Hledání ztraceného cestovatele v srdci Afriky

Je to už sto padesát let od chvíle, kdy si po tři čtvrtě roku útrap mladý americký novinář britského původu Henry Morton Stanley nedaleko afrického jezera Tanganika, se slovy "Doktor Livingstone, předpokládám?" potřásl rukou s roky pohřešovaným dobrodruhem Davidem Livingstonem. Bylo to vyvrcholení jedné z největších pátracích výprav tehdejší doby. A nečekaný triumf zkušeného mladíka, který mu přinesl nehynoucí slávu.


Plavčík s ambicemi

Henry Morton Stanley, původním jménem John Rowlands, se narodil 28. ledna 1841 ve Walesu. Jeho matka se ho v osmnácti zřekla a otce nikdy nepoznal. Díky tvrdým podmínkám, ve kterých vyrůstal, se naučil starat sám o sebe. Jako plavčík se v roce 1858 vylodil v americkém New Orleans a tam už zůstal. Podle svého tvrzení se tam čirou náhodou seznámil s bohatým obchodníkem Henrym Stanleyem a požádal ho o práci. Po nějaké době mezi nimi vzniklo přátelství, osamělý obchodník osmnáctiletého Johna adoptoval a ten z vděku přijal jeho jméno. Adoptivní otec ale podle jeho slov po necelých dvou letech zemřel. Jak se ale později ukázalo obchodník Henry Stanley, zemřel až v roce 1878. I další nesrovnalosti v tvrzení Henryho Mortona Stanleye o jeho adoptivní rodině vedly badatele Tima Jeala, k závěru, že si celou historku o adopci vymyslel a jeho skutečným mecenášem byl až do své náhle smrti v říjnu 1859 obyčejný hokynář James Speake.


Čtěte také: Šokující smrt peruánského revolucionáře


Stanley se posléze zapojil do bojů americké občanské války. Nejdříve bojoval na straně konfederace, po svém zajetí v bitvě u Shiloh v roce 1862 přeběhl na druhou stranu. Avšak necelé tři týdny na to byl pro těžkou nemoc propuštěn. Po uzdravení nejdříve sloužil na obchodních lodích, nakonec ale vstoupil do námořnictva Unie, kde na palubě USS Minesota působil jako zapisovatel, díky čemuž se seznámil se žurnalistikou. Stanley je navíc pravděpodobně jediným mužem, který sloužil jak v armádě Konfederace, tak v armádě Unie i jejím námořnictvu.


Otázka prestiže

Na Stanleye po skončení války čekala dráha novináře. Evidentně se nikdy nezalekl žádného dobrodružství. Psal o dobývání amerického Západu. Podnikl expedici po Osmanské říši, která skončila neslavně jeho zajetím, z kterého se ale dokázal vymluvit, dokonce získal náhradu za poškozené vybavení. V roce 1867 dokonce doprovázel jako zpravodaj jednotku, která byla vyslána na záchranu britského velvyslance, kterého držel jako rukojmí etiopský císař. V období obnovy po americké občanské válce se stupňovalo napětí mezi odvěkými rivaly, jakými byly USA a Velká Británie. Potopení lodi Alabama, spory na moři, vymezení rybářských teritorií na New Foundlandu nebo americké plány na připojení Kanady k unii, to byly jen některé ze sporů, kvůli kterým mezi těmito dvěma mocnostmi houstla atmosféra.


Pro milovníky historie: Pět záhadných historických artefaktů


V atmosféře takto rozjitřených emocí využil v roce 1869 protibritsky orientovaný vydavatel James Gordon Bennett mladší šanci, jak zvětšit už tak astronomický náklad jeho listu The New York Herald. Delší dobu mu nedala spát záhada zmizení britského badatele Davida Livingstona, který byl již čtyři roky pohřešovaný potom, co se ztratil na výpravě za nalezením pramene Nilu. Livingstone byl v té době nejznámější africký objevitel. Na svém kontě měl už zmapování řeky Zambezi a přechod afrického kontinentu, jako první Evropan přešel poušť Kalahari, britská vláda se ale, možná i pro jeho postoje a kritiku otroctví, ke snahám o jeho nalezení stavěla netečně. Bennett v tom viděl příležitost, jak Brity ponížit a pro Američany získat prestiž. Úkol Livingstona najít svěřil Stanleyovi, nováčkovi v Heraldu, aniž by věděl, že je paradoxně Britem stejně jako sám Livingstone.

Stanley vs Livingstone profimedia-0116343934.jpg

Příprava karavany

Stanley měl z cesty do Afriky oprávněné obavy, horečnatá onemocnění byla strašákem pro všechny, kdo na tento kontinent cestovali. Cestou do Zanzibaru, kde chtěl získat zásoby a najmout nosiče dokonce zvažoval sebevraždu. Navzdory tomu se mu ale podařilo složit jednu z největších výprav, která kdy ze Zanzibaru vyrazila. Byla tak velká, že ji musel rozdělit na pět samostatných karavan. Krátce poté, co 21. března 1871 výprava vyrazila na cestu, se na Stanleye usmálo štěstí a doneslo se k němu, že poblíž města Udžidži, 750 kilometrů dále ve vnitrozemí někdo spatřil bělocha.

Cesta do Udžidži byla strastiplná, výprava se potýkala s náročným terénem, poklesem morálky a bodavým hmyzem. Stanley během cesty prodělal malárii, které málem podlehl. Ale dokázal se zotavit a výprava postupovala nevídaným tempem. Až nakonec 10. listopadu 1871 se před výpravou zjevilo majestátní výhled na vody jezera Tanganika. Když výprava vjížděla do města, obklopily ji tisíce lidí. Livingstone, který do Udžiži před několika měsíci unikl před arabskými otrokáři, a žil v malém domku na okraji města, uslyšel rozruch, zvedl se z lavičky a uviděl americkou vlajku, kterou výprava vztyčila před příjezdem do města. Livingstone se prodral davem a stanul přímo před Stanleyem.

Stanley vs Livingstone profimedia-0102271970.jpg

Konečně objeven

Stanley před sebou viděl, zarostlého bělocha ve vybledlém modrém klobouku, vyhublého na kost, stiženého úplavicí. Rázně k němu přistoupil, podal ruku a položil již tak notoricky známou otázku: "Doktor Livingstone, předpokládám?" Na tu mu jeho protějšek odpověděl prostě "Ano". Mezi oběma cestovateli se velmi rychle vytvořilo osobní pouto, společně měsíc prozkoumávali s dvaceti muži ze Stanleyho výpravy vody jezera Tanganika. Livingstone Stanleymu předával své cestovatelské zkušenosti, ten je s vděkem přijímal. Ačkoli se Livingstona snažil přesvědčit, aby se vrátil do Londýna, nepodařilo se mu to. Livingstone odmítl s tím, že bude pokračovat v hledání pramene Nilu. Stanley ho tedy ještě vybavil zásobami a jejich cesty se 14. března 1872 rozdělily.

V květnu následujícího vyšel v Heraldu článek "Livingstone v bezpečí", který vyvolal celosvětovou senzaci. Rok na to, 1. května 1873 David Livingstone podlehl těžké nemoci u jezera Bangweulu v dnešní Zambii, svého cíle nalézt pramen Nilu bohužel nikdy nedosáhl. Na Stanleye oproti tomu čekala zářná kariéra a nehynoucí sláva. Nic na tom nezmění, že si některé věci ve své autobiografii přikrášlil, ani fakt, že i když žil v domnění, že doktora Livingstona nalezl 10. listopadu, ve skutečnosti k jejich shledání došlo už 27. října. Ostatně i Livingstone se ve svém deníkovém záznamu o této události zmýlil o několik dní. To jen ukazuje, jak bylo pro tehdejší cestovatele fyzicky i psychicky náročné zdolávat africký kontinent.

Kam dál? Vražda krále Jošta: Mýtus, nebo spiknutí?



Zdroj obrázků: Profimedia
Zdroje:
history.com, smithsonianmag.com, Kniha: JEAL, Tim. 2007. Stanley: The Impossible Life of Africa's Greatest Explorer. 1. Yale: Yale University Press

Podcast