Zmizení elitních římských vojáků vědci dodnes nedokázali vysvětlit. Kam se ztratila Devátá legie?

I dávná historie má své dodnes vědecky neobjasnitelné záhady. A jednou z nich je bezpochyby zmizení 5400 vojáků římské armády, která zaznamenala mnoho úspěchů nejen v době vlády Julia Ceasara, ale i o něco později. Někdy kolem roku 120 n. l. se elitní vojenská jednotka z ničeho nic přestala objevovat v písemnostech dané doby, navíc o ní od té doby už nikdy nikdo neslyšel. Co mohlo stát za jejím zmizením a proč dodnes nenašli žádné vysvětlení ani odborníci?

Devátá legie patřila ve své době k nejznámějším vojenským útvarům a na kontě měla množství úspěšně vyhraných bitev. Podle historických dokladů je velice pravděpodobné, že se zúčastnila občanské války v roce 90 př. n. l. Právě v ní bojovníci této elitní vojenské jednotky přispěli k úspěšné obraně Říma, který byl kvůli vyhrocenému válečnému konfliktu v bezprostředním ohrožení.

Tajemství Marie Terezie: Trvalé následky a deprese


Rozšiřování Ceasarova impéria

Od roku 65 př. n. l. pomáhala věhlasná římská armádní jednotka rozšířit impérium císaře Julia Ceasara. Největší slávy se ale armádě dostalo o sedm let později, v roce 58 př. n. l., když umožnila mocnému vládci dobýt území v zaalpské Galii. Navíc tato armáda pronikla také na Pyrenejský poloostrov do jeho hispánské provincie, kde vykonávala strážní službu. Podle obsazeného území potom získala Devátá římská legie přívlastek „Hispánská“.

Dobrodružné výpravy do cizích zemí

Devátá legie absolvovala mnoho dalších výprav do cizích zemí, během kterých se zúčastnila několika významných bitev. Armáda byla nasazena také v Makedonii či v oblastech kolem Rýna, kde měla za úkol bránit toto území před Germány. Navíc vojáci Hispánské Deváté legie také pomáhali porazit armádu Marka Antonia, milence Kleopatry. Devátá legie platila za jednu z nejvěhlasnějších vojenských jednotek. Díky kladné pověsti jí chtěl v době její slávy velet nejeden zdatný vojevůdce.

Nepoddajní Keltové

Vzhledem k věhlasu Deváté legie není divu, že se římské vojsko podílelo v roce 43 n. l. i na velké invazi do Británie. Keltové se však odmítli vzdát a o své území tvrdě bojovali. Při bitvě u Caratucus a Caradocu Devátá legie pod vedením Caesia Nasiky zvítězila. Bohužel došlo v řadách jejích vojsk k velikým ztrátám. V průběhu dalších pěti let pak musela Devátá legie potlačovat povstání náčelníka Venutia a následně musela čelit také povstání Boudiccy, manželky icenského krále Prasutaga. Římští vojáci totiž vykáceli posvátný dubový háj, zavraždili místní druidy a znásilnili její dcery. Kruté a nelítostné chování zaplatilo životem na 80 tisíc římských vojáků Deváté Hispánské legie.

Sexuální kultura starověkého Říma: Děsivá léčba impotence, bolestivé holení, nápoje lásky i nymfomanka, která spala s 25 muži v jeden den!

Poslední zmínky o Deváté legii

Po několika dalších náročných bitvách i přepadení skotskými kmeny z roku 82 n. l. byli vojáci Deváté Hispánské legie značně oslabení a jejich řady značně prořídly. Ale stále se nevzdávali. Někteří legionáři pomáhali se stavbou hradeb osady Eboracum, pozdějšího města York v roce 108. Právě zde ale poslední záznamy a veškeré stopy o této slavné římské armádní jednotce končí. Na konci 2. století už nebyla v zápisu římských vojsk o Deváté legii ani zmínka. Seznam jmen čítající kolem 5400 mužů se tak záhadně vypařil a dosud není jasné, co se s tolika vojáky skutečně stalo.

Utajovaná porážka?

Podle jedné z teorií pocházející z římských pramenů se v roce 122 n. l. vydal k pevnosti Eboracum na území pozdějšího města York císař Hadrián. Údajně když vládce zjistil, že se pravděpodobně Římanům Britony nepodaří porazit, přikázal vojákům postavit velkou zeď. Ta měla oddělit hranice římské kolonie od území vzdorujících Britonů. Podle pozdějších teorií historiků ho k tomu mohla vést pouze skutečně závažná situace na místě či přímo tragická událost. Je tedy možné, že většina vojska, až na několik málo přeživších, zahynula při prohrané bitvě, o které nechtěli Římané mluvit. Ponížili by tak totiž svou národní hrdost. Proto se mohli rozhodnout celou zdrcující porážku utajit. Ani toto odůvodnění ale není zcela jisté, protože ve 2. století n. l. objevili vojenskou medaili se jménem legie, měla na sobě vyrytý nápis LEG HISP IX. Kov byl objeven na území dnešního Nizozemí. Historikové se navíc domnívají, že pochází právě přímo z 2. století, což by věrohodnost této teorie značně zpochybňovalo.

Na čem si pochutnávali staří Římané? Výzkum překvapivě ukázal, že jídelníček mužů a žen se v antice značně lišil

Protože žádné dostupné prameny neuvádí další údaje o Deváté legii, mohou odborníci pouze spekulovat o tom, jak asi skončila tato věhlasná armádní římská jednotka. Je také možné, že prohrála v bitvě s nepřáteli jiné národnosti, když byla převelena k boji na dalším evropském území. Protože ale římští kronikáři tento údaj zřejmě z úcty k vojsku i z národní hrdosti nezaznamenali, jde stále o pouhé dohady.



Foto: MatthiasKabel, CC BY-SA 3.0, via Wikimedia Commons
Zdroje: www.heritagedaily.com; en.wikipedia.org; dotyk.cz

Podcast