Co stojí za názvy a přezdívkami slavných hudebníků?
Redakce
LINKIN PARK
Jejich čeští fanoušci si to možná ani neuvědomují, ale trochu nesrozumitelně znějící název této kapely je vlastně fonetický přepis názvu Lincoln Park, česky Park (Abrahama) Lincolna. Ten je něco jako u nás ulice TGM, tedy něco, co najdete doslova v každém městě v Česku. Lincolnův park má každé větší i menší město v USA. Je to také něco, co bylo americké mládeži, která tráví mládí poflakováním v parcích, napříč celou severní Amerikou důvěrně známé a blízké a mohli se s tím ztotožnit. A možná i to je jedním z dílků skládačky tajemství úspěchu jedné z nejslavnějších amerických rockových skupin posledního čtvrtstoletí.
Podobně na to šli tvůrci seriálu Simpsonovi, kteří děj umístili do města jménem Springfield. Těch je ale v USA celkem třicet čtyři v pětadvaceti různých státech unie, takže se příběh žluté rodinky může odehrávat prakticky kdekoliv po USA (a tvůrci proto záměrně nikdy neřekli, ve kterém státě Homer Simpson s rodinkou vlastně bydlí). V tomto konkrétním detailu je to však v případě Linkin Park trochu jinak, protože my víme, o který konkrétní "Lincolnův park" se jedná. Má jít o ten v kalifornské Santa Monice, přes nějž Chester Bennington jezdíval do zkušebny na zkoušky se svojí kapelou. A právě na jeho počest pak svoji kapelu i pojmenoval. Ale jelikož pro název Lincoln Park by kapela neměla šanci zřídit si webovou doménu, název si její členové upravili do výsledného tvaru. Tadá.
DAFT PUNK
Slavné francouzské duo se proslavilo hudbou, která s punk rockem nemá pranic společného, ale za těch pětadvacet let jejich nedávno ukončené existence jsme si na přítomnost označení tohoto hudebního stylu v jejich názvu tak nějak zvykli. Ale má to svoje opodstatnění. Thomas Bangalter a Guy-Manuel de Homem-Christo, kteří pod jménem Daft Punk změnili dějiny elektronické taneční hudby, spolu začali v kapele hrát už v roce 1987, tehdy ještě ve trojici s Laurentem Brancowitzem. A svoji kapelu, jejíž hudba byla inspirovaná rockem 60. a 70. let, zejména kapelami jako MC5, The Stooges, The Beach Boys nebo The Rolling Stones, pojmeovali Darlin'. A to právě podle jedné z písní The Beach Boys.
V roce 1993 vydali svoje první (a poslední) EP s názvem Cindy So Loud. Tehdy byl ještě jejich vydavatelem malý label Duophonic, který vlastnila britská skupina Stereophonics. EP kapela a label rozeslali do řady hudebních médií a reakcí bylo poskrovnu. V britském časopise Melody Maker si nicméně čas a prostor na zhodnocení našli. Psal jej redaktor Dave Jennings, který ale pro nahrávku neměl mnoho slov chvály. Doslova o ní napsal, že je "daft punky trash", což bychom mohli přeložit jako "nablblý punkový odpad". Možná si myslel, že tím hudebníky zarmoutí, ti ale byli z recenze nadšení. A to dokonce natolik, že tuto citaci použili jako základ svého nového projektu, který rozjeli bez Brancowitze. A tak vznikli Daft Punk.
PHOENIX
Pozor, tady ale ještě příběh z předchozího odstavce úplně nekončí. Ačkoliv to bude velmi krátké. Když se Laurent Brancowitz, který byl členem Darlin', rozhodl v 90. letech založit si novou vlastní kapelu, coby gesto přátelského pomrknutí po svých bývalých spoluhráčích si za její název vybral jméno jedné skladby ze slavného debutu Daft Punk. Ano, jmenovala se Phoenix.
VAMPIRE WEEKEND
Existuje celá řada skupin, které pro své jméno čerpaly inspiraci z kinematografie. Za všechny bychom mohli jmenovat například Moloko (nápoj z filmu Mechanický pomeranč Stanleyho Kubricka) nebo The Mission (ti se pojmenovali podle slavného filmu Mise Rolanda Joffého s Robertem DeNiro v hlavní roli). Ezra Koenig, mladíček z dobré židovské rodiny z New Yorku, na to šel trochu jinak. Během studií na Kolumbijské univerzitě, kde se věnoval zejména anglické literatuře a připravoval se na kariéru středoškolského učitele, byla jeho zálibou filmařina. A mimo jiné se tehdy rozhodl natočit vlastní verzi upírského horroru Ztracení hoši režiséra Joela Schumachera z roku 1987, ve kterém hráli Corey Haim nebo Jason Patric.
Celý příběh se měl odehrávat na Mysu Cod, ležícího v nejvýchodnější části státu Massachusetts na severovýchodě Spojených států, kde měla rodina Ezrových letní dům, tedy něco jako chalupu. Sám Ezra si chtěl ve filmu zahrát hlavní roli postavy mladého upíra jménem Walcott. Ale i přes počáteční přípravy však filmování nikdy skutečně nezačalo. V té době však začal Ezra s několika spolužáky z univerzity i muzicírovat a když hledali název pro svoji kapelu, Ezra navrhl titul svého nikdy nevzniklého filmového debutu, který zněl Vampire Weekend. Jménem svojí postavy, tedy Walcott, pak pojmenoval i jednu z písní z jejich průlomové eponymní debutové desky z roku 2008.
BLINK-182
Ohledně názvu této skupiny existuje spousta falešných teorií, přičemž velkou část z nich do světa vypustili sami její členové, kteří tím chtěli své jméno zahalit určitým závojem tajemna. Blink je, jak známo, anglické slovo pro "mrknutí", potud je to jasné a zatím se žádná záhada nekoná. Trochu složitější je to s číslicí za ním, která motá hlavu už tím, jak ji správně vyslovovat. Zatímco angličtí fanoušci kapely upřednostňují "Blink one eight two", v Americe se zažilo "Blink one eighty two". Správně však prý není ani jedno a podle samotného frontmana kapely Toma De Longe, je správná výslovnost "Blink eighteen two", což sám potvrdil v televizní show moderátora Jamese Cordena. Fajn, jak se to vyslovuje víme, ale co to znamená? Mark Hoppus, Tom De Longe a Travis Barker během let existence kapely podali celou řadu vysvětlení. Má se například jednat o počet slov "fuck", které řekne Al Pacino coby Tony Montana ve filmu Zjizvená tvář. Má se jednat o číslo vojenské lodi, na níž sloužil dědeček Marka Hoppuse a nebo taky o ideální váhu, jakou by Hoppus rád měl (ovšem uvedeno v librách, což jež asi 82,5 kilogramu).
Skutečnost je však trochu jiná. Jejich kapela se totiž původně jmenovala Duck Tape, což později změnili na Blink. Jenomže následně zjistili, že skupina stejného jména už existuje v Irsku a trojici začala hrozit žaloba. A tak se kapela musela rychle přejmenovat. Vzpomněli si prý tehdy na svá středoškolská léta, kdy navštěvovali střední školu svého rodného kalifornského městečka Poway. Za svoje úhlavní rivaly tehdy považovali střední školu v sousedním městě Rancho Bernardo a měli dokonce pokřik "fuck 18 2", přičemž tyto číslice jsou pořadí písmen R a B v abecedě, tedy "fuck Rancho Bernardo". A tak na paměť svého dospívání tato čísla k názvu svojí kapely jednoduše přidali. Ostatně právě proto se to vyslovuje "blink osmnáct dva". Co na to asi říkají jejich fanoušci v Rancho Bernardo?
THE KILLERS
Když britská skupina New Order v roce 2001 vydala po dlouhé osmileté pauze svoje fantastické comebackové album Get Ready, k jeho propagaci do světa vypustila videoklip k písni Crystal. Samotní členové New Order už v té době byli pánové ve středních letech a gramofirma se obávala, že pro mladé publikum, které se s touto deskou pokoušela zaháčkovat, by pohled na strejdy kolem čtyřicítky v klipu nebyl dostatečně atraktivní. Ve videoklipu proto místo členů New Order hrají na nástroje a zpěv předstírají modelové a modelky o generaci mladší (a nepoměrně pohlednější). Všichni ale samozřejmě vědí, že to nejsou skuteční New Order.
Ostatně tak se ani ta kapela v klipu nejmenuje. Jmenuje se The Killers, což je jasně napsáno na jejich bicích. Tento klip, název a vlastně celý nápad s fiktivní kapelou se velmi zamlouval tehdy vznikající indie rockové skupině v americkém Las Vegas. A název si vypůjčili. Sami The Killers se však pokusili nápad vrátit zpátky do hry a tak když v roce 2004 točili videoklip k písni Somebody Told Me z jejich debutové průlomové desky Hot Fuss, celý klip stylizovali tak, že vypadá dost podobně jako klip Crystal. Má se tedy jednat o původní The Killers v akci.
LANA DEL REY
Lana Del Rey není jméno, je to spíš značka, kterou si půvabná americká pěnice zvolila, aby dotvořila její image tajemné ženy z velkého světa. Hudební kariéru začala pod svým pravým jménem Elizabeth Grant, které si ovšem mírně zkrátila na Lizzy Grant. A odehrála pod ním i několik vystoupení. Když však získala nahrávací smlouvu a začala pracovat na debutové desce, jí i jejímu týmu přišlo, že hudba s nádechem nostalgie po zlatých časech Hollywoodu a amerického snu by chtěla být do světa nesena na křídlech trochu zvučnějšího jména.
Zda si svoje umělecké jméno zvolila sama nebo je výsledkem brainstormingu lidí v gramofirmě nevíme, ale přikláníme se spíš k té druhé verzi. Jisté však je, že vzniklo spojením křestního jména legendární hollywoodské herečky Lany Turner a automobilu Fordu Del Rey, který se vyráběl mezi lety 1981 a 1991 v Brazílii. Časopisu Vogue pak Lana Del Rey řekla: "Chtěla jsem jméno, které by vhodně doplňovalo moji hudbu. V té době jsem často jezdila do Miami a často jsem se bavila španělsky s mými kubánskými přáteli, kteří tam žijí. Lana Del Rey je tak pro mě připomínkou toho báječného času u moře," vyprávěla svoji verzi příběhu – ať už je jeho autorem kdokoliv – samotná Lana.
THE VELVET UNDERGROUND
A pak tu máme poměrně široce zastoupenou kategorii skupin pojmenovaných podle knih. Do té patří například česká skupina Obří broskev (podle knihy Jakub a Obří broskev od Roalda Dahla), The Doors (podle knihy Dveře vnímání od Aldouse Huxleyho) nebo My Chemical Romance (podle knihy Extáze: Tři příběhy chemické romance skotského spisovatele Irvina Welshe, mimo jiné autora knižní předlohy filmu Trainspotting). A patří sem i legendární skupina, ve které se v roce 1964 sešli zpěvačka Nico, zpěvák a kytarista Lou Reed a multiinstrumentalista John Cale.
Právě Johnu Caleovi dal jeden z jeho kamarádů knihu amerického novináře Michaela Leigha s názvem Sametový underground z roku 1963. Jde o studii sexuálního chování dospělých a zabývá se takovými tématy jako jsou výměny manželů, homosexualita a sadomasochismus. Kniha mimořádně zaujala především Lou Reeda, který měl v živé paměti své vlastní zážitky z dospívání. Rodiče jej totiž nechali kvůli jeho nezkrotnosti, vzpurnosti a zejména kvůli homosexuálnímu chování léčit na psychiatrii elektrokonvulzivní terapií, což jsou staré dobře známé elektrošoky. A vlastně tak trochu jako gesto protestu proti těmto šíleným praktikám Lou Reed skupině navrhl, aby jméno knihy použili i jako název svojí kapely. A dál je to, jak se říká, historie.
JAY-Z
I jména rapperů často mají nějaký konkrétní význam. Ostatně číslo ve jménu člena PSH Vladimira 518 (vlastním jménem Vladimír Brož) jak známo odkazuje na číslo domu v jeho rodných Hostivicích, v němž vyrostl a ve kterém dodnes bydlí i jeho rodiče. U Shawna Coreyho Cartera, jehož svět (nejen) rapu zná pod jménem Jay-Z, je těch vysvětlení vícero. Mladému Shawnovi se prý v dospívání přezdívalo Jazzy. Narodil se a vyrostl v Brooklynu, ve čtvrti Bedford-Stuyvesant, kterou protínají linky J a Z newyorského metra. A jedním z jeho velkých vzorů a mentorů byl newyorský rapper Jaz-O, jemuž se přezdívalo Originator (vlastním jménem Jonathan Burks). Které z těchto tří zdůvodnění je nejblíže pravdě? Podle Jay-Z samotného prý rovným dílem všechny tři najednou, takže si můžete vybrat to, které se vám líbí nejvíc.
Foto: Profimedia.cz
