Nejlepší hudba ve městě /
Celý playlist
Mix

Jaká byla středověká hygiena? Toaletní papír ani kartáček na zuby zde nehledejte

Redakce
Co se týče hygieny, získali lidé ve středověku dost špatnou pověst. Proto bývá toto období občas považováno za „špinavé“ či „smradlavé“. Navzdory nedostatku vody a dalších moderních vymožeností se i přesto lidé snažili o dodržování určitých hygienických pravidel. Podívejte se, jak vypadaly hygienické návyky stovky let před současností.
20. 05. 2022

Koupel byla považována za luxus

Vzhledem k tomu, že tekoucí voda byla velmi vzácná a vzhledem k tomu, že získání jednoho kbelíku vody ze studny vyžadovalo poměrně velkou fyzickou námahu, není překvapením, že každodenní koupel byla pro většinu lidí naprosto neproveditelnou možností. Kromě toho si chudé domácnosti nemohly dovolit ani vodu ohřívat, jelikož měly nedostatek paliva. Koupele proto byly považovány za luxus, takže například mniši měli zakázáno absolvovat více než dvě nebo tři koupele za rok. Samotná koupel pak většinou probíhala ve dřevěných kádích, kde na sebe lidé pomocí džbánku lili teplou vodu ze dna. Pouze bohatí si mohli dovolit mít vanu či káď skutečně napuštěnou. Naprostá většina lidí, především z chudých vrstev, si pak vystačila s rychlým umytím pomocí umyvadla se studenou vodou. Vzhledem k tomu, že 80% populace provádělo fyzicky náročnou práci při obdělávání půdy či péči o hospodářská zvířata, je pravděpodobné že se podobným způsobem oplachovali denně. Středověcí rolníci byli dlouho terčem vtipů o hygieně, které se objevují i ve středověkých úřednických traktátech. Zde jsou rolníci popisováni jako horší než divoká zvířata. Ale i každý rolník si téměř každé ráno umyl obličej a ruce. Je však pravdou, že díky vzácně vyměňované slámové podestýlce nebyly blechy a vši ničím neobvyklým.

Místo kartáčku na zuby hadřík nebo prsty

Dentální hygiena se ve středověku prováděla pomocí past vyrobených z drcených bylin a vody. Aplikace se většinou prováděla pomocí hadříku nebo pomocí prstů. Nižší vrstvy používaly k čistění například heřmánek či levanduli, zatímco šlechta nechala pečovat o svůj chrup zubaře. Ačkoliv si však lidi zuby čistili a zbavovali se zápachu v ústech, zuby jim v dost případech nakonec shnily a musely být odstraněny – bez anestetik. Lidé tak museli buď ukousnout speciální kus dřeva, nebo si v horším případě nechat zub vyrazit úderem či ho nechat vytrhnou nebo vydloubat.

Vlastní výkaly jako hnojivo

Na vesnicích nebo panských statcích využívalo rolnictvo žumpu pro vlastní výkaly, které pak mohly být rozneseny na pole jako hnojivo. V některých případech byla pro účely toalety k dispozici malá chatka s dřevěnou lavicí s dírou. Občas jako záchod sloužily i vědra, pokud si je lidé mohli dovolit, nebo kamenné místnosti se záchodem jako sedátkem pro bohaté. Otvory většinou vedly rovnou pryč z hradu, kde se pod nimi následně hromadily výkaly. Ty pak byly pohřbeny daleko od měst a vesnic, nebo byly jednoduše vyhozeny do řek, což mělo za následek nové a smrtelnější choroby, jelikož voda z řek byla často využívána jako zdroj pitné vody. Nic jako toaletní papír tehdy neexistovalo, lidé si museli vystačit s hrstí sena, trávy, slámy nebo mechu. Bohatí pak pro tyto účely používali třeba kousky látky, kožešiny atp.


Úvodní obrázek: Profimedia

Zdroj: WordHistory

Diskuze
Vstoupit do diskuze
Sdílejte

Další na Expres FM