Nejlepší hudba v metropoli
Celý playlist
Poslouchat online
Nejlepší hudba v metropoli /
Celý playlist
Aktuálně

Alkohol nám přidělává práci, říká zdravotnický záchranář Michal

Redakce
Ještě v závěrečném ročníku na gymnáziu netušil, čemu se v budoucnu bude věnovat. Během studií na vysoké škole však zjistil, že jeho posláním je pomáhat lidem. Dnes jezdí záchranář Michal Jerling (29) se sanitkou sedmým rokem, a když zrovna nemá službu, učí první pomoc ty, kteří ji chtějí ovládat. V čem dělají laici největší chybu?
10. 06. 2022

Když mu zazvoní telefon, musí do dvou minut naskočit do auta a odjet na místo ke zraněnému. Jaké nehody se stávají během léta? A co dělat v momentě, když jim budete přítomni?

Čtěte také: Malí dětští hrdinové: Věk mají na školku, ale už zachraňují životy dětí i dospělých

K jakým případům nejčastěji vyjíždíte?
Většina výjezdů je k akutnímu zhoršení chronického stavu u lidí, kteří už mají tři čtyři diagnózy a je jim přes šedesát let. Oproti zimě pak máme navíc motorkáře a cyklisty, kteří se vydávají na silnice s hezkým počasím. A nesmím zapomenout ani na letní úrazy.

To se týká asi spíš těch mladších lidí. Bývají spojené s alkoholem?
Alkohol nám opravdu přidělává práci, ale k mladým lidem se standardně moc nejezdí. Jedním z největších průšvihů u mladých lidí jsou dopravní nehody, protože řidič do 25 let spadá do rizikové skupiny. Nemá dost zkušeností, přeceňuje své schopnosti a občas se stává, že za volant sedne opilý.

Pokud se staneme svědkem podobné nehody, jak bychom se měli zachovat a poskytnout správnou pomoc? Můžeme se zraněným hýbat, nebo ho máme raději nechat ležet na místě, aby nedošlo k trvalému poškození páteře?
Usoudíte-li, že osoba, která potřebuje vaši pomoc, není agresivní ani vás neohrožuje, měli byste v první řadě zajistit základní životní funkce nutné k přežití. Tedy zjistit, zda zraněný dýchá a jestli dýchá normálně. V případě, že mluví, můžete si být jistí, že má průchodné dýchací cesty. Pokud je na bezpečném místě, není třeba s ním nějak manipulovat, nebo ho přetáčet. Může ale nastat situace, kdy nebudete schopni poznat, zdali zraněný člověk dýchá. Bude například ležet zkroucený někde pod schody nebo v autě viset v páse. V takovém momentě jakákoliv ochrana páteře ustupuje zajištění základní životní funkce. Zraněného je nutné co nejšetrněji vyprostit, přetočit na záda, zaklonit mu hlavu a vytáhnout co nejvýš bradu, aby mu nezapadl jazyk.

Co když dýchat nebude?
Pak je nutné zahájit resuscitaci. Pokud nevíte, jak na to, stačí zavolat záchrannou službu. Na dispečinku vás navedou krok za krokem, jak postupovat do příjezdu sanitky. A samozřejmě ještě lepší je mít za sebou nějaké školení první pomoci.

Může laik vůbec u zraněného poznat poranění páteře a tím pádem si během poskytování první pomoci dávat větší pozor?
Takovému zranění musel zákonitě předcházet nějaký vysoce energetický děj. Stává se to u dopravních nehod, pádů z kola či výšek a nebezpečné jsou i elektrokoloběžky, které momentálně dost frčí.

Jsou elektrokoloběžky častým zdrojem úrazů?
Bohužel ano, navíc na nich lidé jezdí bez helmy. A kolikrát to ani není o tom, že by zranili sebe, jedou například po chodníku, kde nemají co dělat, a srazí někoho jiného.

Jaké další úrazy jsou spojené s létem?
Třeba popáleniny, grilovací sezona je v plném proudu. Popáleniny je zapotřebí chladit, ovšem ne pouze popálenou část, ale i její okolí, aby se zamezilo jejímu šíření. Studená tekoucí voda zmenší další poškození a navíc přináší obrovskou úlevu. U popálenin velkých ploch si však musíte dávat pozor na podchlazení. V první řadě je ještě nutné sundat všechny šperky, protože kov natáhne teplo. Poměrně časté jsou popáleniny u dětí, které na sebe něco zvrhnou. Jestliže na sobě mají tričko či body, lepší je oblečení rozstřihnout, než je znovu opařit tím, že jim ho sundáte přes hlavu. Opařená místa pak chlaďte zábalem, ledová sprcha by mohla vést k podchlazení. Nejdůležitější je chladit obličej a krk, aby neotekly dýchací cesty. Pak už zbývá jen čekat do příjezdu záchranky.

Nastává období festivalů a nejrůznějších akcí pod otevřeným nebem. Co tam hrozí za neštěstí?
Může být spojené s nějakými drogami, mladí lidé s nimi samozřejmě experimentují. Když jim ještě nebylo 18 let, snaží se vážnou situaci vyřešit většinou sami, aby se to nedostalo ven. Ale pokud už to dojde do nějakého špatného stavu, volají záchranku i s vidinou nějakého trestu. Za to se je snažím vždycky pochválit. Ano, řeknu jim sice, že jsou nerozvážní, že to takhle přehnali, ale také ocením, že to nenechali vyhnít, řekli si o pomoc a přijmou následky. Většina teenagerů po podobné zkušenosti už stejnou situací projít nehodlá.

Zkolabovat může i člověk, který žádný alkohol či drogu nepozřel, třeba kvůli dehydrataci nebo vedru. Jak máme postupovat v tomto případě?
Pokud zkolabuje, rychle nabyde vědomí a všechno si pamatuje, odveďte jej do stínu, chvilku pozorujte, dejte mu napít, a jestliže se chcete ujistit, že je opravdu vše v pořádku, vyrazte do nemocnice po své ose. Problém nastává, když si daná osoba nevybavuje okolnosti kolapsu, udeřila se do hlavy nebo dokonce zůstává v bezvědomí. Pak volejte urychleně záchranku. Za kolapsem totiž nemusí být pouze změna tlaku, ale také srdeční arytmie. Proto tyto případy důkladně vyšetřujeme a z velké části odvážíme do nemocnice. Musíme si být jistí, že příčinou bylo přehřátí organismu či celková únava a ne arytmie srdce. Jinak by následky mohly být fatální.

klicova sdeleni.jpg

Poskytnout první pomoc je nezbytné pro záchranu člověka. Naučte se ji správně

Když zkolabuje člověk na nějakém frekventovaném místě, třeba na ulici, má například epileptický záchvat, nebo jen bezvládně leží, mnozí lidé jen chodí kolem a vůbec je nenapadne mu pomoct. Čím to je?
To je sociálně psychologický jev, takzvaný bystander effect, tedy efekt přihlížejícího. Kdyby někdo ležel na ulici a šel kolem jediný člověk, pomohl by. Promluvil by na něj, zjistil, zda žije a dýchá. Ale čím víc lidí se pohybuje v okolí zraněného, tím se snižuje šance, že někdo vystoupí a zasáhne. Myslí si, že ostatní svědci mu pomohou lépe něž oni. Je třeba vyjít z komfortní zóny a udělat krok směrem k zraněnému. Jakmile někdo tuto hráz prorazí, přidají se další kolemjdoucí.

Myslíte si, že by pomohlo, kdyby si každý člověk udělal kurz první pomoci? A teď nemyslím ten na internetu, ale nějaký základní praktický výcvik.
Určitě, systém školení první pomoci v Česku moc nefunguje, s tím souvisí i problém zneužívání záchranky. Veřejnost stále neví, na co ji volat a na co ne. Žijeme v právní společnosti a než by někdo nesl odpovědnost sám za sebe, raději ji přehodí na někoho jiného. Pak volá sanitku, přestože má před domem tři auta a doma zraněného s vyvrtnutým kotníkem. Záchranná služba je primárně pro život ohrožující stavy, jenže ani za operátory se nikdo nepostaví. Takže sanitku často vysílají i k takovým případům, o nichž jsou přesvědčeni, že z 99 % není potřeba. To samé pak řeší záchranáři. Vědí, že by pacienta měli nechat doma nebo nechat na rodině, aby ho do nemocnice zavezla. Nakonec jej přesto naloží, do špitálu odvezou a odpovědnost přehodí zas dál. Koneckonců je s tím méně papírování. Systém politici nezmění, jediné, co s tím můžu dělat já, je vzdělávat lidi v první pomoci.

Na co tedy sanitku volat?
Chce to jen trochu přemýšlet. Je stav zraněného takový, že vyžaduje žluté auto s majáky, které má vybavení za mnoho milionů a nabízí opravdu tu nejlepší péči? Nebo můžu známého se zlomenou rukou odvést na chirurgii osobním autem? Pokud dýchá, nekrvácí a nemá nějaké větší bolesti, tak cestu do nemocnice zvládne i bez profesionálních zdravotníků. Jestliže se jedná o otevřenou zlomeninu nebo úraz doprovázený bolestmi, volat sanitku je pak na místě. Vesměs existují dva extrémy mezi pacienty. Na jedné straně tu máme ty, kteří se polomrtví doplazí na pohotovost, kde na ně nevěřícně hledí a ptají se, proč si záchranku nezavolali. A oni jen nechtěli někoho otravovat. Na druhé straně jsou zase jedinci, kteří si volají záchranku na každou prkotinu. Většina pacientů je ale mezi těmito extrémy.

První pomoc školíte i vy. Můžou se k vám zájemci objednat?
Ano, jsem lektorem společnost Life Support, která nabízí školení jak pro firmy, tak pro jednotlivce a veřejnost. Ale firem, které nabízí školení v první pomoci, je v Česku poměrně dost. Jen doporučuji vybírat takovou, která má praktické nácviky a kde jsou modelové situace. Účastníkům kurzu se to pak dostane do hlavy mnohem snáz, a když se ocitnou u nehody, nevytuhnou. Budou vědět, co mají dělat. Když se člověk dostane do stresu, nic nevymyslí, jen automaticky jede nadrilované postupy, které si vyzkoušel.

foto2.jpeg

Kurz první pomoci je tím nejlepším dárkem, který můžete sobě a svým blízkým věnovat. Na školení můžete narazit i na záchranáře Michala

Za mě je to určitě super, protože člověk se může ocitnout v situaci, kdy je třeba zasáhnout okamžitě a po ruce třeba ani nemá telefon.
Od toho právě ty kurzy jsou. Jsou stavy, které musí člověk řešit jako laik ještě před příjezdem záchranky. Ačkoliv je záchranná služba v Česku nad světovou úrovní a systém nemocnic, kardiocenter a jednotek intenzivní péče (JIP) je v porovnání se světem také neskutečný, než přijede sanitka na místo, může to trvat až dvacet minut. Do té doby jsou u zraněného laici. Když projdou kurzem, zvyšují šanci, že se vše odehraje bez větších problémů. Mohou někomu doslova zachránit život.

Ještě by mě zajímalo, ke kolika případům denně zhruba jezdíte?
Pracuji v odlehlejší oblasti, kde jich nemáme tolik. Většinou se pohybují okolo dvou až čtyř přes den a dvou tří během noci. Jenže tím, že v oblasti nemáme nemocnici, se jeden výjezd protáhne na dvě až tři hodiny. Větší města mají výjezdů klidně i deset až dvanáct za směnu (dvanáctihodinovou), ale operují na malém prostoru. Příjezd, ošetření a transport pacienta do nemocnice jim zabere 30 až 45 minut.

Kam dál? Lékař David Jilich: Lidé s HIV nejsou pro okolí nebezpeční, pokud se léčí správně


Zdroj fotografií: Archiv Michala Jerlinga, Česká resuscitační rada

Diskuze
Máme nové diskuze!
Sdílejte

Další na Expres FM