Kajakáři Josef Dostál a Radek Šlouf zapili bronz pašovaným pivem

Olympiáda sice skončila, ale my se na Expres FM rádi ohlížíme za úspěchy české olympijské výpravy. A tak jsme na rozhovor pozvali rychlostní kanoisty (závodící na kajaku) Josefa Dostála a Radka Šloufa, kteří z Tokia přivezli bronzové medaile.


Praporčík Dostál a nadrotmistr Šlouf

Jaký je rozdíl mezi kajakem a kánoí?
Josef: Na obojím se pádluje dopředu, na kánoi se klečí na jednom koleni, kanoisté mají pádlo s jedním listem. Na Kajaku se sedí, je tam pádlo s dvěma listy a pádluje se na obě strany.

Když klečíš a máš jeden list, pádluješ na jedné straně, jak to, že se to netočí furt dokola?
Josef: To my s Radkem právě neumíme a tak jezdíme na kajaku.

Jak jste užili Tokio, byl čas oslavit bronzovou medaili?
Josef: Já byl po deblovém závodě, po těch čtyřech dnech tak vyšťavenej, že jsem byl úplně mrtvý, přiťukl jsem si s týmem a šel chrápat, protože jsem byl vyřízený. Zato druhý den to jsme pak hráli šipky, zahráli pinčes a taky si přiťukli pivem, který se podařilo do vesnice dostat – tam totiž nesmí být žádný alkohol.

Je japonská voda jiná než u nás v Troji?
Josef: V Troji nevíme, tam nejezdíme, to je slalomová trať. My trénujeme v Podolí. Ale je to znát, voda je jiná, salinita, teplota, bahnitost a tak dále.


Čtěte také: Nejrychlejší evropská plavkyně Barbora Seemanová miluje vůni chloru


Radek Pepovi věřil

Proč Josef, který měří dva metry, sedí před menším parťákem Radkem, který přes něj nic nevidí?
Radek: Představte si, že stojíte na startu a podíváte se dopředu do dráhy a tam jsou kilometry vody, jenom bójky a někde vzadu je cíl a ten já nevidím, takže jsem v pohodě.
Josef: Já to opravím. Radek je mistr světa do 23 let z deblu a byl jako zadák. Já byl taky vždycky zadák a chtěl jsem si vyzkoušet, jaký je to vepředu. Tak jsme to zkusili a ono to to bylo dobrý.

Jaká byla vaše taktika?
Josef: Jet rovnoměrně naplno. Potřebujeme co nejrychlejší čas, a proto si musíme rozvrhnout síly tak, aby přesně došly až v cíli, a to je na mně.

Radku, co se ti honilo hlavou, když jsi viděl Pepu v závodě singlů, ve kterém dojel na hranci svých sil, neměl jsi strach o váš společný závod?
Radek: Bylo mi Pepy líto, viděl jsem, že mu to nevyšlo a že se totálně vydal… Strach jsem neměl, to by Pepa musel být nemocný. Pozoroval jsem to zhruba 20 minut, nepotřeboval jsem tam jít za ním, bylo tam hodně lidí, nechal jsem ho být, ničemu bych tam nepomohl a viděli jsme se později. Sám jsem se připravoval na závod a absolutně věřil, že Pepa to dá, protože 3 roky spolu jezdíme a on singl a double kombinuje.

Bylo 20 hodin do vašeho závodu. Pepo, jak vypadala regenerace a následná příprava?
Josef: Po závodě jsem neměl šanci se vypádlovat, takže jsem zůstal na závodišti, kde jsem si lehnul a odpočinul si. Pak jsem se ještě šel projet a na lehký trénink. Pak jsem se vrátil do vesnice, lehnul si do postele, ráno se vzbudil totálně rozbitý a necítil se úplně dobře, což se projevilo v těch kvalifikačních jízdách. Ale rozjížďku jsme zvládli dobře, pak jsem si dal odpoledne volno a ten další den, když jsem se vzbudil, jsem věděl, že to půjde, že jsem nabitý, že je to ten správný Pepa.

Co před sebou kluci tajili, jak se vzájemně podporovali, jaké byly jejich pocity po závodě a jaké jsou jejich plány do budoucna, se dozvíte v rozhovoru.

Dostál Šlouf VR show.jpg


Kromě bronzových kajakářů nás navštívila také nejrychlejší plavkyně Evropy Barbora Seemanová, bronzový fleretista Alexander Choupenitch a zlatý pětibojař z Londýna David Svoboda.



Titulní foto: Profimedia

Podcast