Jaroslav Svoboda: Do svých hotelů chodím jako normální host, v Jámě lvové chci předávat zkušenosti
Michal Plšek
Osm středečních večerů je na obrazovkách TV Nova rezervovaných pro reality show Jáma lvová. Prezentujícím podnikatelům nesmí chybět odvaha, obchodní talent a promyšlená strategie. Ucházejí se o investice do svých projektů, které jsou připraveni poskytnout podnikatelka v módě Barbora Snopková Haberová, potravinář Tomáš Huber, realitní guru Libor Váka, obuvník Václav Staněk a taky hotelový magnát Jaroslav Svoboda, který je tentokrát hostem naší série Expres Star.
Jaroslav Svoboda se v pubertě přesunul z jižní Moravy do Prahy, kde vystudoval hotelovou školu. Poté pracoval jako kuchař, číšník i recepční. Na začátku tisíciletí si pronajal první hotel v Harrachově s osmnácti pokoji, v roce 2024 pak jeho síť Czech Inn Hotels ubytovala přes dva miliony hostů za rok. Kromě hotelů v Česku nabízí ubytování i v Portugalsku, Gruzii a Maďarsku. Ve volném čase se věnuje sportu, konkrétně běhu a šachům.
Jaroslave, čím jste chtěl být jako školák?
Tak dlouhou dobu jsem nevěděl, co budu vlastně dělat, ale maminka mi připomíná, že někdy v 10 letech, asi ve čtvrté třídě, jsem přišel a řekl, že budu ředitelem hotelu.
Takže jste si to vlastně vysnil už v dětství…
Je to taková jako úsměvná poznámka, později mi to bylo připomínáno, ale já jsem to v hlavě nějak nedržel, užíval jsem si svůj dětský život, pořád jsme někde běhali za míčem, tři rohy byla penalta. Když jsem se pak rozhodoval, kam půjdu, neměl jsem ani nějak vynikající známky, takže jsem nebyl ten student, který by měl tu velkou perspektivu, nechtělo jsem jít dělat někam do fabriky, to by mě nebavilo, ani do kanceláře, takže jsem si vybral obor, kde budu sloužit lidem. A jsem za to vděčný.
Všech investorů z Jámy lvové se ptám na podnikatelský vzor. Ani u vás neudělám výjimku…
Můj jednoznačný vzor je Tomáš Baťa. To jsou prostě zákony v podnikání. Vždycky jsem ho obdivoval, zjišťoval jsem si všechny dostupné informace, literaturu. Dřív toho bylo málo, když jsem začínal podnikat, dnes už je těch podkladů mnohem víc a čím víc se dozvídám, tím víc je to pro mě příběh, který je nedostižný, obdivuhodný, prostě vzor pro podnikatele, nemůže být větší.
Měl jste ve svých začátcích nějakého rádce? Nějakého svého guru?
Neměl a chybělo mi to, protože si myslím, že člověk by si měl nechat poradit, když má kým. Druhá věc je, to taky říkám lidem v Jámě lvové, že je dobré se učit od těch nejlepších, zjistit si informace o tom, kdo to v tom daném oboru dělal nebo dělá a s jakými výsledky, navázat na jeho práci. To je potom snazší než vymýšlet všechno od začátku. Skutečný vzor jsem v začátku neměl, předtím jsem se samozřejmě naučil spoustu věcí u kolegů v hotelích na řadových nebo nižších manažerských pozicích, za to jim ještě dneska děkuji. A rady předávám svým mladším kolegům, především v Czech Inn, ale teď i v rámci pořadu Jáma lvová.
Kolik vám měsíčně přijde nabídek, abyste nějaký hotel převzali do své péče?
Dobrá otázka, ale nepočítám to. Chodí jich – zvlášť teď po covidu – hodně. Každý den asi přijde nějaká nabídka na hotel, abychom ho koupili, pronajali nebo jim nějak pomohli. Každé té poptávce se věnujeme individuálně, pečlivě zvažujeme a reagujeme.
Vy jste si cestu do dnešní pozice takzvaně vyšlapal odspodu. Je to výhoda, že znáte všechny profese, které v hotelech máte?
To je úplný základ, ve všem. Říkám to i lidem v Jámě lvové, nějak je k tomu vedu. Nedokážu si představit, že bych svou práci dělal bez osobní zkušenosti, bez toho, aniž bych si to odpracoval, znal to řemeslo. Jsem přesvědčený, že ten, kdo to dělá a nemá ty předchozí zkušenosti, ten k tomu nemá ani ten potřebný vztah a na výsledku té práce se to vždycky ukáže. Nedokážu si představit, že bych řídil hotely bez toho, že jsem byl dlouhou dobu číšník, kuchař, recepční a tak dále.
Jezdíte do svých hotelů třeba jako mystery shopper, abyste otestoval své zaměstnance?
Využívám naše hotely s pohledem zákazníka a tím přísným přístupem. Miluji mystery shopping jako takový. Někdo může říct, že to je nějaké bonzáctví a špehování, ale my to chápeme jako pomoc sami sobě. Dřív, než nám to řekne zákazník, to můžeme vědět my. Takže celý den chodím po těch svých kavárnách, restauracích, spím v hotelích. Spím i v konkurenčních hotelích, hodně mi to dává a zaplaťpánbůh mě to i baví.
A jak to děláte, aby vás nepoznali? Chodíte v převlecích? Nebo sázíte na to, že vaše tvář není ještě tak provařená? I když teď možná díky tomu, že se objevuje v televizi, to bude horší.
Neschovávám se, už se dneska nedokážu utajit. Asi před třemi lety jsem zkusil na Nově pořad Utajený šéf, tam se mi to ještě podařilo, když mě přelíčili. Objevil jsem nějaké skryté věci, které jsme museli zlepšovat. Dneska už tam chodím jako normální host, chovám se k těm kolegům dobře, ale snažím se mít oči otevřené a přemýšlet o tom, co ještě můžeme zlepšovat a co dělat jinak. A to zlepšování může být ve prospěch hosta, nebo ve zlepšení podmínek zaměstnanců, nebo i ulehčení, zefektivnění práce. Těch možností je pořád hodně a my v Czech Inn máme heslo, že všechno se musí zlepšovat.
Máte nějaké další kontrolory, kteří nejsou tak známí, aby odhalili to, co vám zůstane skryto, protože před vámi se asi zaměstnanci snaží víc?
Máme dokonce samostatné oddělení, které se tomu výhradně věnuje. Skutečně jezdí do našich hotelů, jako zákazníci projdou všemi odděleními a potom nám dají výstup, jaký ten pobyt byl. Cílem je zjistit nějaké vady, pochybení, ať už systému, nebo konkrétních lidí, abychom je mohli zlepšovat a napravovat.
Na jaký typ projektů jste se chtěl v Jámě lvové zaměřit?
Víte, nešel jsem tam prvoplánově s tím, že utratím tolik a tolik milionů korun a že to musí být výhradně v tomhle nebo jiném oboru. Naopak jsem přemýšlel, jestli do toho pořadu vůbec jít. Kolegové mě zrazovali, že to bude stát hodně času a že to není naše věc. Věnujeme se jenom provozu, hotelům a restauracím, to je náš život a i díky tomu jsme úspěšní. Takže na první dobrou jsem filmařům řekl rozhodné Ne. Pak jsem o tom ale trochu přemýšlel a došlo mi, že ta účast může mít i mnohem větší rozměr, že mohu dalším lidem u televizních obrazovek, kteří chtějí podnikat, nebo už s podnikáním začali, sdílet své zkušenosti a svůj pohled na věc. Je mi 52 let a od sedmnácti pracuji, takže zkušeností mám hodně, v určitých věcech už ani nemusím přemýšlet. Druhá věc je, že mi pak došlo, že to má ještě další rozměr, že podnikatel v České republice je často vnímaný jako nějaký spekulant nebo restituent, který vykořisťuje. Ale já jsem podnikatel, který začínal z nuly ve svých 28 letech a z té nuly jsem to vybudoval až k největší hotelové firmě v České republice. Tak jsem si řekl, že bych mohl pomoci nějak očistit jméno podnikatelů, že to mohou být taky poctiví, pracovití lidé, jejichž odměna je zasloužený zisk, když to dělají dobře a když tomu dávají úsilí.
Vypnul Jaroslav Svoboda u některých projektů v Jámě lvové kalkulačku a rozhodoval se srdcem? Co by poradil začínajícím podnikatelům? A který ze svých hotelů má nejraději?
To se dozvíte, když si poslechnete kompletní rozhovor v úvodu článku!
