Jan Kaláb a Karel Štědrý: Dali jsme se dohromady na pivu, chceme nechat otisk pro příští generace
Redakce
Firma založená na pivu
Založili jste si skupinu Firma, pod stejným názvem je k vidění i vaše aktuální výstava. Jak bylo těžké dát tuto skupinu dohromady, jste si všichni stylově blízcí?
Jan: My nejsme stylově sjednoceni, ale v mnohosti je síla. Spíš je to o tom, že máme přístup i hodnoty nastaveny stejně. A to nás spojuje.
Karel: My jsme, po více jak dvaceti letech, nějaká parta lidí z výtvarného prostředí, která se dokázala dohodnout, spojit a táhnout za jeden provaz. V současné době, kdy je společnost atomizovaná, je pro mne důležité a podstatné, že sedm individuí si řeklo, že něco udělají společně.
Co za tím vznikem stojí?
Jan: Před dvěma lety jsme šli na vánoční pivo a já v té době měl bytostný pocit, že by měla vzniknout nějaká umělecká skupina. Tak jsem to nadnesl na tom pivku a byla tam právě tato parta, takže to vlastně krystalicky vzniklo a dávalo to smysl.
Karel: Já jsem ten pocit měl taky, ale v té hospodě to za mě řekl Honza. My se potkáváme často na nějakých akcích, buď všichni, nebo po menších skupinkách, ale vždycky jsme v tom davu se našli.
Jan: Ti výtvarníci, kteří seděli v té hospodě, jsou členové skupiny.
Co je cílem této skupiny?
Karel: Jako u všech skupin je cílem na sebe upozornit a dát najevo, že tu ti lidé jsou, že se dokáží dohodnout a že mají nějaká společná východiska, která budou tlačit. A všichni jsme již v pokročilém stádiu kariéry, už něco umíme. Bavíme se o těch věcech a každý má jiné technologie.
Jan: Další důvod je zanechat nějaký otisk pro budoucí generace. A pro mne osobně to znamená, že času je tak strašně málo a my máme pracovní důvod se scházet a diskutovat. Takže je tam sociální pouto. Ta interakce je strašně důležitá a je o tom, že máme důvod si psát, být v kontaktu.
Pojďme k názvu Firma. Jak vznikl, je to nadsázka?
Jan: Karel je autor názvu. Nám trvalo rok, než jsme ten název našli. A zkusili jsme snad úplně všechny názvy. Byly to zkratky, čísla a nakonec jsme došli zpátky k názvu Firma, který už byl na stole delší dobu. A nechceme být spojováni s tím dementem, který stát řídí jako firmu.
Karel: Pro mě ten název je vlastně paradoxem, kdy použijete firemní terminologii ve výtvarném prostředí, což je vlastně protimluv. Umělci proti systémovým věcem nebo proti věcem, které je svazují, bojovali a vytvářeli obsahovou nadstavbu. My jsme schopní se zorganizovat a máme pragmatický náhled na to, jak věci fungují. Firma by měla deklarovat novou dobu a nový způsob přemýšlení, kam se umění dostalo. A nadsázka to do jisté míry je.
Čtěte také: Pasta Oner ve Večerní show představil novou výstavu
Že nejde o peníze? Školy učí nesmysly
Vy oba jste takovými malými firmami, prodáváte si umění sami?
Jan: Já už spolupracuji pouze s galeriemi. Ale ten tržní pohled mám, v tom našem manifestu se mi líbí, že je v něm řečené to, že v dnešní době musí umělec fungovat i tržně. O tom se na školách nemluví. V Čechách i jinde převládá názor, že o peníze nejde, že jde jen o čisté umění. To je nesmysl. Umělec potřebuje cashflow, protože bez peněz se nemůžeš vyvíjet. Čím víc peněz je ve hře, tím bohatší jsou pak ty výtvory.
Začali jste výstavou v galerii Nová síň, předpokládáme, že to není zároveň váš poslední počin.
Jan: Já doufám, že to je začátek.
Karel: Nějaké plány máme, ale nemůžeme je prezentovat. Každopádně každá naše akce by měla být speciální a přinést nějaké překvapení, které se bude vázat k obsahu Firmy nebo obsahu té prezentace. A to naše společné velké plátno, které je na výstavě k vidění, je čímsi jako naší zakládací listinou.
Honzo, ty máš aktuálně i instalaci ve veřejném prostoru, můžeš nám říci více?
Jan: Ano, v rámci Signal festivalu a bude trvat rok. Na Lyčkově náměstí. Je třeba si stáhnout aplikaci festivalu, načíst QR kód a už je tam socha.
Měli jste úspěšnou vernisáž. Neplánujete další?
Jan: Já jsem nahazoval téma komentované prohlídky, ale zatím jsem neviděl nějakou odezvu, spíš asi ne. Ale myslím si, že ten náš společný velký obraz stojí za to vidět, protože není obvyklé, že sedm lidí dá něco takového dohromady. Takže bych rád posluchače pozval do Voršilské ulice, kde se galerie nachází.
Jaká škola je nejlepší, na jakých uměleckých dílech právě pracují, nebo které aukční síně nabízely jejich díla, si poslechněte v našem podcastu.
Jan Kaláb je malíř, sochař, writer. Absolvent Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze (1997-2001) a Akademie výtvarných umění v Praze (2002-2006). Jeden z prvních graffiti umělců v Čechách s realizacemi ve veřejném prostoru po celém světě, zakladatel Trafačky (2006) a Trafo Gallery. Věnuje se abstraktním geometrických obrazcům ve dvou a třídimenzionální podobě.
Karel Štědrý si hned na začátku studia vypracoval svůj nezaměnitelný a dobře rozpoznatelný rukopis s výraznou barevností a plastičností, kdy obraz jakoby vystupuje ven z plátna. Nejprve to byly stylizované figury, například tanečníci jeho oblíbeného breakdance, později přešel do polohy abstrakce a geometrie. Karel Štědrý byl výraznou malířskou osobností již od počátku jeho studia v ateliéru Stanislava Diviše.
FIRMA: Samotný název skupiny je jak jejím manifestem, tak i zároveň jejím programem. Firma není ztělesněním samoúčelné ideje "komercionalizace uměleckého prostředí", ale v jejím jádru spočívá poznání, že pozice umělce je v dnešním kontextu 20. let 21. století silně relativizována. Je nutné pochopit, na čem je současná společnost ochotna se alespoň v základní rovině ne/dohodnout. Firma je přesvědčena, že možným konsensuálním bodem v jednání mezi umělcem a (nejen tržními) mechanismy současného globálního Světa je vzájemná prosperita a sdílená vize nadějné budoucnosti. Firma svým založením reaguje na aktuální provozní a sociální podmínky pozice současného nezávislého umělce a tvoří ji Michal Cimala, Jan Kaláb, Martin Krajc, Matěj Olmer, Pasta Oner, Michal Škapa a Karel Štědrý.
Aktuální výstava je k vidění v galerii Nová síň do 5. 11. 2021. Každého z výtvarníků zastupují na výstavě dvě malby. Vrcholem instalace je velkoformátový obraz, který umělci vytvořili společně.
Titulní foto: Nová síň / Jaroslav Kučera
