Jednoduchá píseň na rozloučenou: Bob Marley vsadil na hlas, kytaru a silný text

Píseň Redemption Song vznikla ve chvíli, kdy Bob Marley věděl, že bojuje s nemocí, kterou nepřemůže. Místo velkých aranží a rytmů reggae tak zvolil hlas, kytaru a slova, která dnes znějí silněji než kdy dřív.

Redemption Song patří k nejvýraznějším skladbám v celé tvorbě Boba Marleyho, přestože se výrazně liší od toho, s čím si ho většina posluchačů spojuje. V nejslavnější podobě nezní plná kapela The Wailers, chybí typický reggae groove i bohatá studiová produkce. Místo toho stojí píseň na prostém základu, který dává vyniknout samotným slovům a jejich významu. Text i hudbu napsal Bob Marley sám. Inspiroval se výrokem černošského aktivisty Marcuse Garveyho o osvobození mysli od mentálního otroctví. Tahle myšlenka úzce souvisela i s jeho chápáním rastafariánství, které vnímal především jako cestu osobní odpovědnosti, vědomí a vnitřní svobody. Bob víru nechápal dogmaticky, ale jako neustálý proces hledání pravdy a rovnováhy. V Redemption Song se proto nesnaží nikoho vést ani přesvědčovat, spíš vybízí k tomu, aby si každý uvědomil vlastní podíl na tom, jak svobodně žije. Píseň tak nemluví jen o historické nesvobodě, ale o každodenním rozhodování, zda se člověk nechá svazovat strachem, pohodlím nebo předsudky.

Po vydání skladba okamžitě zaujala kritiky, kteří ji označovali za jednu z Marleyho nejsilnějších a nejupřímnějších písní. Postupně se objevovala v žebříčcích nejdůležitějších skladeb 20. století a magazín Rolling Stone ji zařadil mezi největší písně všech dob. Přesto nikdy nepůsobila jako klasický hit určený pro rádia. Její síla spočívala v tom, jak hluboko dokázala zasáhnout posluchače. Redemption Song se dodnes hraje při různých příležitostech. Zní na demonstracích a protestech, při pietních událostech, občanských shromážděních i benefičních koncertech. Symbolickým momentem bylo i to, když zazněla při vzpomínkových akcích na Nelsona Mandelu po jeho smrti v roce 2013, kde fungovala jako tiché, ale silné připomenutí boje za svobodu a lidskou důstojnost.

V průběhu let se k písni vraceli i další hudebníci napříč žánry a každý z nich v ní nacházel něco jiného. Právě to potvrzuje její univerzálnost. Redemption Song není svázaný s konkrétní dobou, místem ani stylem. V rámci odkazu krále reggae zaujímá zvláštní místo. Není nejhlasitější ani nejrytmičtější, ale možná právě proto působí dodnes tak aktuálně. Jako připomínka, že skutečná svoboda nezačíná v systému, ale v hlavě každého z nás.