
Jak se z tanečnice stane moderátorka? Kdy odchází tanečnice do důchodu? A přijala by Kristina Kloubková pozvánku do StarDance? To jsou otázky, které zazní v dalším rozhovoru ze série Expres Star, ve kterém Michal Plšek přivítal právě moderátorku, tanečnici a choreografku Kristinu Kloubkovou.
Kristina Kloubková se od dětství věnovala tanci. Pokračovala tak v rodinné tradici, maminka byla baletkou Národního divadla a otec choreografem a tanečníkem. Kristina vystudovala balet na pražské konzervatoři, vystupovala v brněnských i pražských muzikálech i s legendární skupinou UNO. Má i herecké zkušenosti, vidět jste ji mohli v seriálech Poslední sezóna, Nemocnice na kraji města – nové osudy nebo chlap a filmech Milenci a vrazi, Žralok v hlavě nebo Vratné lahve. Na Nově se uvedla jako moderátorka taneční soutěže Bailando, od roku 2009 moderovala Odpolední Televizní noviny, Snídani s Novou nebo Víkend. Od roku 2014 uvádí s Martinem Pouvou Televizní noviny.
Jak se z tanečnice stane moderátorka?
Kdybych to měla shrnout jednoduše, tak je to mnoho nenáhod, protože já na náhody nevěřím. Překvapivě vždycky přišlo něco nového a překvapivě jsem se nezalekla a začala jsem se učit něco jiného. Baletky zásadně nemluví, to nás učí už ve škole. Chápu, že 32 labutí nemůže kdákat a říkat svůj názor, takže na škole jsme nesměli říkat vůbec nic, hlavně ne svůj názor, něco komentovat. Pak jsem se dostala k muzikálům, kde už se člověk mohl vyjadřovat verbálně, dostala malé roličky na jevišti ve West Side Story, Angelice, v Elixíru života jsem dokonce zpívala písničku, i když si pamatuju tenkrát pana režiséra Bednárika, když jsem to poprvé zazpívala, tak říkal, že to asi nepůjde. A Kamil Střihavka řekl, že to půjde, ale zpívat už nikdy nechci.
Dostávala jsem příležitosti zahrát si na jevišti ve West Side Story, Čára pro mě byla srdcovka. V Brně i v Praze jsem měla tu možnost. Když jsem tancovala s Jiřím Kornem a vystupovali jsme v pořadu Lucie na bílo, režisér Polesný mě pozval na konkurz na pohádku, v té pohádce jsem nakonec hrála takovou kočku. Byl to pohádkový seriál O ztracené lásce, tam jsem taky zpívala s Dankou Šinkorovou.
A pak mi za rok přišel e-mail od pana režiséra „naučte se texty, naučte se hrát a přijďte na konkurz.“ Šla jsem na konkurs na Milence a vrahy a nějakým zázrakem – pamatuju, že jsem šla a šlápla jsem do psího výkalu a říkala jsem si, že budu mít štěstí a to štěstí jsem měla – ten konkurz dopadl a pak jsem zažila úžasné léto, Ondřej Vetchý a Marko Igonda mi hráli bratry, s Kubou Prachařem – myslím, že to byl jeho první film – jsme hráli partnery. Takhle jsem se dostala k tomu, že jsem začala mluvit, hrát, pak přišly nějaké seriály, nějaké příležitosti, pořád jsem dostávala role lehkých děv.
Pak přišel konkurz na Bailando – tančím pro tebe. Tenkrát jsem se šla poradit s panem Polesným, jestli do toho mám jít. Dostala jsem se k tomu zase nenáhodou, jak já říkám, původně jsem měla tančit, jsem tanečnice, i když neumím standard a latinu, tak bych se to rychle naučila. Šla jsem na konkurz na moderátorku a jak mi to bylo jedno, tak jsem byla asi v pohodě. Takhle to postupně přicházelo a všechno šlo přes konkurzy. S Martinem Pouvou jsme 10 let spolu v hlavní zpravodajské relaci a i to šlo přes konkurzy, asi přes 10 konkursů
To už jste na Nově byla, jak se říká, zaháčkovaná…
Nevím, jestli člověk se někde může zaháčkovat, pořád považuji za velké štěstí, že mám tu práci, beru to s velkou pokorou a jsem ráda za to, že tu práci mám. Možná z pohledu někoho jsem byla zaháčkovaná, z mého pohledu jsem se pořád musela něco učit. Ze začátku mi to moderování moc nešlo, takže jsem si říkala, že mě vyhodí. Dělám to 18 let a stejně mám velkou pokoru a pořád mám pocit, že se učím.


Jak dlouho trvalo, než jste se zbavila trémy?
Ještě jsem se jí nezbavila. Když začínají zprávy, tak vždycky říkám Martinovi „Martine, dáme to?“ A on, „No, nic jiného ti nezbyde!“ Takže to tam pak pustíme a jdeme.
Pomohlo, že to první velké moderování byla taneční soutěž, kde jste se cítila jistější?
Myslím, že vůbec. Naopak. První dva díly si nepamatuju, mám je úplně v mlze. Vím, že to bylo tak, že pan režisér Vobrátilek na mě vždycky strašně klidně mluvil a do toho ucha mi říkal „Kristinko, tak za pět půjdeme na to, my vám řekneme, budete koukat do kamery, která je tam a tam“. Popravdě, jít jako první v životě moderovat tříhodinový přímý přenos je docela náročné, moc jsem nevěděla, do čeho jdu. Šla jsem do toho s tím svým nadšením a teď zpětně obdivuji i televizi Nova, že do toho vůbec šla se mnou, že tam pustila někoho, kdo to neuměl. Ale pamatuji si, že Monika Absolonová mi říkala: „Jsi moderátorka? Nejsi. Tak buď v klidu, oni to tak chtějí, tak buď svá!“ Pomáhali mi všichni v divadle, tenkrát mi vyprávěl Pepa Vojtek, že když byl první díl, všichni seděli během představení u televize a já jsem šla někdy až 20 minut po začátku, protože Dalibor vyprávěl, jak ta soutěž bude fungovat, Pepa prý říkal, že to je jasné, že jsem tam někde omdlela, že nepřijdu.
Přijala byste nabídku do StarDance, kdyby přišla?
Určitě bych přijala nabídku do StarDance. Můj muž tam dělá choreografie, tak znám trochu to zákulisí, moje nejlepší kamarádka tam vede maskérnu, takže vím, jak to tam funguje. Je to krásné, tanec navždy zůstane mojí životní láskou a cokoliv s tím tancem souvisí, do toho bych asi šla.
A nebála byste se, že vás budou lidi brát, že tam vlastně nemáte být, stejně jako napadali Oskara Hese, protože má s tancem zkušenosti. A to on nebyl navíc profesionální tanečník?
To víte, že by to bolelo, kdyby mě někdo hejtoval, nebo mě vyhodili. Takhle přece vypadl Geňa, protože je profesionální tanečník, byť my opravdu standard a latinu neumíme. A když jsme teda u Oskara, musím říct, že jsem byla dojatá, protože ho znám odmalička, od narození. A najednou je tam kluk, který ještě ke všemu – jak jsem slyšela – nesmírně pokorný, milý, dětství neměl jednoduché, takže jsem na něj byla pyšná, i když se skoro neznáme.

Jak vypadá takový běžný pracovní den Kristiny Kloubkové?
Každý je jiný. Moderuji Televizní noviny, tam máme nějaký systém, ale někdy se musíme promíchat, do toho dělám občas zaskakuji Polední a Odpolední Televizní noviny, do toho mám na TN live tři pořady – Kafe s Kristinou, pořad o cestování Experti na cestách a pořad o knihách Čtenáři, na všechny tři pořady si sama dělám přípravu. Je to docela náročné, nepřijdu domů a mám volno z práce, ale pracuji často doma a připravuji se, do toho mám nějaké práce mimo. Většinou mám dopoledne volno, což je super, protože to pracuji a připravuji se, pak jsem odpoledne nebo po večerech pryč. Ale mezitím se snažím vařit, nakupovat, starat se o domácnost, někdy.
Kolik hodin týdně Kristina stráví prací? Jak se tvářili kolegové ze zpravodajství, když se k nim přidala tanečnice? Chodí doma v teplákách a nenalíčená? Kdy odcházejí tanečníci a tanečnice do důchodu? A co dělají ti, kteří se nestanou choreografy?
To a mnohem více se dozvíte, když si poslechnete celý rozhovor v úvodu článku!




