
Už zítra na obrazovkách televize Nova vyvrcholí seriál Boží plán, který bavil diváky každé úterý a čtvrtek od konce prázdnin. A ještě do Vánoc budeme moci trávit stejné dny s Muži v letu, sérií, ve které se poprvé sejdou v hlavních rolích tři kamarádi a spolužáci: Miroslav Donutil, Boleslav Polívka a Pavel Zedníček. Pod oběma těmito seriály jsou podepsáni hosté Expres Star. Lukáš Borovička jako kreativní producent (a u Božího plánu i jeden z režisérů) a Klára Šedivá coby castingová režisérka.
Klára Šedivá byla dlouholetou castingovou režisérkou seriálu Ordinace v růžové zahradě, do kterého obsadila dokonce i svého syna Šimona. Krom toho jako pomocná režisérka stála za spoustou filmů a seriálů nejen pro TV Nova.
Lukáš Borovička vystudoval režii na americké Savannah College of Art and Design a pracoval na různých pozicích pro společnosti Disney ABC nebo Amazon Studios. Jeho krátké filmy byly uvedeny například na filmových festivalech Tribeca, Cinequest nebo Savannah. Pro Novu kromě dvou zmíněných titulů pracoval i na seriálech Případy mimořádné Marty, Jedna rodina nebo O mě se neboj.
Boží plán je v cílové rovince. Jak hodnotíte tenhle seriál z pohledu vašich pracovních pozic?
Klára Šedivá: Za mě velmi vyvedený. Myslím, že se podařilo dát dohromady skvělou partu lidí, kteří fungují jak před kamerou, tak za ní. A je to opravdu dar, myslím, že tam není nikdo, kdo by byl buřičem nebo narušitelem i pohodové atmosféry. A opravdu mezi nimi funguje chemie. Mezi štábem a herci, ale i mezi herci navzájem.
Lukáš Borovička: Je to takový ten vysněný projekt, který člověk ale může žít. Často to je tak, že něco vidíte a říkáte si: „Ty jo, u toho bych býval chtěl být.“ A teď jsme u toho, když to vzniká. Myslím, že je výjimečné, jak se to celé sešlo, jaké věci se – třeba často dílem náhody nebo kombinací náhody a nějaké snahy – daří.
Umíte se na seriál, na kterém pracujete, dívat i jako běžní diváci, nebo při tom sledování stejně hledáte chyby a přemýšlíte, co mohlo být jinak, lépe?
Lukáš Borovička: Mám to štěstí, že jo. Moc si to užívám, i ty díly, které režírovali kolegové. Když pak vidím sestřihy na sociálních sítích, jsem schopen se od toho nějak odosobnit a užít si, co herci předvedli.
Klára Šedivá: Je pravda, že když to vidíte v televizi, je spousta věcí, které vám přijdou daleko vtipnější, než lidem, kteří u toho nebyli. Protože když jste na place a máte ten zážitek zosobněný, je daleko šílenější, záživnější, vtipnější, protože se k tomu přidá spousta lidí ze štábu, zboříte se na půl hodiny smíchy, takže se vám to samozřejmě vrací. Takže když sedím u televize, vedle mě pubertální synové, kteří se nesmějí a říkají: „Mami, proboha, proč se směješ?“ A já říkám: „No, protože vy jste u toho nebyli, tenhle zakopl, tomuhle tohle upadlo, tenhle si přidal tuhle hlášku a vzniklo z toho něco daleko vtipnějšího, což z té televize nevyleze.“ Ale myslím, že jsme schopní se na to podívat i jako diváci. Za sebe říkám, že vždycky k tomu, co děláte, asi nejste tak objektivní, protože když tu práci máte rád, tak ji děláte, jak nejlíp můžete, tudíž na to koukáte hezčíma očima. Ač se snažím být divák, jsem zamilovaná do těch projektů, které dělám, takže možná občas přimhouřím oko.
Lukáš Borovička: Co dělá tyhle projekty výjimečnými, je to, že lidi, kteří na nich pracují – od producentky Simony Brdičkové, přes autory Lucii Konečnou, Martina Šimíčka – jsou do těch věcí zamilovaní, dělají to srdcem a přitahují další složky, které na tom spolupracují. Je tam velice málo lidí, kteří to dělají, protože nemají nic jiného na práci, to je výjimečné.
Klára Šedivá: Je pravda, že naše práce vás musí bavit. Musíte mít přehled o tom, co se kde děje, kde kdo hraje, ale musíte do toho jít opravdu s tím, že to chcete dělat. Není to továrna, kde vyrobíte pět tovarů za den a odejdete. Nezavřete dveře, nemáte čistou hlavu, pořád o tom přemýšlíme.
Jaké byly divácké reakce na Boží plán? Chodily vám ohlasy?
Lukáš Borovička: Kolegové na Nově mi říkají, že dostávají spousty dopisů a mailů, my se s radostí podíváme i na reakce na sociálních sítích. Dokonce vznikla na Facebooku nějaká fanouškovská skupina, která už má přes sedm tisíc lidí, možná už skoro osm, to nám dělá obrovskou radost. Řeší tam hlášky a momenty, které jsou dvojznačné, diskutují, jak to bude pokračovat. A to je krásné, dívat se na to, jak to lidi baví.
Klára Šedivá: Je to skvělé. Mám spoustu reakcí zvenku, protože občas dělám i pro jiné televize, kde mě zastavují lidi na chodbě, kteří nesledují české seriály, nebo mi volají: „My jsme si to pustili, začali jsme na to koukat, koukáme den předem na Oneplay, občas si to pustíme, když to jde večer v televizi.“ Ta škála sledujících je hrozně široká, včetně mých rodičů, vůbec jsem nečekala, že to zaujme i starší ročníky. Myslím, že to je opravdu fenomén. A ty hlášky, jak říkal Lukáš: Slyším, že je lidi začínají používat, což je bezvadné, až takové pelíškovské.
Lukáš Borovička: To je ta meta, dostat se se seriálem, který se snaží být ze života, do toho reálného života, dostat tam nějaké věci ze seriálu.
Lukáši, říkal jste, že fanoušci řeší pokračování příběhů. Vzhledem k tomu, že se zítra vysílá poslední díl, určitě fanoušky zajímá, zda bude Boží plán mít nějaké pokračování. Bude mít otevřený konec? Můžou se těšit?
Lukáš Borovička: Můžou se určitě těšit na ten poslední díl. Kdokoliv si ten poslední díl pustí, tomu můžu slíbit, že se dozví, jak to bude, nebo nebude pokračovat.
Příští týden úterní a čtvrteční večery obsadí novinka Muži v letu. Jak byste tenhle seriál představili?
Lukáš Borovička: Muži v letu je seriál o chlapech a jejich rodinách, který milujou nadevše létání v ultralightech a odehrává se v krásném prostředí Karlštejna a jeho okolí. A v hlavních rolích máme herecké legendy Miroslava Donutila, Boleslava Polívku a Čmaňu, tedy Pavla Zedníčka.
Martin Šimíček, jeden ze scenáristů Mužů v letu, říkal, že to je jejich vysněný projekt a vlastně si o něj tak trochu řekli jako kamarádi a spolužáci.
Lukáš Borovička: Je to tak. U zrodu projektu jsem osobně nebyl, udál se před spoustou let a ušel dlouhou cestu, než se podařilo ho dostat k divákům. Byla u toho producentka Simona Brdičková a Hanka Kousalová, Čmaňova partnerka, a sen těchhle tří bardů zahrát si společně na obrazovce v hlavních rolích. Po spletitých cestách dávání příběhu dohromady a vlastně i propisování toho, že Čmaňa bydlí na Karlštejně a sám lítá s ultralighty, se podařilo nakonec ten projekt zrealizovat, což je skvělé.
Kdo se kromě téhle ústřední trojice v seriálu představí?
Klára Šedivá: Manželku Bolka Polívky si zahraje Verunka Freimanová, dceru Anička Fixová a zetě Roman Štabrňák. Vedle Čmani je Milena Steinmaslová coby manželka, jako dcera Petra Bučková a jako vnučka Ema Businská, Martin Trnavský zeť. Mirek Donutil má maminku Libušku Šformovou, která je fantastická a má neuvěřitelnou energii, klobouk dolů. Dále tam hrají Mirek Vladyka, Prokop Zach, objeví se tam i Sváťa Skopal, spolužák chlapů z JAMU.
Lukáš Borovička: A kdo má rád postavu Lukáše z Božího plánu, tak tam hraje Vašek Matějovský.
Klára Šedivá: Doufám, že jsme na nikoho nezapomněli. Jen doplním, že tam hraje i Čmaňova vnučka, a to vnučku Bolka Polívky.
Kolik večerů nás s Muži v letu čeká?
Lukáš Borovička: Je to osmidílný seriál, bude se vysílat čtyři týdny, každé úterý večer a čtvrtek večer.
Vzhledem k tomu, že si ústřední trojice o ten seriál řekla, předpokládám, že autoři Lucie Konečná a Martin Šimíček role vyloženě psali na tělo těmhle třem legendám…
Lukáš Borovička: Ano. A když vznikaly ty postavy, které pak teda hrají, byla i nějaká snaha zkusit je dát do jiné polohy, než ve kterých jsme je viděli dříve. Ale přijde mi kouzelné, že přes tuhle snahu, která se odráží v ději a zápletkách, stejně ti herci do toho dostali všechno, co na nich máme rádi. Člověk se může snažit toho herce posunout z té škatulky, ale ty věci, které jsou v jeho projevu silné, si nese s sebou do toho projektu. Myslím, že to je dobře.

Kláro, mají takovéhle hvězdy taky hvězdné manýry?
Klára Šedivá: Vůbec ne. Všichni tři jsou opravdu skvělí, každý úplně jiným způsobem. Na všech těch starších ročnících obdivuju jejich vyprávění, mám to moc ráda. Když se sejdou u karavanu, dáte si nimi oběd – což jim je úplně jedno, že tam přijdete z pozice zvukaře, rekvizitáře, kohokoliv z toho štábu – a začnou vyprávět, tak třicetiminutová pauza je opravdu málo. Nestihnete se ani najíst, protože se celou dobu smějete. Oni mají za ten život tolik úžasných historek, že to se snad ani nedalo zažít, co oni vyprávějí. Jsou opravdu bezvadní a vůbec bych neřekla, že někdo z nich má nějaké manýry.
Všichni tři pánové v hlavních rolích jsou známí i tím, že umí dobře improvizovat. Měli prostor, nebo jeli podle scénáře?
Lukáš Borovička: Režie tohohle projektu se ujal Petr Nikolaev, a jak znám Petra, myslím, že je velice otevřený a schopný hercům dát ten prostor a udělat to tak, aby ve chvíli, kdy ta improvizace má co přinést, ji neškrtil. Předpokládám, že spousta těch dobrých věcí, který tam vznikly, je právě díky Petrovi a díky tomu, že tam ty herci měli prostor improvizovat.
Jak vypadá takový běžný den castingové režisérky? Kolik hodin stráví sledováním seriálů a jak často chodí do divadla? Kolik Kláře týdně přijde mailů od herců, kteří by si chtěli někde zahrát? Co všechno pro herce dělá? Jak se Lukáš cítil, když režíroval seriál, který i produkoval, a šéfoval tak vlastně sám sobě? Je něco, v čem jsme jako Češi napřed proti zahraničním produkcím?
To a spoustu dalšího se dozvíte, když si poslechnete celý rozhovor v úvodu článku!

