Expres FRESH! /
Celý playlist
Ostatní

Lékaři, kteří díky vynálezu vakcíny proti obrně zachránili mnoho životů

Redakce
Většina z nás dnes naštěstí chápe, že očkování a lékařská péče jsou neodmyslitelná část našich životů a že bez nich bychom vlastně ani nepřežili. Dětská obrna měla dosti často velice mírný průběh, ale pro mnoho lidí znamenala trvalé následky nebo i smrt. Roku 1955 přinesl John Salk světu vakcínu, která znamenala zvrat v boji proti dětské obrně. Pomyslnou tečku přinesl roku 1960 Albert Sabin se svou vylepšenou orálně podávanou vakcínou.
03. 01. 2022

Zákeřný virus

Dětská obrna neboli poliomyelitida je vysoce nakažlivé virové infekční onemocnění postihující nervový systém člověka. Přibližně 90 až 95 % infikovaným nezpůsobuje žádné symptomy. To ovšem také znamená, že z těchto nakažených se stávají nevědomky přenašeči. Dalších 5 až 10 % lidí má méně závažné symptomy, jako jsou horečka, bolest hlavy, průjem, strnulost krku a bolesti v horních a dolních končetinách. Tito lidé se většinou navrátí do původního stavu během jednoho až dvou týdnů. U asi 0,5 % případů se objeví svalová slabost ústící v neschopnost pohybu. V případě, že obrna napadla dýchací svaly, byli pacienti odkázáni na takzvané železné plíce. V těchto obřích válcích je tělo vzduchotěsně uzavřeno a pomocí zde vytvořeného podtlaku může nemocný dýchat.

Vědci rozluštili záhadu Zóny ticha: Co skrývá místo, kde se rychle vybíjejí baterky, kompasy vymykají kontrole a lidé se téměř neslyší?

Jonas Salk – naděje pro miliony

Jonas Edward Salk byl americký lékař židovského původu. Dětství a studentská léta prožil v New Yorku, kde žil se svými rodiči a dvěma bratry. Ačkoliv pocházel ze skromných poměrů, jeho rodiče své syny vedli k dobrému vzdělání a Jonas ve třinácti letech nastoupil na Townsend Harris High School, což byla střední škola pro intelektuálně nadané. Už roku 1934 ukončil bakalářské studium přírodních věd v oboru chemie a roku 1939 získal doktorát. Po dvouleté lékařské stáži v newyorské nemocnici Mount Sinai získal stipendium na Michiganské univerzitě. Roku 1947 byl v Pittsburghu jmenovaný vedoucím výzkumu a započal svou práci na vakcíně. Po důkladném výzkumu a mnoha testech začal roku 1952 svou vakcínu podávat prvním dobrovolníkům, tzv. „průkopníkům“ obrny, a o rok později svou stále experimentální vakcínu podal sobě i své rodině. Roku 1955 byla vakcína konečně prohlášena za bezpečnou a mohla být podávána široké veřejnosti. Za svůj objev byl Salk mnohokrát oceněn, dokonce i samotným prezidentem USA Dwightem D. Eisenhowerem. Jonas Salk si svůj objev nenechal patentovat se slovy, že by to bylo jako „nechat si patentovat slunce“. Odhaduje se, že tím přišel o 7 miliard dolarů, ale zachránil tím mnoho životů. Po zbytek svého života pracoval na výzkumu a vývoji vakcín a konec své kariéry strávil hledáním vakcíny proti viru HIV. Zemřel 23. června roku 1995 ve věku 80 let. O tři roky později ho časopis Time zařadil mezi 100 nejdůležitějších osobností 20. století.

Příběh hvězdy z éry zlatého věku Hollywoodu, která se nebála jít pro úspěch do extrémů

Albert Sabin – živá látka proti poliomyelitidě

Albert Bruce Sabin původním jménem Abram Saperstejn byl stejně jako Salk americký lékař židovského původu. Narodil se v roce 1906 v Bělostoku na území někdejší Ruské říše, dnes hlavním městě Podleského vojvodství v severovýchodním Polsku. Roku 1921 se svou rodinou emigroval do USA. Po střední škole v New Jersey nastoupil na univerzitu v New Yorku, kde získal roku 1928 bakalářské vzdělání a roku 1931 dosáhl doktorátu. Během 2. světové války se jako vojenský lékař v hodnosti podplukovníka podílel na vývoji vakcíny proti japonské encefalitidě. Po válce se stal vedoucím pediatrického výzkumu na University of Cincinnati. Roku 1954 provedl první klinické testy perorální vakcíny proti dětské obrně. V letech 1955 až 1961 byla orální vakcína testována na nejméně 100 milionech lidí v SSSR, částech východní Evropy včetně ČSSR, Singapuru, Mexiku a Nizozemsku. Sabinova perorální vakcína měla oproti té Salkově snadnější aplikaci, byla efektivnější a měla delší účinek. V USA však byla vlivem Public Health Service dlouho preferována Salkova vakcína. Ani Sabin si svou vakcínu nenechal patentovat a dál pobíral svůj plat profesora. Stejně jako Salk se tímto rozhodnutím připravil o miliardy dolarů, ale zachránil mnoho životů. Po zbytek života pracoval na výzkumu vakcín a mimo jiné zkoumal možný vliv některých virů na vznik některých forem rakoviny. Zemřel 3. března 1993 ve Washingtonu, D.C. ve věku 86 let.

V České republice byla od roku 1957 užívána Salkova vakcína a od roku 1960 vakcína Sabinova. Díky úspěšnému očkovacímu programu Česká republika v roce 1961 dosáhla statusu „polio-free“ země, tzn. země, ve které se nevyskytuje virus poliomyelitidy. Na obrnu dodnes neexistuje žádný lék. Jedinou účinnou ochranou je očkování.


Úvodní foto: Profimedia

Zdroje: Wikipedia, Britannica

Diskuze
Vstoupit do diskuze
Sdílejte

Další na Expres FM