Původně kriminálníci, dnes elitní armáda: Jak se změnila cizinecká legie?
Redakce
Král obcházející zákon
Francouzskou cizineckou legii založil roku 1831 poslední francouzský král Ludvík Filip Orleánský. Zákon totiž po červnové revoluci neumožňoval verbovat cizince do pravidelné francouzské armády. Zájemců z řad cizinců bylo mnoho a Francie potřebovala vojsko, které by mohlo pomoci kontrolovat tehdejší rozsáhlá francouzská zahraniční teritoria. Uchazeči o službu museli splnit pouze věkovou podmínku – muselo jim být alespoň 17, ale ne více než 40 let. Do legie se hlásily všechny vrstvy obyvatel, od chudiny přes násilníky a vrahy až po znuděné syny bohatých rodin.
Těžké začátky
Ještě roku 1831 byla Legie poslána do Alžírska, aby pomohla místní armádě upevnit pozici a chránit francouzské kolonie. První legionáři však neměli téměř žádný výcvik, disciplínu a ani žold nebyl nijak oslnivý. Ztráty proto byly opravdu vysoké a dezerce byla na denním pořádku. Vstup do legie byl navíc u většiny legionářů motivován spíše hmotným očekáváním nebo případně skrytím se před zákonem než z vlasteneckého cítění, proto ani morálka nebyla příliš vysoká. Proto byla brzy nastolena přísná disciplína, dokonce mnohem přísnější, než v pravidelné armádě. I za drobné přestupky bylo běžné bičování a nebylo neobvyklé, že trestaný nepřežil.
Místo pepřového spreje střelná zbraň: Můžete se bránit s pistolí v ruce?
Marche ou crève
Marche ou crève – pochoduj nebo chcípni – tak zní jedno z neoficiálních hesel legionářů. Výcvik se po počátečním zanedbávání stal opravdu náročným a míst, kde bylo potřeba v zájmu Francie bojovat, bylo vždy dostatek. I přes takto tvrdý výcvik a velké riziko neměla Legie nikdy nouzi o nové rekruty. Jedním z velkých lákadel bylo a dodnes je i to, že každý legionář, který odslouží tři a více roků, má nárok na francouzské občanství! Za svou existenci byla Legie nasazena například na Krymu, v Itálii a dokonce i v Mexiku. Legionáři se také účastnili obou světových válek a nasazeni byli také ve většině novodobých konfliktů jako válka v Indočíně, válka v Perském zálivu nebo Somálsku. Po druhé světové válce v řadách Legie nacházeli uplatnění vojáci Wehrmachtu nebo SS, v pozdějších dobách i uprchlíci z Východního bloku. Legie byla vždy silně apolitická a každý legionář musel tuto skutečnost přijmout. Bez ohledu na původ, vyznání, rasu nebo osobní přesvědčení, legionář musel vždy být legionářovi bratrem.
Elitní složka
Dnešní legie už přijímá jen uchazeče s čistým trestním rejstříkem. Také se ověřuje zdravotní, fyzická a psychická způsobilost. Jen věkové rozmezí je stejné jako při vzniku Legie, tedy 17 – 40 let. Oproti minulosti je dnešní Francouzská cizinecká legie profesionální vojenská složka s přísnými přijímacími testy a tvrdým výcvikem, která se může bez ostychu postavit vedle jiných profesionálních armád. V jejích řadách slouží téměř osm tisíc legionářů, kteří plní úkoly jak v zahraničí po boku spojenců, tak ve Francii, kde se spolupodílí na bezpečnosti.
Kurz základní přípravy: Jak vypadá povinná součást kariéry každého vojáka v armádě ČR
Úvodní foto: Profimedia
Zdroje: Britannica
