Čalouník, striptér, drogový dealer. Čím se živili, než se stali hvězdami?

V době, kdy muzikanti nemohou vykonávat svoji profesi, musí si velká část z nich dočasně najít jiné zaměstnání. To ale není v hudební branži vůbec nic nového. I ty největší hvězdy globální světové scény totiž předtím, než se hvězdami staly, měly často dost obyčejná povolání.


STRIPTÉR TOM MORELLO

Kytarista americké rockové skupiny Rage Against The Machine byl skvělým studentem, který střední školu ukončil s vyznamenáním a následně se dostal na nejprestižnější z amerických univerzit, na Harvard. Tady se věnoval studiu politologie a v tomto oboru na škole získal bakalářský titul. Ačkoliv by s takovou kvalifikací mohl nastoupit třeba do OSN, realita byla dost odlišná.

Po škole se ocitl, stejně jako řada dalších čerstvých absolventů, bez zaměstnání. "Když jsem odpromoval na Harvardu a přestěhoval se do Hollywoodu, byl jsem nezaměstnatelný. Doslova jsem hladověl, takže jsem musel dělat i dost podřadné práce a v jednu chvíli jsem dokonce pracoval jako 'exotický tanečník',“ vzpomínal s humorem Morello. "Nejčastěji jsem tančil na skladbu Brick House od kapely The Commodores. Dělal jsem hodně dívčích rozluček se svobodou a na konci vystoupení jsem býval jenom v boxerkách." Na otázku, zda šly někdy dolů, Morello odpověděl vyhýbavě: "Jediné, co můžu říct, je díky Bohu, že to bylo v době před YouTube! Ale lidé v nouzi zkrátka někdy dělají, co musí."


ČALOUNÍK JACK WHITE

Než založil skupinu The White Stripes a svůj label Third Man Records, pracoval Jack White v obchodě s nábytkem, který se jmenoval Third Man Upholstery (tedy Čalounictví třetího muže). A tu práci miloval. "Když jsem se jako teenager učil čalouníkem, říkal jsem Brianovi Muldoonovi, který byl můj mistr – proč si vlastně my čalouníci mezi sebou nepíšeme dopisy na vnitřní strany nábytku? Jsme jediní, kdo do těch křesel a pohovek vidí. Představuju si, že sundám čalounění a dole bude napsáno 'Majitel tohoto gauče byl vůl, nezaplatil mi za práci'. Anebo třeba nějaká báseň. Sám jsem pak pod čalounění napsal mnoho vzkazů, zajímalo by mě, jestli je někdy někdo našel," říkal Jack.

Ku příležitosti 25. výročí založení obchodu Third Man Upholstery dokonce s jeho majitelem, jímž byl právě Muldoon, založili skupinu, kterou pojmenovali The Upholsters (Čalouníci). A s ní nahráli album, které vyšlo v omezené sérii stovky vinylů, které pak Jack a Brian zašili zcela náhodně a tajně do různých gaučů. "Myslím, že jsme se opravdu snažili, aby tuhle naši nahrávku nikdy nikdo neslyšel. Ale ty desky tam skutečně jsou a je to skvělé. Po světě je sto kusů různého nábytku, které obsahují náš vinyl a možná je jednoho dne někdo najde. Anebo taky ne," říkal Jack White. Uznejte sami, slyšeli jste dnes úžasnější příběh?


UKLÍZEČ KURT COBAIN

Ještě předtím, než se stal modlou generace X a se svoji kapelou Nirvana ovládl světové hitparády, živil se i Kurt Cobain různě. Jeho nejlepší kamarád, basák Nirvany Krist Novoselic o něm v dokumentu Cobain: Montage Of Heck prozradil, že v době, kdy se seznámili, pracoval Kurt jako uklízeč. Konkrétně byl zaměstnancem dodnes existující úklidové firmy Lemon’s Janitorial Service a najímán byl na úklid různých administrativních budov.

"Kurt byl chlápek, který si nikdy neuklidil vlastní kuchyň a snad ani nevynášel odpadky. Ale to neznamená, že byl líný, naopak. A rozhodně nebyl nešikovný. Živil se tím, že uklízel záchody. Ale vždycky v sobě měl velký zájem o umění a snažil se nějak umělecky vyjádřit. A ve skutečnosti to byly právě tyhle peníze, vydělané mytím hajzlíků, které zaplatily natáčení prvního dema Nirvany."


KONCIPIENT KEVIN PARKER

Čekali byste, že Bůh současného psychedelického rocku a duše kapely Tame Impala, Kevin Parker, měl docela nudné, kancelářské zaměstnání a před sebou kariéru člověka v obleku a s aktovkou na dokumenty? Přitom přesně tak to je, Parker měl totiž nakročeno ke kariéře v advokacii. Ještě předtím, než se proslavil jako hudebník, působil jako advokátní koncipient. Jeho úkolem bylo doručovat dokumenty k soudu v australském Perthu, z nějž pochází.

Práce to však podle něj byla velmi nudná, a tak právě aby se trochu zabavil, rozptyloval se při ní psaním textů a skládáním písniček. Nakonec se však rozhodl s touto prací praštit a věnovat se výhradně hudbě. Což je pro všechny hudební fanoušky opravdu velké štěstí, jelikož právě Parker je považován za jednoho z největších hudebních géniů a zvukových inovátorů současnosti.


POSLÍČEK BRANDON FLOWERS

Viděli jste film Čtyři pokoje, ve kterém Tim Roth hraje neurotického hotelového poslíčka, který musí plnit přání všech ubytovaných klientů? Tak přesně stejnou prací se v mladických letech živil i frontman skupiny The Killers, Brandon Flowes. Anglický termín pro tuto profesi je "bellhop", tedy doslova ten, kdo přiskočí na zazvonění. A podle všeho to nebyla práce, na kterou by vzpomínal s nějakou velkou láskou nebo nostalgií.

Celá kapela The Killers pochází z Las Vegas, což je město, ve kterém o hotely skutečně není nouze. A Brandon pracoval pro ubytovací zařízení Gold Coast Hotel And Casino Las Vegas, což je velký ubytovací komplex z poloviny 80. let. "Práce tam byla většinou dost mizerně placená. Byl jsem rád, když jsem vydělal dva dolary za směnu," prozradil Flowers o svých skromných začátcích. Nicméně mělo to i svoje světlé stránky, jelikož v hotelu bylo v době, kdy tam Flowers pracoval, i několik slavných muzikantů. Jedním z nich byl i Boz Boorer, kytarista Morrisseyho, s nímž se Flowers i trochu poznal.

"Jednou mě tak Boz požádal, abych mu pohlídal několik zavazadel, zatímco šel na drink. V jednom byly jenom cédéčka. A i když vím, že jsem to neměl udělat a dodnes se za to stydím, do jedné tašky jsem se mu podíval, protože jsem toužil vědět, jakou hudbu Boz poslouchá. Našel jsem tam i vypálené cédéčko, na kterém bylo napsáno jenom The Album. A mně došlo, že Morrissey chystá novou desku a to je možná ona, ještě než vyšla. Tak jsem zavolal Ronniemu (Vannuccimu, kytaristovi The Killers), aby přinesl vypalovačku a my si mohli udělat kopii. Ale pak jsem to dal do přehrávače, pustil si to a zjistil, že je to jenom hudba, žádné zpěvy. Tak jsem Ronniemu zase zavolal, ať nechodí. O pár měsíců později pak tohle album vyšlo pod jménem You Are The Quarry."


PRODAVAČ RYB JARVIS COCKER

Frontman britpopových legend Pulp byl během svého dospívání podle svých vlastních slov tak trochu nesmělý padavka. Jeho maminka se už na to údajně nemohla koukat a tak synkovi našla práci, u níž se domnívala, že zjemnělý synek trochu zdrsní. Poslala ho v rodném Sheffieldu pracovat na rybí trh v naději, že mezi místními rybáři a prodavači ryb se kluk trochu otrká a najde si nějaký mužný vzor.

Jarvisovou prací, kterou podle všeho dvakrát nemiloval, bylo drhuntí krabů. "Jo jo. Drhnutí krabů bylo podstatnou součástí mých povinností. Přiváželi je od měst Grimsby a Hull v krabicích naplněných ledem, aby je udrželi naživu. Já je musel dát do umyvadla s horkou vodou, vydrhnout z nich všechno bahno a špínu a strčit je do hrnce s vařící vodou. Než se začali vařit, byli obvykle mrtví. Musím být něco jako Pol Pot krabího světa. Přesto jsem na to měl docela talent. Opravdu to ale není ten druh práce, kterou chcete jako šestnáctiletý, který zoufale touží po souloži. Zejména proto, že i poté, co jste přišli domů a vykoupali se, stále jste byli cítit rybinou," vzpomínal Jarvis. Nicméně v tehdejších dobách se dostal do kontaktu s celou řadou lidí z různých společenských vrstev a začal si pěstovat svůj pozorovací talent. Některé lidské příběhy, které při práci na tržnici odposlechl a postavy, které tu viděl, pak zúročil ve svých textech, například ve velkém hitu Common People (Obyčejní lidé).


VRÁTNÝ V PSYCHIATRICKÉ LÉČEBNĚ MICK JAGGER

Když bylo budoucímu frontmanovi The Rolling Stones a jedné z největších hudebních ikon všech dob sladkých osmnáct, pracoval na částečný úvazek jako vrátný v psychiatrické léčebně Bexley na východ od Londýna. Ve skutečnosti to ale byl Jaggerův přivýdělek během studií na London School Of Economics spíše než snaha o hledání budoucí kariéry. Jagger má navíc na tohle spíše ponuré místo i radostné vzpomínky.

Údajně právě tady totiž s místní sestrou přišel o panictví, když se společně zavřeli do přístěnku s úklidovým nářadím. A o nějakých dvacet let později se sem několikrát, za trochu méně radostných okolností vrátil, když sem v sedmdesátých letech jel navštívit svoji kamarádku Mariane Faithfull, která se tu léčila z drogové závislosti. Tím, co Jagger viděl během své služby vrátného v psychiatrické léčebně má být inspirována i píseň The Rolling Stones s názvem 19th Nervous Breakdown, tedy Devatenáctý nervový kolaps.


DROGOVÝ DEALER JAY-Z

Shawn Corey Carter, jak zní skutečné jméno jednoho z nejslavnějších a nejbohatších světových rapperů, vystupujícího pod jménem Jay-Z, si sáhl na opravdové dno. A ještě předtím, než se stal hudebním mogulem, živil se jako pouliční prodavač drog, zejména heroinu a kokainu. Nicméně zpětně to bere jako součást svého života v dobách, kdy byl chudý a vyrůstal v chudinské části Brooklynu.

A navíc na tom prý zpětně nachází i pozitiva, která ho připravila na pozdější tvrdý byznys hudebního průmyslu. "Od té doby vím něco o příjmech a výdajích. Chcete-li být úspěšný v drogovém byznysu, musíte vědět, kolik můžete utratit, a kolik musíte zase vydělat. Stejně jako pokud provozujete třeba holičství nebo myčku aut. V určitém okamžiku musíte ale mít únikovou strategii, protože vaše možnosti vyváznout z toho se zdravou kůží se postupně snižují. Buď vás zavřou anebo vás někdo zabije," řekl časopisu Vanity Fair v roce 2013.


PLAYBOY KRÁLÍČEK DEBBIE HARRY

Nejen Tom Morello, i řada dam, které se později staly hvězdami hudební scény, se v minulosti protloukaly objektifikováním svého těla. Vyprávět o tom by mohla například Madonna, která fotila erotické fotografie nebo Courtney Love, která dokonce jednu dobu pracovala jako striptérka, což velmi dobře následně zúročila ve filmu Lid versus Larry Flint režiséra Miloše Formana. Ještě před nimi podobnou zkušeností prošla i zpěvačka newyorské postpunkové legendy The Blondie, vždy půvabná Debbie Harry.

Ta v letech 1968 až 1973 pracovala v newyorském Playboy Clubu, který vlastnil vydavatel stejnojmenného časopisu Hugh Hefner. Její práci bychom dnes nazvali spíše jako hostesku, v klubu se pohybovala v tělovém trikotu, v punčocháčích a se zaječími oušky a ocáskem. A na webu je možné najít celou řadu fotografií Debbie v tomto úboru. V té době nicméně ještě neměla svoje pozdější poznávací znamení - platinovou blond kštici - ale svoji přirozenou barvu. Debbie je totiž bruneta. Když se pak ale v roce 1973 setkala s kytaristou Chrisem Steinem, pověsila ouška a ocásek na hřebík a stala předobrazem a inspirací všech pozdějších popových zpěvaček.



Foto: Courtesy Everett Collection / Profimedia.cz

Podcast