lidé s krevní skupinou 0, naopak univerzálními příjemci jsou ti, jejichž krevní skupina je AB. „V obdobích, kdy se zásoby krve ztenčují, chybí obvykle krevní skupina 0 a A, Rh(D) negativní, taková je nyní i situace ve Všeobecné fakultní nemocnici v Praze, my se však aktuálně potýkáme i s nedostatkem krve A a 0 Rh(D) pozitivní. K tzv. přebytkům obvykle nedochází, protože se snažíme odběr regulovat výběrem dárců určitých krevních skupin,“ říká primářka Fakultního transfuzního oddělení Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Daniela Dušková.
Benefity pro dárce
Nevíte, jakou krevní skupinu máte vy? Darování krve je skvělou příležitostí, jak to zjistit. Ostatně, být hrdinou vám přinese řadu benefitů, o nichž možná nemáte ani potuchy. V den odběru máte například nárok na pracovní volno, ale mnohem zajímavější jsou zdravotní výhody. „Jde o pravidelnou kontrolu zdravotního stavu – od krevního tlaku přes krevní obraz po třeba jaterní testy,“ vyjmenovává Marek Jukl. Daniela Dušková a zároveň zmiňuje, že často opomíjeným benefitem dobrovolného dárcovství je také nemalé daňové zvýhodnění ve výši tří tisíc korun za jeden odběr.
Testování krve
Samotný odběr krve je prováděn tak, aby neohrozil ani dárce, ani příjemce. Neobejde se tedy bez podrobného testování. „Kromě běžného fyzikálního vyšetření (tělesná teplota, krevní tlak, poslech srdce a plic) se vyšetřuje krevní obraz, aby se mimo jiné zjistilo, zda má dárce opravdu na rozdávání, ale také se krev dárce testuje na některé infekční nemoci, jako například virové hepatitidy B a C, syfilis a HIV. Stejně významnou roli hraje také vyplnění dotazníku, který posoudí lékař,“ vysvětluje Marek Jukl.
Lékař David Jilich: Lidé s HIV nejsou pro okolí nebezpeční, pokud se léčí správně
Dárce gay to nemá jednoduché
Jenže v dotazníku musíte mimo jiné uvést, zdali spadáte do skupin s rizikovým chováním. Do ní jsou automaticky zařazeni všichni muži, kteří měli sexuální styk s mužem. „Z našeho pohledu to je diskriminace. Rizikem není příslušnost k sexuální orientaci, ale rizikové sexuální chování. Pravidla pro vyřazení dárce dnes v ČR vylučují všechny muže, kteří mají sex s muži, bez ohledu na to, zda vedou monogamní sexuální život, např. v rámci registrovaného partnerství. Aby mohl gay v Česku darovat krev, musel by alespoň 6 měsíců sexuálně abstinovat. Na druhou stranu z dárcovství nebude vyloučena třeba žena, která měla nechráněný sexuální styk s neznámým sexuálním partnerem v některé africké zemi s vysokou prevalencí HIV,“ tvrdí Robert Hejzák, předseda České společnosti AIDS pomoc.
Rok bez sexu
Některá odběrová místa ovšem vyžadují sexuální abstinenci (u mužů majících sexuální styk s mužem) alespoň po dobu dvanácti měsíců. „V této skupině je statisticky prokázaný (viz web Ústav zdravotnických informací a statistiky) vyšší výskyt infekcí přenosných transfuzí, a proto jsou jako dárci krve nevhodní. Infekční onemocnění, která mají dlouhou latentní (bezpříznakovou) fázi infekce, nemusí být zjištěna, pokud jedinec daruje krev právě v latentní fázi. Toto riziko se trvale snažíme snížit právě odkladem odběrů u dárců, kteří se pohybovali v potenciálním riziku nebo dokonce trvalým vyloučením z dárcovství,“ říká Daniela Dušková.
Jde to i jinak
V okolních evropských státech se toto pravidlo ruší. Zdali se k nim jednou přidá i Česká republika, je zatím ve hvězdách. „Můžeme pomoci tím, že budeme otevírat diskuzi k tomu, za jakých podmínek může být krev dárce riziková. Dnešní moderní testovací postupy umožní detekovat HIV ve vzorku krve nejpozději do 2–3 týdnů po případné nákaze. I u dárců s vysoce rizikovým sexuálním chováním je tak nejpozději do jednoho měsíce jasné, zda krev případně obsahuje HIV virus. Příklady ze zahraničí ukazují, že zkrácení doby vyloučení z dárcovství nevede k zvýšení rizika přenosu HIV,“ vysvětluje Robert Hejzák.
Zachraňuj životy
Důvodů k odmítnutí potenciálních dárců může být celá řada. „Může to být nedostatečná hmotnost (min. 50 kg), nízké množství červeného krevního barviva (to může být důsledek různých diet), pak prodělání některých nemocí, probíhající léčba některými léčivy, přisáté klíště v posledním měsíci atd. Dobré je předem si ověřit zdravotní podmínky,“ uzavírá Marek Jukl a dodává, že letošní motto dárců krve zní: „Darování krve je projevem solidarity. Připoj se a zachraňuj životy!“ Má vyjádřit fakt, že stát se pravidelným bezpříspěvkovým dárcem krve je jednoduchý a nezištný krok, který může udělat každý, aby posílil své společenství, podpořil zdravotní systém a zachránil životy.
Vyléčená anorektička: Byla jsem posedlá kaloriemi, vypadala jsem jako chodící smrt
Úvodní foto: Profimedia
