Velká hudební loupež

Povolenému "vykrádání" hudebních motivů, tedy samplování, jsme se věnovali nedávno. Je načase se podívat na případy, které jsou podstatně spornější. Tedy jednoduché okopírování cizího nápadu bez přiznání jeho autora. Namísto mediálně velmi dobře známých a profláknutých případů z této kategorie vám přinášíme několik, o nichž jste možná ani nevěděli.

Lucie Bílá - Útěk
vs
Malcolm McLarren - Madam Butterfly

O tom, že jeden z největších hitů Lucie Bílé, tedy Láska je láska, je v podstatě jedna ku jedné kopírkou hitu Alphabet Street od Prince, se napsalo i namluvilo mnoho. Ostatně sám skladatel a producent Ondřej Soukup, který je pod písní Láska je láska coby skladatel hudby podepsán, to nikdy úplně nevyvracel a tvrdil, že se jedná spíš o poctu a vtip.

Nicméně není to jediný případ, kdy Soukup do repertoáru Bílé vykradl písničku někoho jiného. Na stejném albu Bílé z roku 1992, pojmenovaném Missariel, je totiž ještě písnička Útěk, jejíž text od Gábiny Osvaldové je plný odkazů na knihy J. R. R. Tolkiena. Samotná hudba, a to i včetně rytmu a aranží i melodií zpěvu (byť je vše transponováno do jiné tóniny), je však velmi věrnou napodobeninou hitu z roku 1984 s názvem Madame Butterfly (Un Bel Dì Vedremo) za nímž stál hudební producent, impresário a někdejší manažer Sex Pistols Malcolm McLarren.

U nás sice tato skladba, která byla singlem z jeho alba Fans, žádnou velkou proslulost nezískala, ovšem melodie, která stojí na na tehdejší dobu velmi progresivním spojení elektronické a vážné hudby, byla ve Velké Británii hitem, dokonce se dostala na třináctou příčkou oficiální britské hitparády a dodnes je jedním z největších hitů velmi experimentální McLarrenovy tvorby.


Robin Thicke & Pharrell Williams & T.I.- Blurred Lines
vs
Marvin Gaye - Got to Give It Up

Ani jeden z největších producentů a hitmakerů současnosti, kterým je bezpochyby Pharrell Williams, se nevyhnul nepřiznanému opisování od slavného kolegy. Konkrétně se jedná o kontroverzní hit Blurred Lines s textem plným sexistických narážek, za nějž chtěly feministky Williamse, zpěváka Robina Thickeho a rappera T.I. stahovat z kůže za živa. Ještě horší pak byla situace, když se ozvala rodina již dávno zesnulého zpěváka Marvina Gaye, jedné z největší legend amerického soulu, s tím, že písnička je dost špatně maskovanou vykrádačkou jeho skladby Got To Give Up z roku 1977.

Celá věc se dostala k soudu, který rozhodl, že Williams má pozůstalým Gaye zaplatit 7,4 milionů dolarů za porušení autorských práv. Do rozepře se pak skrze média zapojila celá řada známých hudebníků jako skladatel Hans Zimmer, kytarista Nile Rodgers či členové Tears For Fears, kteří tvrdili, že rozsudek bude fungovat jako precedens a k soudu se tak může dostat každý, kdo se ve své písni byť jen inspiruje písní někoho jiného. Na druhé straně však lidé jako skladatel Burt Bacharach nebo soulová legenda Smokey Robinson tvrdili, že písnička krádeží je, a to přesto, že jedna z nich je v moll, druhá v dur a dokonce nejsou ani ve stejné tónině. Jak byste na místě soudu rozhodli vy, si můžete porovnat sami.


Ed Sheeran - Thinking Out Loud
vs
Marvin Gaye - Let’s Get It On

Pharrell Williams však není jediný, kdo byl majiteli autorských práv na písně Marvina Gaye zažalován za to, že od slavného soulového barda obšlehl svůj hit. Také zrzavý irský zpěvák Ed Sheeran se dostal k soudu za to, že do svého hitu Thinking Out Loud údajně opsal jednu z Gayeových písní a v tomto případě se jednalo o jeden z jeho vůbec největších hitů, skladbu Let’s Get It On ze stejnojmenného alba roku 1973. A o tom, zda ano či ne, měl rozhodnout v roce 2016. O rok později byla tato žaloba zamítnuta, nicméně hned následujícího roku byla na Sheerana podána další žaloba a k vyrovnání škody bylo Gayeovými dědici požadováno rovných sto milionů dolarů (!!!).

A proč to šlo k soudu znovu? U starších skladeb se totiž někdy ukázalo jako problematické to, že před změnou amerického zákona o autorských právech v 70. letech bylo možné na Úřadu pro autorská práva uložit pouze noty. Což znamená, že starší písničky jsou chráněny pouze v podobě, v jaké jsou uvedeny v notách. A jakékoli doplňky k písni, které byly provedeny při nahrávání ve studiu, jako aranže a podobě proto nejsou chráněny. Což je i případ Let’s Get It On, takže se soud z právního hlediska neměl čeho chytit. Majitel práv na píseň, společnost Structured Asset Sale, však přišel s lišáckým nápadem. Skladbu znovu zaregistroval, tentokrát však odeslal původní zvukovou nahrávku jako depozitní verzi, nikoli jako noty. A tím jsou tedy chráněny i samotné aranže a oni mohou přímo u soudu použít nejen notový zápis, ale i samotnou nahrávku. Ten zatím ve věci nerozhodl, ale osobně se domníváme, že proti takhle mazaným právníkům by se Sheeran měl začít bát...


Billie Eilish - Bury A Friend
vs
The Doors - People Are Strange

I božská a nedotknutelná Billie, která je nejmladší držitelkou cen Grammy v historii, má malý vroubek. Jeden z největších hitů z debutového alba této kalifornské zpěvačky s názvem When We All Fall Asleep, Where Do We Go?, píseň Bury A Friend (která je i tou, v jejímž textu se objevují slova z názvu alba), je totiž podle mnohých až příliš nápadně podobná písni People Are Strange rovněž kalifornské rockové legendy The Doors z roku 1967. A to nejen akordovým postupem, ale také melodickou linkou i frázováním.

Že by majitelé práv na píseň The Doors proti Billie vznesli jakékoliv právní námitky, není známo. Nicméně ozvali se právě fanoušci The Doors, tvrdící, že Billie a její bratr Finneas O’Connel, s nímž písně skládá i nahrává, a který je poté aranžuje, tuto skladbu v podstatě ukradli. Ostatně na internetu vznikla i celá řada mash-upů obou písní a někteří muzikanti se přímo rozhodli obě písně spojit do jedné.


One Direction - What Makes You Beautiful
VS
John Travolta & Olivia Newton-John - Summer Nights
&
Richie Valens - La Bamba

Máte rádi anglicko-irský boyband One Direction? Dobře, věříme vám, že nemáte. My taky ne. A budete je mít rádi ještě míň. A to proto, že jeden z jejich největších hitů, skladba What Makes You Beautiful z roku 2011, je vykrádačkou hned dvou písní z doby, kdy fanoušci tohohle načesaného spolku ještě nebyli ani v demografickém harmonogramu. Konkrétně se jedná o nesmrtelnou skladbu Summer Nights z broadwayského muzikálu Pomáda z roku 1971, proslavenou v podání Johna Travolty a Olivie Newton-John ve filmové verzi o osm let později. Ten úvodní riff, byť je zakončený trošičku jinak, je jednoznačný, a to z toho důvodu, že je zahraný i na velmi podobně nazvučenou kytaru jako je ta ze Summer Nights.

Tím to ale nekončí. Akordy písně jdou prakticky v totožném pořadí jako u skladby La Bamba, což je mexická lidovka, kterou v roce 1958 proslavil krátce na to tragicky zesnulý mexický zpěvák a kytarista Ritchie Valens. Ozvaly se však i hlasy, že písnička až nápadně připomíná skladbu Raise Your Glass od Pink a All About You od McFly. Ať je to tak či onak, věříme, že nějaký valný důvod mít tyhle šampony v lásce jsme vám nedali.


Green Day- Warning
vs
The Kinks - Picture Book

Americká pop punková trojice Green Day je bezpochyby jednou z největších skupin světové rockové scény posledních třiceti let. Ovšem i ta byla obviněna, že se v jedné písničce nechala až příliš inspirovat písní svých vzorů. Jasně, punk, to jsou tři akordy a pravda, jak se říká, a jednotlivé písničky tak mají poměrně málo prostoru pro originální kompozici.

Nicméně skladba Warning, která byla titulní písní ze stejnojmenného alba Green Day z roku 2000, obsahuje úvodní kytarový riff, který je nápadně podobný tomu, jímž začíná skladba Picture Book z roku 1969 od britské rockové skupiny The Kinks. Věc se k soudu nikdy nedostala, nicméně Billie Joe Armstrongovi, Mikeovi Dirntovi a Tré Coolovi z Green Day, kteří jsou pod písní Warning uvedení jako jediní autoři, je však tato podobnost mezi zmíněnými skladbami zejména v Británii často připomínána.


Radiohead - Creep
vs
The Hollies - The Air That I Breathe

Víte, proč oxfordská kapela Radiohead po dlouhá léta k nelibosti svých fanoušků odmítala na koncertech hrát svůj patrně největší hit Creep z roku 1992? Mimo jiné proto, že krátce po jeho vydání na singlu i desce Pablo Honey o rok později, kdy píseň válcovala celý svět a mimo jiné se dostala i na sedmou příčku britské singlové hitparády, se začali ozývat fanoušci šedesátkové britské kapely Hollies, že je písnička vlastně jen velmi věrnou kopií písně The Air That I Breathe z roku 1972.

A když si poslechnete zejména sloky obou písní, pak vám musí být jasné, že co se týče akordů a aranží (byť je každá v jiné tónině), se jedná prakticky o kopii jedna ku jedné. Ano, věc se dostala i k soudu a ano, Radiohead při prohráli. A vedle finančního vyrovnání bylo skupině Radiohead soudem přikázáno, aby Albert Hammond a Mike Hazlewood, kteří jsou autoři písně The Air That I Beathe, byli uváděni i jako spoluautoři skladby Creep. A taková věc musela pro někoho tak autorsky sebevědomého a vyhraněného, jako je Thom Yorke z Radiohead, opravdu velmi těžká k překousnutí. Před pár lety se kapela evidentně dokázala nad celou věc povznést a skladbu Creep hrála mimo jiné i během svého koncertu v Praze na Výstavišti.


Red Hot Chilli Peppers - Dani California
vs
Tom Petty & The Heartbreakes - Mary Jane’s Last Dance

Na kalifornské funk rockové legendě Red Hot Chili Peppers byla v posledních dvou dekádách velmi patrná únava materiálu a nové písničky se jim často moc nedařily. Zejména to byl případ jejich zbytečně dlouhého dvojalba Stadium Arcadium z roku 2006, které mnoho hitů nepovilo. A to i ten patrně největší z něj, skladba Dani California, byla ještě v nejlepším případě silně inspirovaná písní někoho jiného. V tomto případě se jedná o (u nás nepříliš doceněného a dnes již nežijícího) Toma Pettyho, který je ale jednou z největších postav amerického hudební scény vůbec. Petty dokázal ve svojí hudbě spojit drzost rock'n'rollu s melancholickým country písničkářstvím a vytvořil celou řadu nesmrtelných hitů.

K nim patří i píseň Mary Jane’s Last Dance z roku 1993, a právě jemu se až nápadně podobá skladba Dani California. Nicméně i Petty byl obviněn, že hlavní riff do skladby Mary Jane’s Last Dance ukradl, a to z písničky Waiting For The Sun z roku 1992 kapely The Jayhawks, která začátkem 90. let jezdila na turné s Pettym a jeho kapelou The Heartbreakers coby předskokan.

Není proto divu, že sám Petty se do nějaké soudní pře s Red Hot Chili Peppers nehnal, ačkoliv si byl prý vědom toho, že se obě písně dost podobají. "Osobně mám poměrně velké pochybnosti vůči podobným legálním přím a nemyslím si, že by tahle věc vznikla s nějakým špatným záměrem. Hodně rock'n'rollových písniček zní podobně. A navíc nemám rád soudní tahanice. Řekl bych, že už je v téhle zemi hodně zbytečných soudů i bez toho, aby se u nich ještě lidi tahali o popový písničky," řekl v roce 2006 Petty časopisu Rolling Stone.




Foto: Profimedia.cz

Podcast