Dopoledne na Expres FM /
Celý playlist
Kalendář

Sokol slaví výročí: 161 let cvičení těla a ducha

Avatar photo Václav Šilpoch
16. 02. 2023

Před 161 lety byl v Praze založen Sokol. Na počátku stál nápad Miroslava Tyrše založit ryze český tělocvičný spolek. Sokol za dobu své existence nejen přispěl ke kvalitní fyzické kondici Čechů, ale stal se místem setkávání, vzdělávání a propagace české kultury, jak doma, tak ve světě, kde hraje důležitou roli v životě českých krajanských komunit. 

Společně s uvolněním poměrů v Rakousku-Uhersku se začaly jako houby po dešti vznikat po celém území mocnářství vlastenecké spolky, většinou orientované na kulturní emancipaci. Vyrůstali zde ale i různé ústavy a organizace, které si kladly za cíl utužovat tělesnou kondici svých členů. V Praze vznikl český ústav založený prvním českým učitelem tělocviku Janem Malýpetrem, sem jako cvičenec docházel i Miroslav Tyrš, který se zde čerpal inspiraci pro založení vlastního tělocvičného spolku.

Ve stínu TGM: Dobrodruh Štefánik byl klíčovou postavou vzniku Československa, nejvíc se připomíná jeho nevyjasněná smrt

Václav Šilpoch / 28. 10. 2023

Úpadkem k samostatnosti 

V roce 1848 se začaly konat tělocvičné lekce v ortopedickém ústavu dr. Ferdinanda Schmidta na Václavském náměstí. Tyrš zde začal poprvé působit jako placený instruktor skupinového tělocviku. Se zhoršujícím se zdravotním stavem zakladatele, ale ústav začal upadat. To vedlo k myšlence vytvoření tělocvičného spolku jak mezi německými, tak českými cvičenci, která Schmidtův ústav navštěvovali. Německými cvičenci ze Schmidtova ústavu byl na začátku ledna 1862 založen tělocvičný spolek Deutscher Prager Turnverein a přípravy na založení podobného spolku probíhali i mezi českými cvičenci. 

Ryze česky 

Iniciátor vzniku českého spolku Miroslav Tyrš, oslovil české cvičence, kteří ke Schmidtovi docházeli, a získal je pro myšlenku založení ryze českého tělocvičného spolku. Stanovy nově vznikající Tělocvičné jednoty pražské připravil Tyrš společně Juliem Grégrem a na konci roku 1861 je předložili k posouzení oficiálním institucím mocnářství. Vznik spolku byl posvěcen oficiálně a jeho stanovy byly schváleny. Následně byla do Malýpetrova ústavu v Panské ulici na 16. února 1862 svolána ustanovující schůze. Na ustanovující valnou hromadu se dostavilo 75 členů. Starostou obce sokolské byl zvolen Jindřich Fügner, místostarostou Miroslav Tyrš. Ten se později stal náčelníkem celé tělocvičné organizace. Na první schůzi byl spolku vštípen charakter, který si zachovává do dnešních dní. S hlavním heslem Tužme se! přišel Tyrš. Pozdrav Nazdar! byl nápadem Barákovým, nový starosta Fügner prosadil tykání mezi členy a oslovování Bratře. Autorem návrhu praporu, na kterém byl zlatý sokol s roztaženými křídly na červeném poli společně s hlavním heslem nového spolku, byl Josef Mánes. Ten také vytvořil skicu prvního sokolského kroje. 

Sokol

Členové začali v Sokole cvičit v březnu 1862. Od počátku fungování spolku probíhala ve vedení diskuze o povaze programu spolku. Skupina kolem Tyrše a Fügnera prosazovala hlavně tělocvičný charakter spolku, ostatní členové výboru v čele s knížetem Rudolfem Thurn-Taxisem spatřovali budoucnost sokola ve sféře veřejného a kulturního života. Jak ukazuje i současná činnost Sokola, nakonec se prosadily oba přístupy. Cvičební program spolku byl v té době značně progresivní a měl široký záběr. V programu bychom mohli nalézt jak cvičení prostná, tak pořadová. Patřilo sem ale také cvičení na nářadí a navrch zde byl prostor také pro úpolové sporty a atletiku. Kromě tělocvičného programu se v Sokole odehrával a stále odehrává i život společenský a kulturní. Od počátku byl Sokol místem, kde se jeho členové mohli vzdělávat prostřednictvím přednášek. Také se zde organizovala hudební a divadelní představení, plesy a zábavy. 

Sokol v zahraničí 

Od chvíle založení až do vypuknutí první světové války sokol vzkvétal a úřady jeho činnost nijak neomezovaly. Existovala sice povinnost veškeré jím organizované akce hlásit úřadům, ale tato povinnost platila pro všechny spolky bez výjimky, tedy i pro spolky německé. Po vypuknutí první světové války si spolku začaly více všímat rakousko-uherské úřady a existovaly pochybnosti o jeho loajalitě vůči mocnářství. V roce 1915 tak došlo k rozpuštění sokolského ústředí, ale fungování lokálních sokolských jednot bylo nadále umožněno. Jak se později ukázalo, Češi ale opravdu často přebíhali k armádám Dohody. Ve Francii tvořili sokolové podstatnou část vojenské roty Nazdar, která byla součástí francouzské legie bojující proti Rakousku-Uhersku. Členové Sokola se tak nemalou měrou podíleli na pádu monarchie a vzniku samostatného Československa.

Již v 19. století vznikaly sokolské spolky v zahraničí, kde zastávaly významnou úlohu ve veřejném a kulturním životě českých krajanů. V roce 1892 například vznikla z Česko-Moravské Besedy, krajanského spolku, který v Paříži působil od roku 1862 Česká tělocvičná jednota Sokol v Paříži. V průběhu let se stal Sokol úhelným kamenem v organizovaném životě českých krajanů žijících v zahraničí a dodnes zastává ve veřejném životě krajanských komunit důležitější místo, než jaké zastává ve veřejném životě doma, v místě svého vzniku. 

Bestie v čele protektorátu: Před 81 lety se vlády ujal Kat českého národa, jeho řádění zastavili hrdinní parašutisté

Václav Šilpoch / 27. 09. 2022

Poslední tragická mise raketoplánu Columbia: Kousek pěny zavinil před 20 lety smrt sedmi lidí a ukončil éru raketoplánů

Václav Šilpoch / 01. 02. 2023

Zdroje: sokol.eupametnaroda.cz, sokoldeparis.compayne.cz, Wikipedia
Zdroj obrázků: Profimedia

Diskuze
Vstoupit do diskuze
Sdílejte

Další na Expres FM