Pam Rabbit: Žiji si svůj sen, můžu už jen tvořit

Vyprodané koncerty, ceny Anděl i Apollo a vystoupení na Bludfestu po boku Yungbluda. Pam Rabbit v rozhovoru otevřeně mluví o tom, proč ji velká pódia děsí méně než malé kluby, jak vznikl duet s Ewou Farnou, proč utíká na motokáry a co je jejím největším životním cílem.

Zažíváš teď neuvěřitelné období. Po vyprodané Lucerně a Roxy jsi to završila svým největším koncertem ve Foru Karlín. Když stojíš teď na festivalovém pódiu na Bludfestu, vzpomeneš si ještě na ty komornější klubové začátky?
Jasně. Tyhle věci jsou pro mě nové. To, že tam ty lidi najednou jsou a že s tebou tleskají a zpívají, to je pro mě pořád nový zážitek. Já naopak pořád žiji v tom, že si vždycky říkám, jestli někdo přijde. A pak jsem vždycky mile překvapená.

Jak moc tě přesun z malých klubů na velká pódia změnil jako performerku?
Upřímně, já miluji velké stage. Vždycky jsem to tak měla, už když jsem začínala. Velká stage ti dá pocit takové svobody, jak kdybys měla obrovskou tělocvičnu, ve které můžeš jen tak běhat. Nebo třeba nějakou louku. Takže za mě vždycky ty velké stage mi dávaly pocit jako… nevím, jak to mám vysvětlit… najednou se cítím mnohem silnější, větší a statečnější. A ta menší stage, tam už se musíš trošku víc hlídat, abys o něco nezakopla. Hlídat si, jak uděláš tohle a jak uděláš tamto. Takže tam jsi trošku jako v takové krabičce.

Tvůj březnový koncert byl zároveň křtem tvojí druhé studiovky, Planet 33. Na tomhle albu jsi sama o sobě řekla, že jsi jako mimozemšťanka, která žije na Zemi, a že jdeš s kůží na trh mnohem víc napřímo než dřív. Bylo pro tebe těžší psát ty otevřenější a přímější texty z té druhé desky než na té první?
Bylo to jednodušší psát teď na tu druhou desku. Protože já jsem se to na té první desce teprve učila. Vlastně já jsem vždycky psala věci víc jako film. Představovala jsem si to celé jako fantasy a vlastně jsem mluvila o těch emocích, ale skrz filtr fantazie nebo sci-fi. A pak u I Love The Internet jsem začala prostupovat do toho, že jsem byla víc konkrétní. Že člověk, o kterém ta písnička byla, by pochopil, že je o něm. A myslím si, že teď to je ještě o level dál v tom, že lidi přesně vědí, o kom to je.

Obrovským hitem z desky je track Baby Noaco, duet s Ewou Farnou. Jak tahle spolupráce vůbec vznikla a jaké to bylo dát dohromady takové silné ženské hlasy? Co sis z toho odnesla?
Já jsem si teda upřímně vedle Ewy absolutně nepřipadala jako velký silný ženský hlas. Ale dobře, děkuji. Obdivovala jsem ji odmalička. Maturovala jsem na konzervatoři s Na ostří nože. A pak jsem ji poprvé potkala naživo na Andělech. Tak jsem se odhodlala, přišla jsem za ní a řekla: „Ahoj, já tě mám strašně ráda.“ A ona: „Já tebe taky.“ To, že věděla, že existuju, bylo úžasné! A takhle jsme se skamarádily. Ona byla vždycky strašně hodná, třeba sdílela mé písničky. Přišla jsem na její koncert do O2 Areny a tam, ještě než začala hrát, tak tam hrála moje písnička. Ona mě vždycky takhle podporovala, aniž by z toho něco měla, aniž bychom se pořádně znaly. A tak jsme si víc a víc  začaly psát, vyměnily jsme si čísla a z toho vzniklo takové hezké přátelství.

V jednom rozhovoru jsi zmínila, že když tvoříš a promovací kampaň vrcholí, tak jsi v jednom kole a že si u toho občas ráda odpočineš třeba u Tetrisu nebo offline. Jak si držíš momentálně tady ten zdravý balanc, když toho máš teď hodně přes léto?
Teď chodím na motokáry. To teď je můj způsob, jak přežít všechno. Chodím na motokáry, kdykoliv jsem naštvaná nebo potřebuji ze sebe dostat nějaké emoce. Tam jsi naprosto soustředěná. Pokud na chvilku budeš přemýšlet nad čímkoliv jiným, tak se okamžitě vysekáš. Takže to je teď moje zábava.

Když se podívám na tvé plány v kalendáři, máš tam turné Planet 33. Navštívíš Brno, Ostravu, Olomouc a další města. Máš už teď v hlavě vizi, jak budou koncerty vypadat? Bude to něco podobného, jako jsme viděli ve Foru Karlín, nebo chystáš nějaký nový koncept?
Bude to podobné, protože vlastně pořád jsme na té Planetě 33, je to pořád to jedno album. Ale zároveň tomu chci udělat nějakou novou variaci. Aby lidé, kteří byli ve Foru, z toho měli zase nějaký nový zážitek. A do té doby třeba vyjde i nějaká další písnička, takže tam podle mě zahrajeme i něco nového. A chci, aby to byl zase nový zážitek. Zároveň Forum je obrovské a ty kluby budou menší, takže to budu muset celé udělat trochu jinak. Na druhou stranu je to o dost víc soukromé a budeme s těmi lidmi mít bližší kontakt, na to se hodně těším. 

Vyhrála jsi Anděla pro sólovou interpretku, máš cenu Apollo, tvůj single Space byl Písní roku. Dosáhla jsi v Česku milníků, o kterých spousta našich muzikantů sní celý život. Co je ta další meta? Je nějaká cena, kterou by sis přála?
Vůbec. Ve své hlavě jsem dosáhla toho, čeho jsem chtěla, teď můžu jen tvořit. Že mi tvorba zaplatí nájem, každodenní kafe a nemusím přemýšlet nad důležitými věcmi. A můžu konečně volně tvořit. To je všechno, co chci. A teď už mi jde jenom o to, se v tom umění víc a víc zlepšovat, abych dokázala víc. Napsat lepší songy, lépe ze sebe dostat to, co chci. Je toho opravdu hodně, jako například lépe zpívat, dostat to řemeslo do své nejlepší verze, jakou dokážu. Protože už teď tím, že můžu jenom tvořit a nikdo mi nevolá s jinými věcmi, už žiji ten svůj sen. Ještě bych tedy chtěla vydělávat dostatek tak, abych se třeba mohla postarat i o mámu, o babičku a rodinu, aby už nemuseli pracovat. To by bylo krásné. Ale jinak, co se týče toho hudebního světa, tak já jsem naprosto spokojená a prostě jenom budu tvořit dál a doufat, že se to bude líbit více lidem.

S Yungbludem vás mimo jiné spojuje to, že podporujete lidi, kteří se nějakým způsobem cítí jiní nebo i na okraji společnosti. Myslíš si, že máte ještě nějaké jiné podobnosti?
Já jsem docela dost od svých šestnácti vyrůstala na takové rockové, core hudbě. A když jsem začínala s Pam Rabbit, vymýšlet celou tu image, tak to bylo hodně založené na kapele Falling in Reverse. Takže ta moje image vychází trochu z tady té scény, vychází z netopýrů, upírů a fantasy světa. Takže si myslím, že ta předloha, tenhle základ máme podobný. Já jsem z toho sice udělala pop, ale vizuálně jsem vždycky milovala estetiku rock and rollu, core hudby a  metalu. To mě vždycky bavilo.

Jaký je to pro tebe pocit, být (kromě kapely ruworr!ed) jediná česká zástupkyně na Bludfestu?
Jako takhle, to asi žádný pocit není, jestli mi rozumíš, jak to myslím. Je mi jedno, jestli bychom tu byli třeba tři. Já mám prostě radost, že tady můžu vůbec být. Já ho poslouchám už tolik let, takže už jen to, že ho můžu potkat a že mě vůbec podpořil, je neskutečné. On si šel poslechnout i náš koncert, což bylo úplně šílené. To je pro mě naprosto splněný sen. A já můžu být jen vděčná. Tam není žádná jiná emoce než radost a vděk.

Je něco, na co se tě nikdo dneska nezeptal a chtěla by ses o to podělit?
Jaký si dám drink, okamžitě jak skočím tady ty rozhovory.

Tak jaký si dáš drink, Pam?
Dám si prosecco s ledem. A chtěla bych vás pozvat na svoji tour, která bude v únoru! Bude se jmenovat Planet 33 a doufám, že se tam uvidíme. Já tam přijedu s tanečníky a uděláme si to hezký!