Green Day a jejich hymna šílenců

EXPRES OLD(S)COOL: Green Day - Basket Case (1994) | Přestože frontman kalifornských Green Day Billie Joe Armstrong stále vypadá jako středoškolák, slaví 49. narozeniny. Při té příležitosti zavzpomínáme na píseň, v níž se pokusil vyzpívat ze svých úzkostných stavů.


Když dospíval, myslel si, že zešílel. Od smrti otce, který zemřel na rakovinu, když Billiemu bylo deset let, trpěl silnými úzkostmi, a panické záchvaty, které ho často budily ze spaní, se snažil rozchodit nočními procházkami po okolí. "Jediný způsob, jak se s tím srovnat, bylo napsat o tom píseň. Pár let na to jsem se dozvěděl, že trpím panickou poruchou," říká zpěvák, který paranoiu, kterou zažíval, v písni přirovnává ke stavu po požití marihuany. "Je to lůzerská hymna podivínů o stavech, kdy přicházíte o rozum. Většina lidí to zažila," dodává Armstrong.

Pop-punková píseň bez intra, kterou složil ve sklepě studentské ubytovny, kde tehdy žil a která zároveň sloužila jako zkušebna trojčlenné kapely, se objevila na třetím albu Dookie a z Green Day udělala světové hvězdy. Výraz "basket case" se za první světové války používal pro vojáky, kteří přišli o všechny končetiny. Později se vžil jako označení pro labilní nebo šílené osoby. Videoklip, který byl natočen černobíle a dobarven v postprodukci, vznikl v opuštěném blázinci, kde Green Day našli v zubní ordinaci staré otisky čelistí, které si odnesli domů a používali je jako popelníky. Klip byl nominován na devět cen MTV Video Music Awards. Nevyhrál ovšem ani jednu.




Foto:
Green Day

Podcast