Expres Drive /
Celý playlist
Aktuálně

Madeleine Albright: Rodačka z Prahy se dostala až na vrchol světové politiky, na svou rodnou zemi ale nezapomněla

Avatar photo Václav Šilpoch
23. 03. 2023

Před rokem v americkém Washingtonu zemřela ve věku nedožitých 85 let Madeleine Albright, zřejmě nejslavnější rodačka z Česka. Z pražského Smíchova se vypracovala na post ministryně zahraničí Spojených států amerických. Byla energickou obhájkyní demokracie a lidských práv i přívrženkyní své domoviny. Během svého působení byla zastánkyní kontroverzního bombardování Jugoslávie. Jaká byla cesta na vrchol americké, potažmo světové politiky?

Madeleine Albrightová se narodila 15. května 1937 v Praze jako Marie Jana Korbelová. Její otec Josef působil v rámci československé zahraniční služby jako tiskový atašé v Bělehradě v Jugoslávii a později jako velvyslanec v Jugoslávii. Po okupaci Československa nacisty v roce 1939 její rodina uprchla do Anglie. Madeleine žila většinu života v domnění, že její rodina uprchla do exilu z politických důvodů. V roce 1997 se však dozvěděla, že měla židovské kořeny, a že tři její prarodiče zahynuli v nacistických koncentračních táborech. Po druhé světové válce se rodina vrátila zpátky do Československa. Do opětovné emigrace její rodina odešla po komunistickém puči v roce 1948. Korbelovi tentokráte emigrovali do USA, kde se usadili v Denveru ve státě Colorado.

Jan Nepomucký: Světec, kterého mučil král osobně, má 60 tisíc soch po celé zeměkouli

Václav Šilpoch / 20. 03. 2023

Z Marie Madeleine

V roce 1957 získala americké občanství a začala používat amerikanizovanou verzi svého jména. Z Marie se stala Madeleine. O dva roky později v roce 1959 s vyznamenáním zakončila bakalářské studium politologie na Wellesley College. Poté se provdala se za chicagského novináře Josepha Medilla Pattersona Albrighta, jenž pocházel z vydavatelské rodiny. Poté, co v roce 1968 získala magisterský titul na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, působila jako fundraiserka v rámci prezidentské kampaně demokratického senátora z Maine Edmunda Muskieho. Ačkoli byla kampaň neúspěšná a Muskie jen těsně prohrál s pozdějším nechvalně proslulým republikánským prezidentem Richardem Nixonem, přivedl si ji s sebou do Senátu, a Madeleine nadále pokračovala jako jeho hlavní asistentka pro legislativu. V roce 1976 získala na Kolumbijské univerzitě doktorát a začala spolupracovat s americkým politologem a polského původu Zbigniewem Brzezinským, který byl v té době poradcem prezidenta Jimmyho Cartera pro národní bezpečnost.

Madeleine Albright v OSN

Působení v OSN

Během vlády amerických prezidentů Ronalda Reagana a George Bushe mladšího v 80. a na počátku 90. let se Madeleine angažovala v činnosti několika neziskových organizací a její dům ve Washingtonu se stal místem, kde se scházela smetánka demokratické strany. Mezi lety 1982 a 1993 působila také na Georgetownské univerzitě ve Washingtonu, kde vyučovala mezinárodní vztahy. Po zvolení demokratického kandidáta Billa Clintona prezidentem USA v roce 1992 byla politická hvězda Madeleine Albright na strmém vzestupu. V roce 1993 ji Clinton jmenoval americkou velvyslankyní při OSN. V OSN tvrdě obhajovala americké zájmy a prosazovala větší zapojení Spojených států v operacích OSN, zejména v operacích, které měly vojenský charakter. V roce 1997 byla nominována na post ministryně zahraničí a tato nominace byla v senátu jednomyslně potvrzena jak demokratickými senátory, tak jejich protějšky z republikánské strany. Stala se tak první ženou v této prestižní funkci. 

Během svého působení ve funkci zůstala Albrightová zastánkyní vojenských intervencí a důraznou bojovnicí za demokracii i lidská práva. V roce 1999 prosazovala bombardování Severoatlantické aliance v Jugoslávii s cílem zastavit čistky etnických Albánců v Kosovu, které prováděly jugoslávské a srbské síly. Konflikt v Kosovu, kterému někteří začali říkat Madeleinina válka, skončil po jedenácti týdnech náletů, když Jugoslávie přistoupila na podmínky NATO. Politička také prosazovala ukončení severokorejského jaderného programu a v roce 2000 se stala nejvýše postaveným představitelem USA, který tuto zemi navštívil. Její rozhovory se severokorejským vůdcem Kim Čong-ilem však k dohodě nevedly.

S prezidentem Václavem Havlem pojilo Madeleine Albright přátelství

Aktivitní až do svého skonu 

V roce 2001, po skončení druhého funkčního období Billa Clintona opustila vládní služby a založila Albright Group, poradenskou firmu se sídlem ve Washingtonu, D. C. Později podporovala prezidentské kandidatury Hillary Clinton v letech 2008 a 2016. V posledně jmenované kampani si Madeleine vysloužila kritiku, když řekla, že „v pekle je zvláštní místo pro ženy, které si navzájem nepomáhají,“ což je názor, který často vyjadřovala po několik desetiletí. Někteří se však domnívali, že tím naznačovala, že pohlaví je jediným hlediskem při výběru kandidáta, později proto své výroky upřesnila.

V roce 2012 byla Madeleine Albright udělena Prezidentská medaile svobody. Rodačka z pražského Smíchova se vždy hrdě hlásila ke svému českému původu, nezapomněla řeč, a snažila se podporovat i české zájmy. Za svůj vztah k zemi původu a za její podporu na diplomatickém poli obdržela v roce 2019 při 20. výročí vstupu České republiky do NATO medaili za zásluhy o diplomacii. Madeleine Albright byla aktivní až do svého skonu 23. března 2022. Pohřební obřad se konal za přítomnosti tří demokratických amerických prezidentů (Billa Clintona, Barracka Obamy a Joe Bidena) a dvou nástupkyň v úřadu (Hillary Clinton a Condoleezza Rice) ve washingtonské katedrále sv. Petra a Pavla, pohřbena byla se všemi poctami na hřbitově Oak Hill v hlavním městě Spojených států Washingtonu.

Zdroje: www.britannica.comalbrightstonebridge.comstate.gov, findagrave.com
Zdroje fotografií: : AFP/ Odd Andersen / Profimedia, AFP Photo / Timothy A. Clary / Profimedia, AFP Photo / Joyce Naltchayan / Profimedia 

Diskuze
Vstoupit do diskuze
Sdílejte

Další na Expres FM