NASA na ztracenou sondu zkusí „zařvat“: Jinak nezbývá než čekat

Americká vesmírná agentura NASA tento týden oznámila, že ztratila kontakt s jednou ze svých družic. Voyager 2 je jedním z pěti lidstvem vytvořených objektů, které mají namířeno mimo naší sluneční soustavu.  Poslechněte si rozhovor s Dušanem Majerem ze serveru Kosmonautix.cz, o tom co to znamená a co nás v průzkumu vesmíru v nejbližší době čeká.

Pojďme začít něčím, co sice zní depresivně, ale snad to dobře dopadne. NASA tento týden ztratila kontakt se sondou Voyager 2, což je společně s Voyager 1 historicky velmi důležité těleso. Čím jsou tyhle dva objekty tak důležité a významné?
Je to jednoduché. V obou případech se jedná o nejvzdálenější lidmi vyrobené objekty, které navíc stále fungují. Jsou to průzkumníci prostředí, které zatím úplně neznáme. Studujeme jej právě díky těmto dvěma sondám, je to tedy prostředí takzvaného mezihvězdného prostoru. Je to trochu matoucí, ale obě sondy už opustily oblast ve které je Slunce dominantní z hlediska vyvrhovaných nabitých částic. To znamená, že ony tu naší sluneční slupku opustily a teď už se pohybují prostředím, kde jsou dominantní zdroje těch nabitých částic, nikoli ze Slunce, ale z jiných kosmických zdrojů.

Má nějaký další, člověkem vyrobený objekt, šanci v dohledné době doletět podobně daleko? Nebo na takhle ambiciózní misi letí jen tyto dvě družice? 
Pokud bychom se bavili o sondách, které mají rychlost pro opuštění sluneční soustavy, což sondy Voyager 1 a 2 mají, tak v tomto klubu nejsou samy. Je to hodně elitní klub o málo členech. Tuto rychlost mají ještě sondy Pioneer 10 a Pioneer 11, které už ale bohužel nejsou funkční. Pouze setrvačností letí prostorem, nejsou schopny manévrovat ani komunikovat. Potom je tam ještě pátá sonda New Horizons, která byla vypuštěna ze všech nejpozději. My si jí můžeme pamatovat hlavně díky tomu, že proletěla okolo Pluta a poslal zpátky na zem nádherné fotografie. I tato sonda má rychlost pro opuštění sluneční soustavy, jen není tak daleko jako oba Voyagery. Dokonce ani nemá stejnou rychlost, takže je nikdy nepředhoní. 

Sbírají družice Voyager stále ještě nějaká užitečná data, která  posílají zpátky na Zemi? 
Určitě. Sondy Voyager samozřejmě, jak jim postupně ubývá elektrické energie, nemohou napájet všechny přístroje, které jsou na palubě, a tudíž postupně dochází k jejich vypínání. Ale na druhou stranu, ty přístroje které jsou stále funkční, jsou zaměřeny především na studium těch už zmiňovaných nabitých částic a prostředí, ve kterém se sonda pohybuje. A ač jsou jejich přístroje téměř padesát let staré, na rozdíl od všech ostatních v tom prostoru jsou. Jednooký mezi slepými králem, protože jiná sonda nám takto jedinečné údaje prostě dát nemůže. 

Jak to se ztracenou sondou dopadne a jak se po roce od zahájení provozu daří teleskopu Jamese Webba? V čem se liší evropská sonda Euclid, která se k němu nedávno přidala na oběžnou dráhu? A proč se v srpnu vyplatí koukat k Měsíci? Poslechněte si celý rozhovor dnešního podcastu Stopáž, ve kterém na tyto otázky odpovídá Dušan Majer ze serveru Kosmonautix.cz.
Podcasty můžete poslouchat i v aplikaci Seznam.cz, na našem portálu Podcasty.cz nebo ve vašem oblíbeném podcastovém přehrávači.