Hudební milníky: Rozmach elektronické taneční hudby aneb Když Prodigy a Fatboy Slim roztančili davy

Na začátku devadesátých let se hudební scéna začala měnit. Rádiím sice ještě vládly kytary, v klubech a halách už se ale rodil nový fenomén. Elektronické beaty, blikající světla a dýdžejové za mixpulty přitahovali davy mladých lidí a vytvořili atmosféru, jaká tu do té doby nebyla.

Rave kultura vyrostla z britské acid house scény koncem osmdesátých let. Nelegální parties v opuštěných skladech a hangárech nabízely celonoční tanec na repetitivní rytmy house a techna, které se do Británie dostaly z Chicaga a Detroitu. Odtud se vlna rychle rozšířila do celé Evropy i zbytku Ameriky a v devadesátých letech už z podzemí mířila na velká pódia a festivaly. S tím, jak se elektronická hudba šířila, vznikaly nové styly – od energického techna přes hypnotický trance až po lámané beaty drum’n’bass, který se začal prosazovat v polovině devadesátých let. Každý si našel to své. Společným jmenovatelem byl pocit svobody, společenství a nespoutané radosti z tance. Rave nebyl jen o hudbě, ale i o vizuálních efektech, projekcích a světlech, které z koncertů dělaly barevné sny.

Velkým symbolem se stal berlínský festival Love Parade, který začínal v roce 1989 jako malý pochod s pár stovkami účastníků a v devadesátých letech vyrostl v akci, kde tančily statisíce lidí. V Americe rostly akce jako Electric Daisy Carnival, který od svého prvního ročníku v roce 1997 postupně přerostl ve světovou značku. Elektronická taneční hudba se dostala i do hitparád – The Prodigy, The Chemical Brothers nebo Fatboy Slim ukázali, že i dýdžejové a producenti mohou být hvězdami velkých scén.

Devadesátá léta tak znamenala zlom. Hudba, která vznikla v tajných klubech, se stala součástí mainstreamu a proměnila způsob, jak lidé vnímají koncerty i hudební hvězdy. Rave kultura přinesla do popkultury nový jazyk – a ukázala, že hudba nemusí mít kytary a zpěváky, aby dokázala spojit celé davy na jednom tanečním parketu.