Písně padajícího listí
Redakce
Guns N’ Roses – November Rain
Tahle píseň ze slavného dvojalba Use Your Illusion z roku 1992 je vůbec nejdelší písní v našem seznamu. A také má rozhodně nejnákladnější videoklip. Dost možná má taky z tohoto výčtu největší počet zhlédnutí na YouTube, v době vydání tohoto článku to bylo něco přes 1,7 miliardy (!!!). Axl Rose zkrátka dobře věděl, jak z písničky vyždímat emoce do poslední kapky a v případě této – možná až trochu příliš patetické – balady se mu to povedlo bravurně. Písnička má osm minut a padesát sedm vteřin a původně byla ještě delší.
Axl prozradil, že ji poprvé nahrál už v roce 1986 ve dvojici s kytaristou skupiny Nazareth Mannym Charltonem a tehdy měla dokonce něco přes osmnáct minut. Když ji pak přinesl do studia během nahrávání Use Your Illusion, nikomu ze spoluhráčů se do ní prý nechtělo. Speciálně kytarista Slash prý neměl žádnou chuť pouštět se do košaté orchestrální balady a spíše inklinoval v ráznějším rockovým věcem. Axl si to však prosadil. A to i za cenu, že řadu nástrojů nahrál sám, na koncertech pak při písni sedával u piana.
Slash však do skladby nakonec nahrál svoje legendární sólo, před kterým ho v klipu málem srazí vlak. A propos klip: Axl si v něm bere svoji tehdejší skutečnou přítelkyni, jíž byla modelka Stephanie Seymour, a tento klip podle některých ne zcela potvrzených informací tvoří filmovou trilogii s klipy k písním Don't Cry a Estranged. V roce 2018 se tohle video stalo prvním klipem z devadesátých let, který přesáhl miliardu zhlédnutí.
Pet Shop Boys – My October Symphony
Také dvojici Pet Shop Boys jsme se v těchto článcích věnovali již několikrát, a tak zde i několikrát padla zmínka, že jejich zpěvák a textař Neil Tennant se vždy silně zajímal o ruskou historii. Přímým důsledkem je i tato skladba z alba Behaviour z roku 1990, jejíž text Tennant napsal v době, kdy četl knihu o ruských dějinách, zejména o vzestupu a pádu komunistického režimu. Samotný název písně samozřejmě odkazuje na komunistický puč (kterému se u nás eufemisticky říkalo Velká říjnová socialistická revoluce), který vypukl 7. listopadu 1917 (podle ruského pravoslavného kalendáře to však bylo ještě v říjnu, proto toto zmatení pojmů).
Tennanta inspirovalo, že za komunismu bylo běžné, že tehdejší umělci vytvářeli vlastní díla, která připomínala velikost říjnové revoluce a snažili se tím vlichotit do přízně režimu (máme to ještě v živé paměti i u nás, viz Michal David a jeho Poupata). Tennant to však vzal i jako jistou metaforu a jeho říjnová symfonie je spíše o komplikovaném vztahu dvou lidí. V textu jsou však zmíněny i další skutečné historické reálie, jako Děkábristi (tedy prosincoví spiklenci) a únor, kdy tehdejší ruská prozatímní vláda definitivně padla.
Hodné pozornosti je, že kytaru do této skladby nahrál kamarád kapely, kytarista Johnny Marr ze slavné indie rockové skupiny The Smiths. Jejich frontman Morrissey Pet Shop Boys nesnášel a údajně i Marrova občasná spolupráce s dvojicí Tennant – Lowe byla důvodem rozpadu The Smiths. A to sborové zvolání, které píseň otevírá, je z Šostakovičovy druhé symfonie, přičemž mužský sbor říká slovo "oktjábr", tedy rusky říjen.
Psali jsme: Drogy, ženy, žárlivost, skok na palmu: Proč se rozpadly slavné kapely historie?
Wabi Daněk – Píseň, co mě učil listopad
První album písničkáře Wabiho Daňka bylo podle všech myslitelných kritérii jedním z nejpozoruhodnějších debutů v historii české pop music. Album Rosa na kolejích z roku 1984 obsahovalo zejména slavný titulní hit, který se stal neoficiální trampskou hymnou, a dokonce se jednu dobu při jejím zpěvu na trampských srazech stávalo v pozoru (jako vážně). Album bylo ovšem písněmi, které ukazovaly Wabiho mimořádný skladatelský talent, textařský cit a přirozený, hluboký a sametový hlas, celá řada.
Vedle "Rosy" pak patrně druhým největším hitem z ní byla tato skladba, v níž Daněk skládá poctu měsíci, kdy většina z nás asi raději zaleze do tepla, on se však už celé léto nemůže dočkat, až přijde listopad a on vyrazí na vandr. Pro mnoho lidí je to představa možná trochu nelákavá, pravda však je, že tulácká romantika a chuť po svobodě z písničky dýchá s každým slovem i pětatřicet let od jejího vydání. "Tak mě nečekej, dneska nikam nepospíchám, listopadový písni naslouchám," zní slova jejího refrénu. No, řekněte, není to dodnes krása?
Green Day – Wake Me Up When September Ends
Ačkoliv má tato píseň jeden z podzimních měsíců, tedy září, přímo ve svém názvu, podzimu se ve skutečnosti tak docela netýká. Americká skupina Green Day ji vydala na svém albu American Idiot z roku 2004, přičemž píseň vznikla už o rok dříve. A i když si to řada lidí myslí, její text není ani reakcí na události z 11. září 2001. Frontman kapely Billie Joe Armstrong ji totiž napsal o osobní tragédii ještě podstatně staršího data, konkrétně o září roku 1982, kdy mu na rakovinu zemřel jeho otec. V té době bylo Billiemu pouhých deset let. Sám Armstrong později prohlásil, že píseň je nejvíce autobiografická a osobní ze všech, které kdy napsal a na jedné straně fungovala jako jistá forma autoterapie, s níž po letech dokázal toto trauma aspoň částečně zpracovat.
Současně to však prý pro něj zůstala píseň, která pro něj byla vždycky vůbec nejtěžší k hraní před lidmi. Ve skutečnosti tím, kdo dal písni ten protiválečný rozměr a spojil i s událostmi z 11. září, byl autor klipu Samuel Bayer, který se rozhodl pojmout jej jako krátký film ve které hlavní role hrají Jamie Bell (ano, ten z Billy Eliott) a herečka Ewan Rachell Wood. Osnova příběhu je velmi jednoduchá, ale funguje skvěle. On jí slíbí, že ji nikdy neopustí, nicméně vzápětí se – zasažen dějinnými událostmi – nechá naverbovat k americké pěchotě a odletí bojovat do Iráku. Jak to dopadne, a že to není veselé koukání, si můžete domyslet sami. A nebo se na to kouknout sami.
Gorillaz – November Has Come
Nebyli by to slavní animací Gorillaz, vedení Damonem Albarnem (pardon, 2-D), aby téma listopadu nepoužili jako metaforu k něčemu úplně jinému. November Has Come je skladba z jejich druhé desky Demon Days z roku 2004, hostem této skladby byl legendární americký rapper MF Doom, který v závěru loňského roku k velkému smutku fanoušků alternativního rapu zemřel.
Píseň je vlastně duetem mezi 2-D a MF Doomem, ve kterém si povídají o blížícím se konci světa, jímž je myšlen prosinec, který 2-D zmiňuje v druhé sloce. MF Doom to však vzal ještě z trochu jiného úhlu a koncem světa má na mysli i "konec hiphopu", který podle něj co nevidět nastane kvůli přílišné komercionalizaci tohoto žánru. Neříká doslova, že hip hop je mrtev, ale vyjadřuje v textu přesvědčení, že ta nejlepší léta má už tento žánr jednoznačně za sebou a nyní nastává pouze úpadek. V jiné rovině se však dá tento text chápat i jako poměrně abstraktní úvaha o smrti. Docela dost existenciálních rovin na partu animáků, není-liž pravda?
Čtěte také: Věrnost je krásná věc. Kapely, které nezměnily sestavu
Diana Krall – Autumn In New York
Pokud patříte mezi fanoušky jazzu, konkrétně jazzových standardů z počátku minulého století, pak rozhodně znáte tuto píseň, která patří mezi největší klasiku žánru. Snivou baladu o krásách podzimního New Yorku napsal v roce 1934 jazzový skladatel Vernon Duke a svoji oblibu si získala díky zařazení do broadwayského muzikálu Thumps Up!, ačkoliv přímo pro něj ji Duke nenapsal.
Píseň se stala obrovským hitem a její vlastní verzi natočila celá řada nejslavnějších muzikantů celého světa a všech generací, mezi jinými Charlie Parker, Billie Holiday, Bing Cosby, ale také Louis Armstrong a Ella Fitzgerald, kteří ji nazpívali jako duet. Ale ať už si poslechnete jakoukoliv z nahraných verzí, bezprostředně vás zaplaví chuť obléct si teplý kabát a vyrazit se procházet ulicemi plnými spadaného listí a mhouřit oči proti nízkému podzimnímu sluníčku. A je dost jedno, jestli se zrovna nacházíte v New Yorku, nebo v Jevíčku.
Kam dál? Smrt jim sype. Kolik vydělaly největší hvězdy po svém skonu?
Foto: Profimedia
