Hudba na prvním místě /
Celý playlist
Ostatní

Proslulý muž se železnou maskou: Vědci mají nové stopy o tom, kdo byl ve skutečnosti

Redakce
Známý muž se železnou maskou a jeho proměnlivá identita opředená mnoha legendami inspirovala nespočet filmařů a spisovatelů k dotváření příběhů jeho tajemné historické osobnosti. I přesto, že je muž se železnou maskou tak známý a jeho příběh dodnes spoustu lidí a historiků fascinuje, dodnes nikdo nedokázal zjistit jeho pravý a nefalšovaný příběh, nebo snad ano? Zjistěte, jaké novinky se o životě a existenci muže se železnou maskou podařily vědcům odhalit, i jaké jsou nejčastější teorie o jeho skutečné identitě.
01. 03. 2022

Existuje hned několik verzí i legend, které o muži se železnou maskou vyprávějí. A nyní se objevila další nová verze těchto příběhů. A co o tajemném muži vlastně doopravdy víme? Vyprávění o něm vychází ze skutečného životního příběhu muže jménem Eustach Dauger, který patřil mezi odsouzené vězně, a když byl v roce v roce 1669 zatčen, jeho trestem bylo kromě pobytu v žaláři nosit tvář ukrytou pod maskou. Pozor ale, žádné historické podklady nedokumentují, že by se skutečně jednalo o železnou masku. Naopak se mnoho historiků domnívá, že šlo o masku ze sametu, kterou až pozdější příběhy přetvořily na masku ze železa.

Tajemství Marie Terezie: Trvalé následky a deprese

Historické stopy

Existenci muže s krutým trestem neustále nosit masku dokazuje také dopis z roku 1669 od markýza de Louvois, který byl ministrem krále Ludvíka XIV. Ten psal guvernérovi věznice Pignerol v Pinerolu v Piemontu, Bénigne Dauvergne de Saint-Marsovi. Šlo o speciální věznici určenou jen pro malé množství mužů, jejichž chování bylo považováno za ostudné. V dopisu ministr guvernéra informoval právě o Eustachu Daugerovi, že za měsíc nastoupí do zmíněného zvláštního vězení. Další historické zmínky o něm pochází také z dopisů a korespondence. Z nich je možné zjistit něco o jeho příběhu před i po zatčení a o trestu, který mu ukládá nosit masku.

Komorník správce financí

O Eustachovi Daugerovi také víme, jaké bylo jeho povolání. Údajně totiž sloužil jako komorník u Nicolase Fouqueta, markýze z Belle-Île, bývalého správce financí. Ale i ten skončil spolu s Eustachem Daugerem ve vězení. Král Ludvíka XIV ho totiž obvinil ze zpronevěry svých financí. V mnoha legendách o Daugerovi si navíc jejich autoři pohrávali s tím, že byl muž s maskou ve skutečnosti navíc šlechticem z francouzské královské rodiny. Tyto mýty však historikové považují za mylné a nemožné.

Cela s několika dveřmi

Eustach Dauger byl ubytován ve speciálním vězení, které však nebylo zvláštní pouze tím, že vězni v něm zavření byli považováni pro své chování za ostudné. Cely měly totiž údajně hned několik dveří, z nichž jedny zavíraly druhé. Jejich účelem mělo být zabránit cizincům či případným vetřelcům cokoliv vidět či zaslechnout z toho, co se v cele odehrávalo. Protože byl Eustach Dauger pouhým komorníkem, údajně měl podle toho ve vězení ještě více nelítostné podmínky. Směla k němu jen jedna návštěva denně, která mu nosila jídlo a umožňovala zajišťovat také ostatní potřeby vězně. Nic jiného nebylo možné požadovat, nesměl si vymáhat žádné nároky ani s nikým o čemkoliv mluvit. Nelítostné podmínky navíc ještě umocňovala právě maska z černého sametu, kterou odsouzený nesměl údajně nikdy sundávat.

Dva Eustachové?

Jenže příběhů o muži s maskou je hned několik. A jak se zdá, mohou být pěkně zamotané. Podle historek totiž navíc ke všemu existovali dva Eustachové Daugerové. Tím druhým byl Eustache Dauger de Cavoye. Jednalo se o syna kapitána gardy kardinála Richelieuho, který se narodil v roce 1637. Později byl Eustach Dauger de Cavoye členem královské armády, kde ale při jedné z opileckých rvaček zabil mladého chlapce. Kvůli tomu musel na své funkce rezignovat a byl odsouzen k pobytu ve vězení. Stejně jako předchozí Eustach Dauger, nesměl ani on vyslovovat žádné stížnosti na podmínky pobytu ve vězení.

Protože to ale nedodržel, byla mu kvůli tomu zakázána veškerá jeho komunikace s okolím. Jednou výjimkou pro něj byl návštěvy kněze, během kterých směl promluvit. Dodnes ale nikdo neví, zda se jedná o pouhé zaměnění příběhu v jeho jinou verzi muže s maskou, nebo byli Eustachové Daugerové skutečně dva. Malou nápovědou proto, že by se mohlo jednat skutečně o dvě historické osobnosti a ne o jednu jsou některá historická fakta a reálie. Například to, že Eustach Dauger de Cavoye byl údajně držen v jiném vězení, konkrétně v Saint-Lazare, zatímco původní muž s maskou ve vězení v Pignerolu. Také doložená data jejich úmrtí jsou odlišná.

Otázky a odpovědi

To, co je velice pravděpodobné, že muž s maskou byl skutečně Eustach Dauger. Co ale není vůbec jisté, je otázka, zda se jednalo o skutečné jméno nebo pseudonym. Ví se totiž, že zemřel 19. listopadu 1703. Byl však pohřben pod zcela jiným jménem, které znělo Marchioly. Jedním z důvodů proč je kolem opravdové identity muže s maskou tolik otázek je také to, že po jeho smrti byl veškerý jeho majetek, včetně nábytku a oblečení, zničen. Všechny kovové předměty z jeho cely pak byly na příkaz roztaveny a stěny žaláře byly oškrábány a znovu nabíleny. I přes mnoho nových a nepravděpodobných teorií a smyšlených příběhů se tak nad skutečným původem muže s maskou vznáší mnoho otázek a nejasností.

Jednou z teorií, na které vystavěl své příběhy Alexandr Dumas je například myšlenka, že byl Eustach Dauger nepohodlným nemanželským synem Anny Rakouské a kardinála Mazarina, tedy nemanželským nevlastním bratrem krále Ludvíka XIV. Tuto teorii však Dumas dovedl až do absurdnosti, když psal o vězněném muži s maskou jako o králově jednovaječném dvojčeti, což je více než velice nepravděpodobné.

Tajemství ženského chování: Vědecké vysvětlení, proč ženy kroutí zadečkem a příliš mluví

Další o něco méně bizarní teorii, která je založena právě na historických kódovaných dopisech a pokusu o jejich rozluštění, představil Louis Gendron, francouzský vojenský historik. Podle jeho pokusu o dešifrování kódů v dopisech mělo jít o vězně, který byl identifikován coby generál Vivien de Bulonde. Obviněn měl být údajně ze zbabělosti během obléhání města Cuneo v roce 1691. Důvodem mělo být to, že nařídil ústup svého vojska a nedbal přitom ani o zbývající munici či raněné muže. Právě pobyt ve vězení v Pignerolu tak měl být spolu s nošením masky jeho krutým trestem za hanebné činy. Z těchto důvodů ho v žaláři čekaly skutečně přísné a nelítostné podmínky.

Zdroje: www.ipl.org, www.ancient-origins.net, erenow.net

Zdroj úvodní foto: Anonymous; cropped by Beyond My Ken (talk) 09:23, 30 April 2010 (UTC), Public domain, via Wikimedia Commons

Diskuze
Vstoupit do diskuze
Sdílejte

Další na Expres FM