Václav Staněk: Investice si vybírám podle dobrého srdce, do Jámy lvové bych se určitě přihlásil

Na televizi Nova můžeme sledovat inspirativní reality show Jáma lvová, ve které se o přízeň investorů budou ucházet různí podnikatelé se svými více či méně odvážnými projekty. Investory jsou podnikatelka v módě Barbora Snopková Haberová, hotelový magnát Jaroslav Svoboda, král müsli Tomáš Huber, realitní guru Libor Váka a taky Václav Staněk, který tentokrát přijal pozvání do pořadu Expres Star. 

Václav Staněk v den svých osmnáctých narozenin založil značku Vasky, která navazuje na tradici výroby bot ve Zlíně a slovenském Partizánském. Dnes kromě mnoha druhů bot nabízí i doplňky. Kromě toho v roce 2023 zachránil značku Botas, které hrozil zánik.

Čím jste chtěl být jako školák?
Prapůvodně jsem byl vášnivý sportovec. Do 13 let jsem chtěl hrát za Barcelonu, pak mě ale můj učitel a následně trenér objevil pro atletiku, které jsem se věnoval na vrcholové úrovni až do mých 18 let, kdy mi diagnostikovali cukrovku, pak už to nebylo možné. Ale že by chtěl být podnikatel, jsem v hlavě měl už opravdu od věku okolo 12-13 let, tušil jsem, že jednoho dne ta chvíle přijde.

Co vás k tomu vedlo?
Vždycky jsem byl podnikavý a chtěl jsem tvořit. Přestože jsem ve škole měl poměrně dobré výsledky, mírně jsem bojoval s autoritami, a to z několika důvodů. Ne vždycky, co zaznělo, byla pravda a děly se tam věci, které nedávaly smysl. Tak nějak to bylo i u nás doma a já jsem si uvědomoval, že pro mé duševní zdraví bych se chtěl seberealizovat, tvořit. Od těch dvanácti, třinácti let jsem začal číst knihy o úspěšných podnikatelích, takže už od toho útlého věku mě to k tomu vedlo.

Měl jste ve svých začátcích nějakého rádce? 
Byly to ty knihy. Nejvíce jsem Tomáše Baťu, takže za mého rádce považuji právě Tomáše Baťu.

Kde jste tehdy sehnal kapitál na rozjezd?
Měl jsem z atletiky našetřené nějaké peníze a základní kapitál společnosti Vasky byl 30 tisíc Kč.

Dostal jsem v začátcích své mládí „sežrat“?
Rozhodně. Jsem modrooký blonďák ne úplně vysokého vzrůstu, takže jsem působil v těch 18 letech možná ještě mladší. Když jsem přijel na schůzku, tak občas čekali, kdo další ještě přijde. Kde je tatínek, nějaký dospělák, co to je za kluka? Samozřejmě to sloužilo dobře, že si mě člověk zapamatoval, ať už v pozitivním, nebo negativním, nicméně poměrně brzy se to začalo otáčet v pozitivní. Pochopil jsem u podnikatelů, že nejde ani tak o to, jestli jste mladý, nebo starý, ale o to, co jim přinesete. Takže v ten moment, kdy jsme už po prvním roce měli velice zajímavá čísla a byli jsme pro kohokoliv zajímavým partnerem, se to začalo otáčet, pochopil jsem, že byznys je opravdu „má dáti – dal“. A samozřejmě zájem médií byl možná vyšší, než kdyby mi bylo o 10, 20 roků víc.

Nemáte za sebou úplně dobré jaro, protože krátce po sobě do insolvence spadly dvě firmy, do kterých jste investoval, Bagind a Wuders…
Bylo to těžké období, stále se to řeší. Byl jsem tam jakožto investor. Přestože jsem se snažil udělat všechno pro to, aby to tak neskončilo a i v poslední fázi jsem tam posílal peníze, to bohužel nevyšlo. Ten byznys zkrátka a dobře nebyl funkční, tak jak by měl.

Snažil jste se i tak, že jste platil reklamu třeba právě pro Wuders, aby ještě získal nějaké zakázky, což vám na sociálních sítích vyčítají, že už jste mohl tušit, že firma jde k úpadku a ještě jste chtěl z lidí vytáhnout peníze…
No, Meta Platforms potřebuje záložní kartu. Takže v některém období, to bylo před třemi lety, tam ta karta zůstala, tím pádem se z ní strhávalo. Věděli jsme, že se něco děje, nicméně Wuders i Bagind bojovaly do poslední chvíle, stále tam byla naděje, že se to otočí k něčemu dobrému. Kluci z Wuders také chodili po investorech, byly tam nějaké potenciální spolupráce, nakonec z toho sešlo a holt to dopadlo, jak to dopadlo.

Naopak úspěšnou investicí je dva roky staré ovládnutí společnosti Botas, která by jinak po zanikla. Jak se teď značce daří?
Botas je pro mne fenomén, který vznikl v roce 1949 jako Botana. A to, co ta značka prožila, je neskutečné. V roce 1971 produkce botasek byla okolo 2,6 milionu, což je absolutně neuvěřitelné měřítko. Vasky už mají nějaké zákazníky, přesto je naše produkce kolem 200-250 tisíc bot ročně. Kromě toho, že v botaskách vyhráli Emil Zátopek a mnoho dalších olympioniků, nebo že se botasky staly součástí českého slovníku, což mi přijde absolutně fascinující, jsme tedy v roce 2023 viděli tuhle příležitost, protože firma Botas vyhlásila, že půjde do likvidace, tím pádem jsem neváhal a ozval jsem se.

Měl jsem představu, že bychom mohli být právě my těmi, kteří botaskám po dlouhé době vrátí věhlas, aby se o nich mluvilo. Myslím, že se to skvěle podařilo. Do vedení firmy jsem postavil mého mladšího bratra Víta, kterému musím moc poděkovat, protože to skvěle zvládá a ta firma funguje skvěle. Pro zajímavost,  než jsme kupovali Botas, firma měla obrat okolo 22 milionů, v letošním roce míříme v prodeji botasek až na nějakých 80, 100 milionů, uvidíme, jaký bude konec sezóny. Nicméně jsem moc rád, že se to uskutečnilo a že i tímto můžeme pomáhat české ševcovině. Botas nese velký a silný odkaz.

Podle čeho se vybíráte, do čeho dáte peníze? U Botasu je to asi jasné, u Bagindu taky vidím synergii s vaším oborem, ale proč jste investoval do výroby nábytku?
Snažil jsem se vždycky vybírat si kamarády a všechny mé blízké. Stejné to bylo i v tom byznyse, snažil jsem se vybírat podle dobrého srdce. I když to teď může působit, že to tak nebylo, nebo že někdo má jiný názor, vím, že kluci Herkovi, kteří jsou ze sedmičlenné rodiny a neměli jednoduché dospívání, to dobré srdce měli, stejně tak Lukáš Matějček. Takže u těchto dvou případů to bylo opravdu dobré srdíčko. Trochu jsem změnil to myšlení, protože obě strany zpočátku byly poměrně bez zkušeností a opravdu mě přesvědčilo, že jsem viděl, že to myslí dobře a že opravdu chtějí utvořit něco hezkého, co lidem bude dělat radost.

Na jaký typ projektů jste se chtěl v Jámě lvové zaměřit? 
Pořád mám tu českou výrobu, řemeslo. To mě nejvíce baví, když člověk něco vymyslí a převede to do nějakého konkrétního nápadu. Myšlenka, z které se stane hotový produkt, který může dělat lidem radost. Takže to bylo to hlavní. Zajímalo mě, co tam bude za technologie, ať už jsou to aplikace nebo cokoliv dalšího. A pak jsem byl otevřen i nějakému něčemu úplně novému, projektů tam byla spousta.

Byl nějaký projekt, který vás nadchnul natolik, že jste vůbec nekoukal na čísla a šlo to zase tím srdíčkem?
Byly tam dva projekty, ale nebylo to za účelem zisku, spíše za účelem podpoření toho daného jedince.

Měl jste od začátku jasně daný objem peněz, který chcete v pořadu proinvestovat?
V hlavě se měl nastavenou určitou částku, kolem které bych se chtěl pohybovat.

Byli  všichni soutěžící dobře připraveni na rozbory investorů? Šel by Václav Staněk do takové soutěže, když začínal podnikat? A kývnul by na nabídku politických stran, pokud by přišla?
Nejen to se dozvíte, když si poslechnete celý rozhovor s Václavem Staňkem v úvodu článku! 

Archiv rozhovorů Expres Star najdete v sekci Podcasty, v aplikaci Expres FM, na webu Podcasty.cz a v aplikacích Spotify a Apple Podcasts.