Dopoledne na Expres FM /
Celý playlist
Lifestyle

Charlotta Garrigue Masaryková: Nelehký osud ženy, která stála u zrodu Československa

Avatar photo Václav Šilpoch
13. 05. 2023

Poznejte nevšední příběh Charlotty Garrigue Masarykové, která se narodila v Brooklynu, ale později se stala českou vlastenkou. Charlotta byla aktivní publicistkou a emancipovanou ženou, která se angažovala v hnutí za zrovnoprávnění žen ve společnosti. Po boku Tomáše Garrigue Masaryka prožila jak tragické události, tak úspěchy. Dnes si připomínáme 100 let od jejího skonu.

Charlotta Garrigue se narodila 20. listopadu 1850 v Brooklynu ve státě New York ve Spojených státech. Otec Rudolf Garrigue pocházel z rodiny francouzských hugenotů. Živil se obchodem a byl spoluvlastníkem banky Germania.  Matka Lydia, rozená Whiting, pocházela z rodiny, která patřila k prvním kolonistům, kteří přistáli u amerických břehů na lodi Mayflower.  Později se rodina přestěhovala do Bronxu. Mladou Charlottu lákalo umění. V naději, že se stane koncertní klavíristkou, odjela v sedmnácti letech studovat klavír do německého Lipska, kde žila u rodiny Göringových. Intenzivním cvičením si ovšem poškodila ruku natolik, že byla jakákoliv kariéra koncertní klavíristky vyloučena.

Tvrdý boj o nástupnictví: Korunovace Marie Terezie nebyla samozřejmostí

Václav Šilpoch / 12. 05. 2023

Osudové setkání

Po třech letech studia se tedy vrátila do Bronxu a věnovala se studiu matematiky, vyučovala hře na klavír a dopisovala si s dcerou rodiny Göringových. Z dopisů se dozvěděla o jistém doktorandovi, který u Göringových pobýval. V roce 1876 Charlotta přicestovala na návštěvu do Lipska, zde se také poprvé setkala s Tomášem Masarykem, mužem, o němž tolik četla v dopisech. Nakonec se za něj provdala a Tomáš se později stal zakladatelem a prvním prezidentem Československa. V roce 1876 získal doktorát na vídeňské univerzitě a s Charlottou trávili čas dlouhými diskuzemi o knihách a filozofii. Tomáš obdivoval Charlottin intelekt a náboženské zapálení. K žádosti o ruku se odhodlal až po události málem tragické. Jednoho červencového dne se rodina Göringových i s přáteli vydala na společnou vyjížďku lodí.  Paní Göringová však z lodi spadla a začala se topit. Tomáš Masaryk zachoval v nastalé panice klid, skočil do vody a topící se paní Göringovou na poslední chvíli zachránil. Charlotta před návratem do Spojených států odjela navštívit další evropské přátele, Tomáš ji tak požádal o ruku korespondenčně. Vzali se 15. března 1878, nejprve při civilním obřadu na newyorské radnici a poté při unitářském obřadu v domě Charlottiných rodičů v Bronxu. To, že do manželství vstupovali jako rovnocenní partneři, je patrné z faktu, že přijali obě jména, což bylo na konci 19. stoleté minimálně nezvyklé.

Nová země

Po návratu do Evropy žili manželé nejprve ve Vídni, kde Tomáš Masaryk vyučoval na univerzitě a pracoval na své habilitační práci o sebevraždách, se kterou mu Charlotta pomáhala. Oba také společně publikovali pod pseudonymem Lorenzo hudební a literární kritiky v revue Naše doba. Charlotta pak samostatně publikovala v amerických i českých periodikách. Charlotta byla aktivní v českém ženském hnutí a podporovala rozvoj českého ženského školství. Byla českou vlastenkou, ale také dokázala kriticky nahlížet na českou společnost. V roce 1881 se s manželem přestěhovali do Prahy, kde se stal profesorem na České univerzitě Karlo-Ferdinandově v Praze. Charlotte Garrigue Masaryková byla první cizinkou, která se stala členkou Náprstkova Amerického klubu dam a později působila v žižkovském spolku Domovina pro záchranu svedených děvčat a v ženské sekci Sokola. Navíc se snažila materiálně podporovat chudé ženy.

Složité období

Charlotta byla manželovi oporou ve chvílích, kdy se stal pro své odborné postoje trnem v oku některých českých nacionalistů. Rozruch způsobil jeho odmítavý postoj v debatě o autenticitě rukopisů královédvorského a zelenohorského, které byly umně vyhotovenými padělky, vytvořenými za účelem posílení české národní identity. Další vlna nepřátelství vůči Masarykovi následovala po jeho odsouzení antisemitismu během takzvané Hilsneriády, kdy byl chudý Žid Leopold Hilsner obviněn z rituální vraždy křesťanské dívky. Masaryk byl Hilsnerovým zastáncem a po jeho osvobození z vězení v roce 1900 se stal terčem ostré kritiky a odporu ze strany české veřejnosti.

Stíhání rodiny

Po vypuknutí první světové války musel Masaryk odejít do exilu i s dcerou Olgou. V nepřítomnosti byl odsouzen k trestu smrti za velezradu. Charlotta se s třemi dětmi odstěhovala do Prahy, kde byla pod neustálým policejním dohledem. Dcera Alice byla v roce 1915 zatčena a ve vězení strávila téměř třičtvrtě roku. Syn Jan narukoval do armády, zatímco syn Herbert v roce 1915 podlehl skvrnitému tyfu. Charlottin psychický stav se poté začal zhoršovat, v květnu 1918 ji úřady zbavily svéprávnosti a byla umístěna v sanatoriu. Manžel si ji po svém triumfálním prosincovém návratu do Prahy ze sanatoria osobně vyzvedl.  

Na krátkou chvíli první dámou 

Z rodiny vyvrhelů se stala první rodina nově ustaveného státu. Charlotta se z pozice první dámy neúnavně zasazovala o zrovnoprávnění žen, její snaha se promítla i do první československé ústavy z roku 1920 vytvořené po vzoru ústavy americké a francouzské. Téhož roku se po boku manžela zúčastnila prvních svobodných voleb. Zhoršující se zdravotní stav jí však nedovolil plnit úlohu první dámy, kterou po ní převzala dcera Alice, která se stala roku 1919 zakladatelkou a také první předsedkyní Československého červeného kříže. Charlotta Garrigue Masaryková zemřela přesně před 100 lety, 13. května 1923. Její odkaz je však dodnes živý. Zasadila se výraznou měrou o rovnoprávné postavení žen v tehdejší československé společnosti. V červenci 1926 ji byl z iniciativy místního učitele Cyrila Macha v obci Hutisko-Solanec nedaleko Rožnova pod Radhoštěm postaven pomník, který nese nápis v českém a anglickém jazyce „Ženě trpitelce a všem jejím sestrám / To the Suffering Woman and all her Sisters.“

Podezřelá smrt mladého krále, sliby, úplatky, nátlak: Před 565 lety se českým králem stal Jiří z Poděbrad

Václav Šilpoch / 08. 05. 2023

Jaroslav Hašek: Bohém a anarchista, který se bál žen, neuměl žít rodinným životem a zemřel mladý

Václav Šilpoch / 30. 04. 2023

Zdroje: archive.org,  Wikipedia.org, hutisko-solanec.eu
Zdroje fotografií: ČTK, Public domain, via Wikimedia Commons

Diskuze
Vstoupit do diskuze
Sdílejte

Další na Expres FM