Krása nestvůrná: Stvůry Jana Těšitele, současná krimi jako víno

Film Stvůry režiséra Jana Těšitele mají krátce po premiéře a jedná se o český kriminální thriller, při jehož sledování nevíme na první dobrou, kdo je vrah. Dobře postavená detektivka s naturalistickými záběry vnitřností a reálií z policejních služeben vychází z předlohy románu teprve devětadvacetileté spisovatelky Kristýny Trpkové, která za něj získala Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivku roku 2021.

Dvojici vyšetřovatelů Laury Linhartové a Adama Beneše nechala autorka pracovat na případech zločinu ve svých románech vícekrát a kdo ví, třeba se dočkáme k filmových dalších verzí. Adama hraje v devadesátiminutovém akčním vyšetřování Kryštof Hádek a představuje toho zlého policajta. Samozřejmě mezi kolegy sledujeme velmi rychle takové to pnutí, protože spolu před časem měli užší vztah. Více však sledujeme Lauru v podání Kristýny Ryška, která však rozhodně není tím hodným policajtem. Přestože se za celou dobu takřka neusměje, je sympatická. Možná jste viděli už příliš dlouhou řadu policistek, které žijí jen svou prací, žijí v bytě zařízeném tak, jako by měly poruchu OCD a nejvřelejší vztah mají se svou kočkou. V základech této řady stála ve starém dobrém seriálu Most Saga Noren s charakterem v autistickém spektru. Kristýna Ryška tento typ zosobnila věrohodně. Její povahu chápeme jako výsledek machistického policejního prostředí a předešlých vztahových kolapsů, po nichž se raději ustálila jako samotářka, která nemá zapotřebí na něco si hrát.

Tam, kde se zrodil zločin

Při prvních záběrech znalci okamžitě pochopí, že se nacházíme v příjemně ponurém prostředí Severních Čech, a skutečně, tělo mladé dívky je nalezeno nedaleko Lovosic. Nijak nevadí, že předloha vsadila děj do rodných autorčiných Holic na Pardubicku. Kulisy syrových brutalistních budov a industriální krajiny, jejíž krásu si zbytek republiky obvykle neuvědomuje, dobře obklopují zápletku vraždy, která je více než brutální. Záběry ze scény pitvy jsou na české poměry překvapivě nechutné. Přejmenování předlohy z původního Stvůra na Stvůry přidalo výsledku na hrůze.

Vrah není zahradník

Zkrátka, každá česká současná krimi podívaná, která překvapuje, se velmi cení. Realističnosti velmi přispěly mimořádné herecké výkony obou hlavních protagonistů, ale i herců a hereček ve vedlejších rolích. Zmiňme minimálně perfektně odvedené ztvárnění role zničené matky oběti v podání Gabriely Míčové. Macechu zavražděné pak skvěle hraje Alžběta Malá, které kriminální žánr sluší, jako každému, kdo se osvědčil v psychologické herecké poloze, jakým byl seriál Pět let. Snímek je neobvyklý už v tom, že je současný, netěží ze stále oblíbenějšího žánru retra, ale kriticky zobrazuje stále bohužel existující násilné a neprofesionální jednání policistů při výsleších. Dalším takovým současným nešťastným jevem je stigmatizace duševně nemocných. Ve Stvůrách se taková jistá osoba stane podezřelou z vraždy. Tohoto nešťastného člověka, který chudák vypadá perfektně jako vrah, uvidíte sedět v tenzi na gauči, jak kouří a přemýšlí, koho by týral nebo co by asi tak zapálil.

Barvičky jako z magazínu nejsou třeba

Stvůry jsou vizuálně velmi bledé, nechávají znít šeď sídlišt a policejních chodeb. Nepotřebují barevnou křiklavost uměleckých děl vzniklých v postavených interiérech. Možná jste nikdy neviděli vypreparovaný lidský vnitřní orgán, a to je dobře, protože to stačí vidět ve filmu. Je také velmi bledý, protože je odkrvený, kdyby vás to zajímalo. Atmosféru velmi přiléhavě ilustruje hudební doprovod. Nastiňuje drama a napětí, aniž by vám hudební motiv něco připomínal, což je poměrně vzácné. Za hudbu je zodpovědný Aid Kid, skladatel, který stojí za hudbou řady proslulých filmů, z nichž jmenujme alespoň letošního Sbormistra a stále děsem znějícího Arvéda z roku 2022. Už jen to je znamením, že na Stvůrách se sešli umělci, kteří mají svou práci rádi. Děkujeme.