Proč si lidé kdysi fotili své mrtvé příbuzné? Tento zvrácený a výdělečný zvyk hrál důležitou roli

Pořizování fotografií lidí po smrti bylo velmi oblíbené zvláště ke konci 19. století. Pro součastníka jde o zvláštní a dost děsivou službu, nicméně ve své době hrála důležitou roli.

Mrtví na obrazech

Dříve bylo jedinou možností, jak zaznamenat něčí podobu, malování obrazů. Pokud si ovšem myslíte, že zachycovaly jen živé, pak jste na omylu. Portrétovaní byli také mrtví, nejčastěji děti. V mnohých případech není patrné, že vyobrazená osoba je již po smrti, ale stačí si všímat symboliky, která mnohé prozradí. Například jedna zutá bota naznačovala přechod na onen svět.

Sexuální kultura starověkého Říma: Děsivá léčba impotence, bolestivé holení, nápoje lásky i nymfomanka, která spala s 25 muži v jeden den!

Fotka byla dostupnější

Roku 1839 Louis Daguerre představil svůj objev – první praktickou metodu fotografování, tzv. daguerrotypii. To ovlivnilo nejen portrétování klasické, ale také posmrtné. Výhod existovalo hned několik. Fotografování bylo dostupné i pro nemovité rodiny, které neměly peníze na to, aby si nechaly vyhotovit obraz. Navíc namalování zabralo daleko více času než vyfocení.

William1850.jpg

Dítě v postýlce, asi 1850
Zdroj: Unknown author, scan by Boatswain88, Public domain, via Wikimedia Commons

Na památku

Nebožtíci bývali různého věku, nejčastěji ale šlo o děti, protože ve viktoriánské době byla jejich úmrtnost skutečně vysoká. Pro rodiče posmrtná fotografie mnohdy znamenala jedinou možnou upomínku. Na fotografiích se objevuje dítě s jedním nebo oběma rodiči, s jinými příbuznými i samo.

Později došlo také k vynalezení fotografických vizitek, které umožňovaly rozesílat fotku příbuzným. 

Ženy, které živí sex za peníze: Jaké jsou doopravdy v posteli? Rozhovory s nimi vás překvapí!

Sám i s rodinou

Vysledovat lze několik stylů, jakým se zemřelí aranžovali. Prvním z nich je pozice, kdy nebožtík leží v posteli, jako kdyby v klidu spal. Kolem sebe nebo třeba v rukách může mít například krucifix, růženec nebo jiný náboženský předmět. Jindy je mrtvý zachycen opět vleže nebo vsedě, ale s otevřenýma očima a oblíbenými předměty, což u dětí bývaly hračky. Třetí variantu tvořily hromadné snímky s blízkými. Na nich mrtvý leží v podepřené rakvi nebo také na posteli.

Konstrukce nepodpíraly mrtvé, ale živé

Na YouTube kanálu Pod lampou se můžete mimo jiné dozvědět, že někdy se za postmortem fotografie označují i takové, na nichž jsou zachycení živí lidé. Matoucí bývají viditelné nohy stojanu, kvůli nimž se může zdát, že za zády portrétovaných je konstrukce, která je drží ve vzpřímené poloze. Ty se však používaly na to, aby živí lidé udrželi stejnou pózu bez hnutí, protože expozice mohla trvat až půl minuty.



Test osobnosti pro pobavení: Místo, které vás děsí nejvíc, odhalí vaše skryté touhy

Úvodní foto: Wikimedia Commons, the free media repository

Podcast