Zpátky do lavic s písní na rtech

A je to zase tady. Den, na které se některé děti těší a pro jiné je tím nejhorším v roce (pro jejich rodiče to platí zrovna tak), první den školy. Škola, učitelé a tak vůbec jsou ale velmi zásadním tématem i řady popových a rockových písní. Vybrali jsme pro vás některé z těch, s nimiž můžete 1. září rázně vykročit vstříc dalšímu roku institucionalizovaného vzdělávání.

Josef Melen - Né, pětku né (1984)

Pro ty, kdo vyrůstali v 80. letech v Československu, se jedná snad o první píseň, která jim v souvislosti se školou v hlavě naskočí. V roce 1984 ji nazpíval tehdy jedenáctiletý Josef Melen, toho času školák z Litoměřic. A okamžitě se z něj stala hvězda televizních estrád. Hudební fanoušci ovšem vědí, že domácího původu je pouze text této písně, který napsal František Ringo Čech. Samotná skladba totiž pochází od britské rockové skupiny Herman's Hermits, která ji vydala v roce 1996 pod jménem No Milk Today. Text české verze písně je velmi prostý, žák se ve slokách různými důvody, často dost bizarními, vymlouvá, proč u tabule pohořel a tím pádem nemá dostat pětku.

O něco zajímavější je ovšem význam původního textu. V době, kdy tato píseň vznikla, byla v Británii běžná praxe ranního rozvážení mléka před domovní dveře. Protagonista písně si však všiml, že před dveřmi sousedního domu, kde bydlela dívka jeho srdce, se ráno objevila cedulka "dnes žádné mléko". Což pro něj bylo znamení, že se zde bydlící rodina i s jeho milou z této adresy odstěhovala. Autorem skladby byl britský skladatel a textař Graham Gouldman, jehož k textu inspirovala skutečná situace, kdy u sousedního domu viděl podobou cedulku a přemýšlel nad tím, jaký může mít její vyvěšení důvod. Původně tuto skladbu napsal pro skupinu The Holies, ale nakonec se dostala do repertoáru právě Herman's Hermits. Přičemž při jejím nahrávání některé z perkusí nabušil i John Paul Jones, pozdější basák slavných Led Zeppelin.

Daft Punk - Teachers (1997)

Tahle skladba malinko klame svým názvem a se školou a učiteli souvisí jen ve velmi přeneseném smyslu. Francouzské duo Daft Punk totiž v této skladbě z debutového alba Homework z roku 1997 složila hold všem svým učitelům, jimiž jsou slavní elektroničtí a hiphopoví producenti, kteří dvojici Guy-Manuela de Homem-Christo a Thomas Bangalter přivedli k hudební tvorbě. Text písně není vlastně nic jiného než výčet těchto jmen, předčítaných silně efektovaným hlasem a najdeme v něm takové legendy jako jsou Luke Slater, Dr. Dre, DJ Hell, DJ Sneak nebo Armand Van Helden.

Docela vtipné však bylo, když úplně stejný model po Daft Punk zopakovala slavná belgická electro rocková skupina Soulwax na svém album Nite Versions z roku 2005, nicméně celek zasadili do trochu jiného kontextu. Soulwax totiž zde jako svoje vzory a učitele citují rockové klasiky jako AC/DC, Black Sabbath, Nirvana, Jane’s Addiction, MC5 nebo T. Rex. Kteří z nich více ovlivnili váš hudební vkus? Můžete si vybrat.

Předběhli dobu: Muzikanti, kteří nosili masky, než to bylo povinné

Alice Cooper - School's Out (1972)

"School's out, no more pencils, no more books", tedy "škola končí, už žádná pera a žádné knihy" jsou slova slavné skladby hard rockové legendy Alice Coopera. Je jasné, že Alice nezpívá o tom, že do školy nastupuje, ale že škola končí, protože "je v létě zavřená" a taky že "vyletěla do povětří". Což je jistě rajská představa pro všechny školáčky, kteří mají z 1. září už dva týdny předem žaludeční neurózu. Alice Cooper (vlastním jménem Vincent Damon Furnier, ženské jméno si záměrně zvolil podle jisté čarodějnice a de facto u něj se k podobně pojatému pseudonymu inspiroval i Marylin Manson, vlastním jménem Brian Warner) kdysi prozradil, že inspirací pro tuto píseň u něj byla otázka novináře, který se ho ptal, co byly nejšťastnější tři minuty jeho života. "Během roku jsou takové okamžiky dva," odpověděl Cooper, "jedním z nich je vánoční ráno, kdy se teprve chystáte otevřít dárky. V tom hraje velkou roli faktor chamtivosti. A druhým jsou pak poslední tři minuty posledního dne školy, když tam sedíte a je to jako by se vás zmocnila termonukleární fúze. Tehdy jsem si řekl, pokud dokážu tento pocit zachytit v tříminutové písni, bude to velké."

Což se přesně stalo, protože píseň je dodnes jedním z největších Cooperových hitů. A její slova uvedená na začátku tohoto odstavce ve filmu Skrytá Identita režiséra Martina Scorseseho pronáší coby přímou narážku na píseň i představitel mafiánského bosse Franka Costella v podání Jacka Nicholsona poté, co jeho chráněnec v podání Matta Damona ukončí policejní akademii.

Nirvana - School (1989)

Dnes se na to trochu zapomíná, ale ještě než Nirvana vydala své superslavné album Nevermind, které z nich udělalo modlu jedné generace, měli za sebou už jednu podstatně méně úspěšnou nahrávku, kterou hudební fanoušci docenili až tak trochu zpětně. Hovoříme samozřejmě o jejich debutovém albu Bleach z roku 1989, na kterém byla později velmi oblíbená skladba About A Girl, ale taky píseň s prostým názvem School.

Sám její autor Kurt Cobain později píseň popsal jako svoji snahu vypsat se z traumat, které zažíval na střední škole. Sám v roce 1989 před jejich prvním evropským turné Cobain poznamenal, že s tím, jak si jeho kapela v rodném Seattle získávala stále větší popularitu, začínal v klubech na svých koncertech v publiku potkávat i typ lidí, kteří ho ve škole šikanovali. Právě jim tuto skladbu "věnoval" a k tématu se vrátil pak ještě jednou, v podobně ponuré skladbě In Bloom na zmíněném albu Nevermind.

Paul Simon - Me And Julio Down By The Schoolyard

Podstatně veseleji než předchozí píseň rozhodně působí kousek, který americký písničkář Paul Simon vydal v roce 1972 na svém druhém sólovém albu. Ovšem, jak už to u Paula Simona bývá, i veselá písnička v sobě skrývá temnější podtóny. Píseň vypráví příběh, ve kterém protagonista a jeho kamarád Julio na školním dvoře spáchají blíže nespecifikovaný trestný čin, o čemž se dozví jistá dívka, která jde na policejní stanici a oba udá. Mládenci jsou následně zadržení a hrozí jim vězení, z cely jsou však nakonec propuštěni na osobní přímluvu jakéhosi kněze.

Zajímavé je, že to, čeho se měli mládenci dopustit, prý neví ani sám Paul Simon. Na přímý dotaz v rozhovoru o jaký trestný čin se mělo jednat, odpověděl: "Nemám ponětí. Představuju si, že to bylo něco se sexuálním podtextem, ale pravda je, že když v písni řeknu, že provedli 'něco', sám už se v tom dál nepitvám. Není v tom pro mě coby textaře pak už žádný rozdíl." Dodejme, že píseň jsme mohli slyšet například ve filmu režiséra Wese Andersona s názvem Taková zvláštní rodinka (Royal Tenenbaums) a dokonce i v jedné epizodě seriálu Simpsonovi.

ABBA - When I Kissed My Teacher

Milostný vztah mezi studentkou a učitelem je jedním z velmi oblíbených romantických klišé. Do jedné písně si ho vypůjčila i slavná švédská čtveřice ABBA, konkrétně do skladby z jejich alba Arrival z roku 1976. Píseň přitom měla původně úplně jiný text a jmenovala se Rio de Janeiro. Až později Björn Ulvaeus a Benny Andersson napsali text nový, který vypráví příběh dívky, která miluje svého učitele a jednoho dne se už prostě nedokáže udržet a před celou třídou jej políbí, na což třída reaguje ječením.

ABBA ale není jediná, na prakticky stejné téma, jen pojatá z pohledu učitele, je i skladba Don't Stand So Close To Me od skupiny The Police. Její frontman Sting, který je jejím autorem, se totiž před hudební kariérou živil jako středoškolský učitel, nicméně vždycky striktně odmítal, že by píseň byla jakkoliv autobiografická. Ale k tomu se asi někdo veřejně přiznávat nebude, zvlášť když Sting byl v té době již ženatý.

Ale zpět k písni od ABBA, ta zazněla i coby úvodní skladba druhého filmového muzikálu s jejími písněmi z roku 2018, který se jmenoval Mamma Mia! Here I Come Again.

Elton John - Teacher I Need You

A máme tu prakticky tentýž model jako v předešlé skladbě, ovšem v tomto případě mladý muž, student, touží po svojí učitelce. Je jasné, že se nebude jednat o příběh samotného Eltona Johna, který píseň zařadil na své šesté album Don't Shoot Me I'm Only The Piano Player z roku 1972. Elton John je, jak známo gay, tahle autobiografická vzpomínka je jeho hudebního parťáka a dvorního textaře Bernieho Taupina, který prý v písni popsal svoji skutečnou školní lásku.

Píseň byla poměrně úspěšná, byť nikdy nevyšla jako singl. Zejména Taupin za ni byl chválen pro velmi věrohodné zobrazení pocitů mladého může, v jehož nitru probíhá hormonální bouře a jen velmi těžko se dokáže soustředit na domácí úkoly, když má plnou hlavu učitelky, která mu je zadala.

Kam dál? Dříve normální, dnes nekorektní: Písně, které by už neprošly


Foto: Profimedia

Podcast