Plastický chirurg Ondřej Měšťák: Správný zákrok nepoznáte, u Extrémních proměn brečím

V našem rozhovorovém seriálu Expres Star jsme představili různé profese filmové, seriálové a televizní tvorby, producenty výkonné i kreativní, scenáristy, dramaturgy, střihače, moderátory i herce, ale taky zástupce dokumentární reality show Extrémní proměny, konkrétně trenéra, psycholožku a nutričního terapeuta. A právě díky tomuto pořadu, který lidem mění životy, opět vybočíme z obvyklého okruhu tradičních televizních profesí. Dnešním hostem je totiž plastický chirurg Ondřej Měšťák. 

Doc. MUDr. Ondřej Měšťák Ph.D. je absolventem 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy Kromě praxe v estetické a rekonstrukční chirurgii na vlastní klinice Esthé se věnuje výzkumu a výuce studentů na své alma mater, kde zastává funkci zástupce přednosty pro výuku.

Ptát se, co vás přivedlo k profesi plastického chirurga, je možná zbytečné, protože jste synem legendy vašeho oboru Jana Měšťáka, ale přemýšlel jste někdy o tom, že byste dělal něco jiného než plastickou chirurgii?
Určitě ano, zejména po medicíně. Z medicíny jsem byl nadšený, moc rád jsem ji studoval, veškerá ta studia jsou pro mě fascinující. Uvažoval jsem třeba o intervenční kardiologii, která zachraňuje životy a v České republice je na opravdu špičkové úrovni, nebo se mi líbilo porodnictví, přinášení dětí na svět, ale když to člověk vidí zvenku, je to jiné, než když to dělá, porodnictví je taky velký stres. Bylo víc oblastí, které mě bavily, klasická chirurgie, traumatologie, břišní chirurgie, kterou jsem taky dělal, asistoval jsem na klinice na Bulovce a v nemocnici v Rakovníku. Nakonec jsem sklouznul – asi i díky tátovi a díky tomu celému oboru, který mě baví – právě k plastické chirurgii.

Jaké jsou nejčastější zákroky, které Češi a Češky postupují?
Nejčastější zákroky v plastické chirurgii jsou určitě plastiky víček a asi operace prsou na druhém místě. Přesné statistiky na to nejsou, v dnešní době mezinárodní asociace ISAPS dělá statistiky, které vlastně dobrovolně posílají plastičtí chirurgové z celého světa, takže nějakou představu, zejména o četnosti operací, máme, ale přesná data ne.

Jaký je poměr zákroků, který mají zdravotní základ a těch, které si lidé nechávají dělat, protože chtějí být krásnější, mít větší prsa a tak podobně?
Ten poměr se podle mě relativně mění během desetiletí, od začátku plastické chirurgie. I za první republiky se dělaly facelifty a kosmetické operace, máme dochované obrázky od akademika Buriana, což byl zakladatel celosvětové i československé plastické chirurgie. Postupně se samozřejmě čím dál víc dělá estetické chirurgie, tak, jak se zvyšuje množství operací. Je to ekonomicky dostupnější, bezpečné, komfortní, ženy to častěji vidí ve svém okolí, vidí, že je to relativně normální, že to má dobré výsledky, vidí to na sociálních médích. Počet estetických operací se zvyšuje v poměru s těmi rekonstrukčními. 

Jaké jsou největší mýty o plastické chirurgii, se kterými jste se setkal?
Takový nejčastější je, že ty přefouklé, neforemné obličeje, co vidíme kolem sebe, jsou produktem plastické chirurgie. Ty s plastikou úplně nesouvisejí, protože my v plastice děláme třeba faceliftingy, operace nosu, ale výplně jsou doménou jiných odborností i neodborností. My ze společnosti estetické medicíny se snažíme na to nějakým způsobem dohlížet a už se zavřelo asi 100 praxí. To je unikátní i ve světě, že se nám daří nelegální praxe zavírat ve spolupráci s úřady. Obecně se dobrá plastika pozná podle toho, že se nepozná, prakticky všichni, co mají dobře udělané zákroky, vypadají přirozeně, mají dobrý efekt, ale vlastně se to na nich nepozná.

Jak se cítíte před kamerou?
Teď už je to takové klidnější a nevadí mi to. Zvykl jsem si na sebe koukat, abych měl feedback, člověk se často nechce vidět ani slyšet. Občas mi to přijde zvláštní, ale už se to stalo relativně normou. Co se týká pořadu Extrémní proměny, tam je opravdu neskutečný tým. Produkce, kameramani, zvukaři i režiséři. Atmosféra při natáčení je fakt skvělá, účastníci jsou skvělí, celý ten projekt má pozitivního zdravotního ducha, takže to natáčíme moc rádi a vždycky se na to těšíme.

Díváte se pak na Extrémní proměny v televizi nebo na Oneplay?
Když je čas, tak ano, abychom si trochu pobrečeli na osudy těch lidí. I když to jsou mí pacienti, znám je, i když jsme na gala a vím, jak to dopadlo, tak stejně, když vidím ty emoce, interakci zejména s rodinou nebo partnery, dětmi, je to fakt dojemné. Takže doma brečíme na konci těch dílů. 

Jaký je poměr účastníků, kteří mohou absolvovat operaci převislé kůže, a těch, co mají smůlu?
Asi dvě třetiny se dostanou k nám na operaci. Možná nadpoloviční většina už po tom devítiměsíčním vážení, u nějakých ještě dáme šanci, že pokud dohubnou do gala, tak jim tam předáme voucher, ti byli asi tři v téhle sérii. Část se na plastiku bohužel nedostane. 

Máte radost, když můžete účastníkům oznámit, že jsou vhodnými kandidáty na zákrok?
Určitě, já se vždycky těším. Zejména když vidím ty jejich krásné nadbytky, které mají zejména v podbřišku, tak se na to těším vždycky. Mám jednak radost z toho, že toho dosáhli, a jednak se i těšíme, že jim můžeme pomoci, těším se už i na tu vlastní operaci.

Vrátil se k vám některý z účastníků, který dosáhl svého cíle později než během toho natáčení, abyste mu zpětně tu operaci provedli? 
Zatím ne. Měli jsme jednoho účastníka z minulé série, ještě jsme chtěli, aby do léta ještě dohubnul, ale bohužel se mu to nepodařilo. Byli jsme domluvení, že to uděláme i později, že to pro nás není problém, že chceme prostě dokončit tu operaci, ale bohužel se to nepodařilo. 

A přišel někdo na základě vašeho účinkování v televizi právě s tímhle problémem, že si třeba splnil svojí vlastní extrémní proměnu a potom si nechal u vás operovat?
Určitě. Vliv na celou společnost, co má ten pořad, je obrovský. Říkal jsem si, že až se ten pořad začne vysílat a lidi uvidí, že to jde, že i z takového metabolického a psychického srabu se člověk může dostat, uvidí to na vlastní oči, že to jde, tak taky začnou hubnout. Normálně to trvá ještě delší dobu, protože nejsou pod takovým drobnohledem. Mám spoustu případů, jak v mé praxi, tak u lidí kolem sebe, který jsou tím pořadem motivovaní a chodí k nám potom právě na nějaké dokorigování svého těla.

Dá se říct, v jakých relacích se pohybují náklady na takovou operaci?
U těch extrémních proměn jsou to statisíce. Jsou to větší operace, kombinované operace, jiné typy, než jsou standardní operace, s větším rizikem komplikací, zejména raných, například seromu. Může vzniknout takzvaný výpotek, zejména po těch abdominoplastikách, což je věc, se kterou jsme bojovali. Jsme jako superpečliví, necháváme drény delší dobu, občas jsme stejně měli výpotek po těch operacích s následnou nutností revize, takže tam jsou i náklady třeba i na ten opakovaný výkon. Ale to je normální, to se nebere se to vždycky jako komplikace, ale spíš jako součást toho výkonu, součást té cesty, kterou ten pacient jde.

Jaké jsou největší obavy pacientů před zákrokem? Jaké jsou největší rizika plastických operací? Mění se v posledních letech trendy v plastických operacích? Jaký je Ondřejův názor na operace ovlivněné aktuálními trendy na sociálních sítích, třeba aplikaci botoxu a další zákroky u velmi mladých lidí nebo využívání tureckých klinik na vlasové implantáty? Rozmlouvá Ondřej Měšťák pacientům některé operace?
To se dozvíte, když si poslechnete celý rozhovor v úvodu článku!

Archiv rozhovorů Expres Star najdete v sekci Podcasty, v aplikaci Expres FM, na webu Podcasty.cz a v aplikacích Spotify a Apple Podcasts.