Výzkumníci z Yorské univerzity spolu se svými italskými vědeckými spolupracovníky provedli archeologický výzkum v oblasti tehdejšího města Herculanea, které bylo v roce 79 spolu s Pompejemi vlivem výbuchu sopky Vesuv srovnáno se zemí. Zaměřili se přitom na analýzu ostatků 11 mužů a 6 žen, kteří zahynuli při výbuchu vulkánu. Vědci si tuto skupinu pro svůj výzkum vybrali náhodně mezi 340 pozůstatky těl obyvatel města, kteří zemřeli na mořském pobřeží během snahy o svou záchranu.
Podle vedoucího výzkumu Olivera Craiga se jeho tým pustil do práce už na základě předchozích historických zjištění o tom, že se lidé ve starém Římě stravovali výrazně jinak než v současnosti. Z těchto zdrojů ale podle jeho slov téměř nikdy nevypluly na povrch detailnější informace o tom, v čem se jejich jídelníček tolik lišil ani co bylo základními potravinami starých Římanů. Jakékoliv podrobnější detaily o stravě dřívějších obyvatel Říma a jeho okolí tak byly donedávna obestřené tajemstvím. To se ale díky nedávné práci výzkumníků změnilo. Badatelé se ve svém výzkumu rozhodli zjistit více podrobností o tom, jak moc se skladba jídelníčku mužů a žen lišila a skutečně došli k poměrně překvapivým výsledkům. Prostřednictvím rozboru izotopů totiž dokázali určit, z čeho se skládal jídelníček tamních lidí a jaké potraviny v něm převažovaly. Strava mužů a žen se podle závěrů výzkumu výrazně lišila.
Mužská strava obsahovala oproti ženské mnohem více mořských plodů a ryb. Navíc jídelníček žen se na rozdíl od mužského skládal z luštěnin, různých místně vypěstovaných plodů i živočišných výrobků, kterými pravděpodobně ženy z antického města doplňovaly bílkoviny. Muži byli při svém stravování zase daleko více než jejich něžné protějšky zaměření na obilniny, které jim sloužily jako bohatý zdroj bílkovin. Kromě toho se stravování lidí lišilo i lokálně. Obyvatelé antického Říma snědli daleko větší množství ryb a plodů moře než lidé z Neapole a blízkého okolí.
Vědci ale nezkoumali pouze stravu antických obyvatel jako takovou. Snažili se podle jejího složení prokázat a určit rozdíly, jaké v tehdejší době panovaly mezi muži a ženami ve společnosti. Závěry výzkumu tedy zároveň dokazují, že poměry žen a mužů rozhodně nebyly stejné a většina žen to tehdy neměla vůbec snadné. Právě antické město Herculaneum totiž patřilo mezi oblíbené destinace zámožných Římanů i propuštěných zbohatlých otroků. Oproti tomu ženy měly podle vědkyně Silvie Soncinové poněkud krutější osud: "Muži obvykle zastávali privilegované společenské pozice a byli propouštění z otroctví dříve než ženy, díky čemuž měli větší přístup k drahému zboží, mezi kterým byly i čerstvé ryby. Muži se také více věnovali rybářství než ženy, díky čemuž měli více příležitostí jíst ryby a mořské plody," vysvětlila výzkumnice. Není se tedy čemu divit, že strava mužů a žen se stejně jako jejich úloha a postavení v tehdejší společnosti výrazně odlišovala od dnešní doby.
Kam dál? Pět záhadných historických artefaktů
Zdroje: ČT24, Reuters, ČTK
Úvodní foto: Charles Bevalet, Public domain, via Wikimedia Commons
Foto v článku: Profimedia