Držitel Grammy, rekordman i věčný romantik s duší showmana: Bruno Mars slaví čtyřicetiny

Když se v 8. října 1985 v Honolulu narodil Peter Gene Hernandez, nikdo netušil, že z něj jednou bude jeden z nejúspěšnějších umělců planety. Chlapec z hudební rodiny, který zpíval Elvise už ve čtyřech letech, se naučil, že show začíná dávno před první notou. Bruno Mars, jak si později začal říkat, měl v sobě všechno: Hlas, rytmus, pohyb i přidrzlou jistotu, že to zvládne. Jeho cesta ale byla občas pěkně klikatá.

Just The Way You Are (2010)

Do hudební branže se Bruno Mars dostal trpělivostí a neústupností. Po přestěhování z Havaje do Los Angeles obcházel studia, nabízel své nápady a čekal na chvíli, kdy si někdo všimne jeho citu pro melodii. Ta chvíle přišla, když začal psát pro jiné. Spolu se svými kolegy z týmu The Smeezingtons složil v roce 2010 pro CeeLo Greena hit Fuck You (v některých zemích Forget You), který mu otevřel dveře do světa velké popové produkce. O dva roky později napsal pro Alicii Keys píseň Tears Always Win a v roce 2015 spolupracoval s Adele na dojemné baladě All I Ask. Bruno byl v té době známý hlavně jako autor. Právě díky těmto skladbám se stal vyhledávaným tvůrcem, i když sám ještě neměl vlastní hit. To se změnilo, když v roce 2010 vydal Just the Way You Are. Ze skladatele pro jiné se sám stal hvězdou.

Grenade (2010)

Jen pár měsíců po tom, co svět dojala jeho něžná zpověď o lásce, přišla píseň z úplně opačné strany citového spektra. Grenade byla syrová, plná bolesti a zoufalství. Bruno v ní zpíval o tom, jak je ochoten „chytit granát“ pro člověka, který by pro něj neudělal vůbec nic. Tahle temná balada vznikla v době, kdy se potýkal se zklamáním z nevydařeného vztahu a zároveň s prvními stíny slávy. Rok 2010 pro něj totiž nebyl jen obdobím úspěchu – krátce po vydání svého debutu byl zatčen v Las Vegas za držení kokainu. Sám později přiznal, že to byla lekce, kterou potřeboval. Po veřejné omluvě a soudem uložených povinnostech se rozhodl, že pokud má být slavný, bude to kvůli hudbě, ne kvůli skandálům. Místo úsměvu tu byla zlomenost, místo romantiky bezmoc. Právě tahle upřímnost z písně udělala další z jeho velkých hitů.

Marry You (2011)

Po temnějším období přišel s písní, ze které místo bolesti sršela radost. Marry You je skladba o spontánní svatbě, o tom, že někdy je nejlepší rozhodnout se bez plánování, jen podle srdce. Stala se oblíbenou na svatbách i večírcích, protože přesně vystihla, že láska může být i hra. V tom je její kouzlo.

It Will Rain (2011)

Tato skladba vznikla pro film Twilight: Rozbřesk a zněla jako dopis plný obav, že lásku může kdykoli odnést déšť. V té době už Bruno Mars zažíval všechno, o čem dřív snil. Obrovské úspěchy, vyprodané koncerty i zástupy fanoušků. Ale zároveň poznával, že sláva má svou odvrácenou stranu. Na cestách byl prakticky pořád, domů se vracel jen na pár dní a teprve se učil balancovat mezi hudbou a osobním životem. V té době také začal jeho vztah s modelkou Jessicou Caban, který se stal jednou z mála jistot v jeho hektickém životě.

Locked Out Of Heaven (2012)

Když v roce 2012 přišel s touto skladbou, bylo jasné, že už není jen zamilovaný kluk s kytarou. Všechno bylo větší, koncerty, sláva i očekávání. A s tím přišel i tlak, který na sebe často kladl on sám. Každý tón, každý pohyb, každé světlo na pódiu muselo být přesné, ať šlo o malý klub, nebo stadion plný lidí. V té době také začal měnit svůj zvuk. Přidal funk, soul, reggae a tvrdší groove inspirovaný kapelou The Police a hudbou, kterou poslouchal jako dítě.

Uptown Funk (2014)

Ve spolupráci s britským producentem Markem Ronsonem vytvořil píseň, která obrátila svět naruby. Bruno byl nejen jejím hlasem, ale i spoluautorem – podílel se na textu i rytmické stavbě skladby, která v sobě spojila funky groove sedmdesátých let s moderním popem. Její nakažlivý refrén, rytmus i retro styl se staly okamžitou senzací. Song ovládl žebříčky ve více než dvaceti zemích, získal čtyři ceny Grammy včetně té pro nahrávku roku a stal se jedním z nejprodávanějších singlů všech dob. Uptown Funk byl ale víc než jen hit, byl to symbol Brunova znovuzrození. Tehdy znovu našel chuť být showmanem, bavit lidi, rozhýbat celé publikum. Jeho vystoupení na Super Bowlu v roce 2014 bylo důkazem, že má charisma, které dokáže ovládnout stadion. Když se na pódiu rozběhl s kapelou a zvedl dav ze sedadel, bylo jasné, že se z chlapce z Honolulu stal jeden z největších performerů své generace.

That’s What I Like (2017)

Když v roce 2017 vyšlo album 24K Magic, píseň That’s What I Like se stala jeho vizitkou. Reprezentovala luxus, pohodlí i vnitřní jistotu. Bruno už nebyl mladou hvězdou, která hledá směr, byl lídrem. A pokud by o tom někdo pochyboval, ceny Grammy přinesly nesporný důkaz. Zlatých gramofonků si totiž odnesl hned šest!

Die With A Smile (2024)

Po letech tance, funku a zlatých obleků přišla nečekaně jemná píseň. Duet Die With A Smile s Lady Gaga. Dva perfekcionisté, každý s vlastní představou o dokonalosti, se našli ve skladbě o tom, že i když svět není ideální, stojí za to ho prožít naplno a s úsměvem. Píseň sklidila uznání kritiků i fanoušků a ukázala, že Bruno Mars dokáže být silný i bez velké show kolem sebe. 

APT (2024)

Rok 2024 zastihl Bruna Marse v klidnější fázi života. Po letech turné a obrovských show se na čas stáhl z očí veřejnosti. Právě tehdy vznikla spolupráce s k-popovou hvězdou Rosé ze skupiny Blackpink, lehká a hravá píseň APT. Název je zkratkou pro korejskou picí hru, kterou zpěvačka ráda hrála se svými přáteli.