
Hned při prvním poslechu bylo jasné, že tohle nebude jen tak obyčejný song. Killing In The Name od Rage Against The Machine je syrový výbuch vzteku, který ani po víc než třiceti letech neztratil na síle.

Všechno odstartoval brutální zásah čtyř losangeleských policistů proti Rodney Kingovi v roce 1991. Černošského řidiče, který nekladl odpor, surově zbili obušky. Celou událost zachytila amatérská kamera. Když byli policisté o rok později zproštěni viny, vypukly ve městě rozsáhlé nepokoje. A právě v této atmosféře skladba vznikla.
Killing In The Name vychází z jednoduchého, ale hypnotického kytarového motivu Toma Morella, který se neustále opakuje a postupně sílí. Celá skladba je postavená na gradaci. Od pomalého, skoro až klidného začátku se přes nabušené sloky dostává až k explozi emocí v závěru. Text je úderný, přímočarý a s každým opakováním se stává víc a víc naléhavým. Věta „Some of those that work forces are the same that burn crosses“ se dá přeložit jako „Někteří z těch, kdo slouží v ozbrojených složkách, jsou ti samí, kdo pálí kříže“. Jde o narážku na členy policie, kteří můžou být zároveň napojení na rasistické organizace jako Ku-klux-klan, jejichž symbolem je pálení křížů.

Závěr skladby je legendární. Zpěvák Zack de la Rocha během něj opakuje I won’t do what you tell me pořád dokola, až se se zpěv zlomí v naprostý křik. Fanoušci při živých koncertech v těchto chvílích doslova šíleli. Skákali, řvali, naráželi do sebe a padali do transu. Byla to katarze a společné vybití frustrace.
I bez podpory velkých rádií se píseň Killing In The Name stala obrovským hitem. Hrála se na protestech, v klubech, na studentských akcích i demonstracích. Rage Against The Machine díky ní získali pověst kapely, která říká nahlas to, co si jiní jen myslí. Kritici žasli, jak dokázali propojit rap, metal a politiku v tak silný celek.
Po letech píseň ještě jednou významně ožila, když ji v roce 2009 fanoušci v Británii kolektivně vyšvihli na vrchol vánoční hitparády, aby pokazili vítězství popového zpěváka ze soutěže X Factor. Na Facebooku vznikla iniciativa, ke které se během pár dní přidaly statisíce lidí a píseň se opravdu ocitla na prvním místě britského žebříčku. Rage Against The Machine pak jako poděkování uspořádali v Londýně bezplatný koncert.


