Pérák stále žije! Nejslavnější český superhrdina inspiruje už 75 let

9. listopad je Dnem boje proti fašismu a antisemitismu. My si ho připomínáme s nejznámějším a nejslavnějším českým superhrdinou! Jeho temné příběhy fascinují řadu spisovatelů, výtvarníků, filmařů a umělců již několik desítek let. Otázkou zůstává, zda byl však Pérák čistě kladným hrdinou.


Legenda o bijci okupantů

V období protektorátu se objevila legenda o podivném superhrdinovi – skákajícím člověku, jehož hlavním cílem bylo bojovat proti německým okupantům, a který si v soubojích s nimi rozhodně servítky nebere. Ten člověk byl pojmenován Pérák a zjevoval se hlavně v noci. Díky ocelovým pružinám připevněných k nohám dokázal přeskakovat i vzdálenosti několik desítek metrů či rovnou celé domy nebo ulice. Některé pověsti dokonce hovoří o tom, že později získal takové nadpřirozené schopnosti, že prý dokázal přeskočit celé vltavské údolí. Pérák byl popisován jako chlápek, který obličej skrýval pod zvláštní maskou a vynikal také rudě svítícíma očima. Pohyboval se nejenom po celé Praze, kde ho viděli na Žižkově či v Šárce, ale i v Pardubicích nebo na Kladensku. Nikdy nebyl dopaden.

Již od roku 2004 se vědeckému výzkumu Péráka věnuje etnolog Petr Janeček. Materiál nasbíraný od pamětníků promítl do publikace Mýtus o Pérákovi: Městská legenda mezi folklorem a populární kulturou (Argo 2017). Poměrně podrobně se v ní věnuje této postavě v historickém i zeměpisném kontextu. K tomuto tématu vydal ještě celou řadu materiálů a na základě dobových svědectví dekonstruuje mýtus vytvořený po 2. světové válce a zdůrazňuje rozporuplnou povahu Péráka, který byl vnímán nejen jako hrdina, ale i jako zloděj a násilník.

Pérák ve filmu

Poprvé se český superhrdina na stříbrném plátně objevil v roce 1946 v krátkém animovaném filmu studia Bratři v triku. Černobílý snímek s názvem Pérák a SS režíroval Jiří Trnka. V této brilantní satiře se náš hrdina vypořádává jak s válkou, tak i nacismem. Na další filmové zpracování čekala postava Péráka dlouhých 67 let, tedy až do roku 2013, kdy vznikl první hraný snímek Pérák (Pérák: Gott mit uns). Opět se jedná o zhruba čtvrthodinovou záležitost, režie se ujal Pavel Soukup. V hlavních rolích se představili Jan Pohan, Kryštof Mende nebo Ivan Lupták.

O tři roky později vznikl další krátkometrážní animovaný snímek Pérák: Stín nad Prahou, který propojuje legendu s příběhy Golema nebo Rychlých Šípů. Marek Berger ve svém mistrném akčním thrilleru, vytvořeném na pražské FAMU, propojuje staropražskou legendu o Golemovi s legendou o superhrdinovi z dob Protektorátu. Mimochodem příběhy Jaroslava Foglara, i jeho osobnost samotná, jsou spojovatelem pro řadu příběhů o Pérákovi.

Pérák na divadle

Široká veřejnost asi zná především akční historickou fikci Pérák (Na jméně nezáleží. Rozhodují činy) Divadla VOSTO5, která kombinuje prvky bojových umění a kaskadérských výstupů s poetikou originálního autorského divadla s typickým slovním humorem. Inscenace přináší nečekaná fiktivní dobrodružství, která proplétá s historickou realitou a vytváří překvapivý alternativní výklad dějin. Horečnou činnost fiktivní odbojové skupiny, československé ligy výjimečných, téměř smete nečekaný úder nastupujícího říšského protektora Heydricha, který přijíždí do Prahy nastolit pořádek. A hádejte, kdo zachrání situaci? Divadlo Vosto5 tuto inscenaci v režii Jiřího Havelky uvádělo do roku 2018, v hlavních rolích se představili Ondřej Bauer, Ondřej Cihlář, Tomáš Jeřábek nebo Tomáš Měcháček.



Čtěte také:
Divadlo VOSTO5 slaví čtvrtstoletí. Co stojí za jejich úspěchem?

Pérák v literatuře a komiksu

Zmínek o Pérákovi najdeme v literatuře podstatně více než ve filmu nebo na divadle. Již v roce 1948 použily Pérákovu postavu Haló Noviny, vizuálně vycházely z Trnkova animovaného filmu. Bohužel úroveň tohoto komiksu měla sestupnou tendenci a Pérák v něm nakonec odložil svou masku a pérové boty, aby se stal běžným kominíkem. Povídka s názvem Pérový muž od Jana Weisse byla publikována z kraje šedesátých let jako součást knihy Bianka Braselli, dáma se dvěma hlavami.

Invaze vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968 vyvolala reakci v podobě čtyřokénkového stripu v časopisu Mladý svět, a to pod názvem Pérák a SSSR. Dnes už se asi nedovíme, co na Péráka říkali soudruzi v tehdejším Československu, ale rozhodně nenechali spatřit světlo světa cokoliv, co by s ním souviselo až do roku 1980, kdy byla v časopise Pionýr publikována povídka Hele kluci, Pérák od Pavla Štencla. Prvního regulérního samostatného komiksového zpracování příběhů českého superhrdiny jsme se dočkali až v roce 1988, je pod ním podepsán Ondřej Neff. Na titul Pérák – Toho dne byla mlha navázal ještě o třináct let později komiksem Pérák kontra Globeman. Za zmínku stojí i ambiciózní projekt magazínu Živel, z jehož realizace ale nakonec sešlo a na svět se dostala pouze třicetistránková kapitola v KomiksFest! Revue 03.

Spisovatel Petr Stančík napsal v roce 2006 filmový scénář, který však nebyl realizován a vyšel pouze coby grafický román pod názvem Pérák. V něm se pro změnu cesty hlavního protagonisty protnou se starořeckým příběhem o králi Oidipovi. Český rozhlas Stančíkovo téma zpracoval a natočil dvanáctidílnou rozhlasovou sérii. Mimochodem v tomto příběhu od Petra Stančíka slouží Pérákovi jako základna Libeňský plynojem.

Psali jsme: Byla vražda krále Jošta mýtem, nebo spiknutím?

Pérák stále žije

Komiks vycházel i v časopise ABC, ovšem nikoliv v minulém století, ale v roce 2018. Autory jsou Petr Macek a Petr Kopl, kteří jsou i předmětem následující řádků, protože legendu o Pérákovi stále drží při životě. Legendární český superhrdina se totiž v současnosti vrací v rámci nového příběhu Pérák: Jantarová komnata, ve kterém není o dobrodružství a akci nouze, česká komiksová legenda si v ní opět vyřizuje účty s nácky. A to ve velkolepém stylu. Scenárista Petr Macek a kreslíř Petr Kopl z Péráka udělali skutečně prvního českého superhrdinu. Poprvé tuto postavu použili jako stárnoucího rádce ve své původní komiksové sérii Zázrak, ale zaujala natolik, že jí stvořili vlastní příběh – zasazený samozřejmě do doby druhé světové války.

V prvním příběhu s názvem Pérák: Oko budoucnosti se snažil Adolf Hitler zmocnit Libušiny lebky, aby s její pomocí mohl vidět do budoucnosti. Ve druhé knize se Hitlerova okultní organizace Thule vedená majorem Vernerem, zmocnila Jantarové komnaty, historického artefaktu nevyčíslitelné ceny, jemuž jsou přisuzovány tajemné schopnosti. Pérák má navíc s Vernerem nevyřízené osobní účty – tento zákeřný nacista a manipulátor jej připravil o partnerku i nenarozené dítě. Dokáže touhou po pomstě zaslepený hrdina ještě rozlišit, co je v honbě za zúčtováním ospravedlnitelné? Pérák se při stíhání Vernera musí dostat přes řadu překážek – třeba přes armádu wehrmachtu slídící v šumavských hvozdech po skrýši partyzánů nebo doktorem Mengele vyšlechtěného slovenského supervojáka Fosforáka. Ve velkolepém finále se pak splétají linky minulosti, přítomnosti i příběhů načatých v předcházejícím grafickém románu Pérák: Oko budoucnosti. Najde Pérák vytoužený klid? Odpověď na tuto otázku dostanete v právě vydané novince.

"Zatímco první Pérák byl dobrodružná duchařina, která rozestavěla figurky na šachovnici, do druhého jsme přidali ještě science-fiction motivy a samozřejmě řádnou porci humoru. Stále si ale necháváme ještě něco v rukávu, protože od začátku vím, že Pérákův příběh by měl být trilogie. A možná ne jedna," dodává Petr Macek.

perak_komnata_063.jpg

Macek a Kopl skládají poklonu nejen české legendě a historii, ale i Indianu Jonesovi a vůbec pulpovým dobrodružným příběhům. Postava už je představená, takže hned od začátku může příběh jet kupředu, přináší souboje s tanky, letadla a dokonce i dinosaury. Ovšem tvůrci nezapomněli na emoce a na Pérákovy osobní vazby. Minulé události ho dost pošramotily a není úplně jasné, jestli ho pomsta zcela nepohltí. "Vždycky jsme s Petrem Koplem chtěli dělat takové komiksy, jaké bychom byli bývali rádi četli jako kluci," říká scenárista Petr Macek. "K Pérákovi jsme dospěli vlastně úplně mimoděk, původně jsem neplánoval si tu postavu přisvojit, měl být jen hostem v Zázrakovi. Jenže on se mi hrozně dobře psal. Učinili jsme asi šťastné rozhodnutí, že jsme jeho mýtus spojili s naším magickým světem, vytvořili mu tajemné trauma v minulosti a čtenáři se začali zajímat a pídit po dalších podrobnostech. Rád bych řekl, že osud naší verze Péráka režíruji já, ale občas mám pocit, že už si žije vlastním životem, a já to sotva stíhám zaznamenávat!"

Pérák Petr Macel a Petr Kopl.jpg

Kam dál? Pět záhadných historických artefaktů

Z využitím informací z Wikipedia.cz
Foto: Nakladatelství CREW

Podcast