Písně kosmické. Jak Gagarin a spol. ovlivnili hudbu
Redakce
Gustav Brom se svým orchestrem – Pozdrav astronautovi
Tohle je přímo matka všech kosmických písní, jíž všichni známe pod názvem Dobrý den, majore Gagarine. To je její první verš, skutečný však název je uveden v titulku. A dost možná drží i rekord v doslova raketové rychlosti, s níž na tuto historickou událost reagovala. Její text napsal ostravský redaktor Pavel Pácl hned dvě hodiny po úspěšném startu Gagarinovy rakety, tedy 12. dubna 1961. Hudbu, která se natřásá v rytmu tehdy velmi módního dixielandu, složil Jaromír Hnilička, trumpetista Orchestru Gustava Broma. Ten ji ještě téhož dne nahrál a sám Brom (vlastním jménem Gustav Frkal) ji nazpíval. Ve vysílání československého rozhlasu zazněla tentýž den.
Píseň slavila určitých úspěch i v dalších zemích sovětského bloku, zejména v Sovětském svazu. Hnilička však byl nespokojen s propagandistickým využitím písně ze strany KSČ po okupaci Československa v roce 1968 a autorských práv se zřekl. Do svého repertoáru skladbu převzal i country hudebník Jan Vyčítal, který ji v roce 1990 vydal na albu Semtex s přeházenými slabikami pod jménem Brý dodem jore marine gaga. S pozdější ministryní obrany Vlastou Parkanovou ji pak v roce 2007 nahrál i s pozměněným textem Dobrý den prapore z hvězd a pruhů, coby uvítání radaru NATO, který měl stát (ale nestojí) v Brdech. Zajímavé je, že to byla tato píseň, která pomohla v zemích socialistického bloku pootevřít dveře jazzu, který byl ze strany cenzorů do té doby vnímán coby imperialistická hudba.
Babylon Zoo – Spaceman
Hvězdou jediného hitu, a to zmíněné skladby Spaceman, byl v polovině 90. let britský projekt Babylon ZOO, za nímž stál zejména hudebník indického původu Jas Mann. Ten v roce 1996 vydal singl Spaceman, který naprosto neočekávaně zdolal první příčku britské hitparády a stal se v Británii a v Evropě jedním z největších hitů toho roku. Ve velké míře se o to zasloužila reklama na džíny Levi's, v níž byla píseň použita. Spaceman se stal nejrychleji prodávanými singlem v britské historii od Can't Buy Me Love od The Beatles.
A podobný úspěch postihl i debutovou desku projektu The Boy With The X-Ray Eyes – v albové hitparádě byla šestá. Vesmírná tématika je v této písni použita jako metafora pro odlišnost. Text totiž vypráví příběh mimozemšťana, který zůstává věrný sám sobě a svým zvykům a nesnaží se přizpůsobit tlakům a kulturním zvykům okolí. Je zřejmé, že sám Mann, který pochází z rodiny paňdžábských Indů, v ní vypráví o svém vyrůstání ve středostavovské Anglii města Wolverhampton.
The Prodigy- Out Of Space
Je nabíledni, že i tady je vesmírná tématika metaforou spíše než nosným tématem. A v tom případě (stejně jako v celé řadě dalších), je spíš o tématu "getting high", neboli nadoblačných výšin, vyvolaných užitím jakýchkoliv drog. "Pošlu ho do vesmíru, aby našel jinou rasu" ("I’m gonna send him to outa space, to find another race") zní text tohoto legendárního rave tracku z roku 1992, který vyšel na debutovém albu britské skupiny The Prodigy s názvem Experience. A v refrénu (dá-li se to tak nazvat) zrychlený hlas říká "vezmu tvůj mozek do jiné dimenze, dávej dobrý pozor".
Je dobře, známo, že píseň stojí na samplu legendární reggae skladby Chase The Devil z roku 1976 od dnes sedmašedesátiletého jamajského zpěváka Maxe Romea. K té existuje i videoklip, ve které se kolem drogové tématiky (v tomto případě ovšem kouření marihuany) nechodí kolem horké kaše. Z klipu The Prodigy, zejména podle panenek jako talíře, které má zejména Ketih Flint, je jasné, že rave čtyřka si téma spojila s trochu jinými substancemi, patrně s amfetaminy.
The All Seeing I & Phil Oakey – The First Man in Space
Pod jménem The All Seeing I se skrýval dnes neprávem trochu pozapomenutý britský elektronický projekt, za nímž stál mimo jiné DJ Parrot (Richard Barrat). Ten na sebe v loňském roce výrazně upozornil produkováním alba Róisín Machine zpěvačky Róisín Murphy. V roce 1997 stál u zrodu jediného alba tohoto projektu, na kterém se sešli také Jarvis Cocker z Pulp, Babybird nebo Philip Oakey ze synthpopových legend Human League. Právě Oakey na album Pickled Eggs And Sherbet nazpíval píseň o chlapíkovi, který byl prvním člověkem, který cestoval do vesmíru… v jeho ulici.
"Byl jsem prvním člověkem ve vesmíru v naší ulici, musel jsem opustit ženu a děti, tuhle šanci jsem si nemohl nechat ujít, bylo to velké dobrodružství naší doby." Samozřejmě i tady je cesta do vesmíru metaforou a v sarkastickém a ironickém pojetí vypráví o chlápkovi, které má rodinného života po krk a hledá z toho únik. Což opět vede k narážkám na marihuanu v termínu "thin air" v refrénu, který se používá v britském slangu pro zhulenost.
Věra Špinarová – Raketou na Mars
Ostravská zpěvačka proslula zejména svojí verzí ústřední melodií z filmu Tenkrát na západě od Ennia Moriconneho, tohle byl ale další slavný kousek z jejího repertoáru. Ovšem ta bezstarostná a neodolatelně sympatická odrhovačka, která se u nás proslavila pod jménem Raketou na Mars, musí být dobře známá všem milovníkům herecké dvojice Bud Spencer a Terrence Hill (autor tohoto článku se k ním počítá).
Původně totiž skladbu pod jménem Flying Throug The Air napsali italští skladatelé a hudebníci, bratři Guido a Maurizio De Angelisové. Ti skládali a vydávali hudbu pod celou řadou pseudonymů, z nichž jeden je i Oliver Onions. Společně ale napsali hudbu hned do několika filmů slavné fackovací dvojice, tato pochází z filmu Dva machři mezi nebem a peklem z roku 1972. Jejich největší hit však byla skladba Dune Buggy z filmu Jestli se rozlobíme, budeme zlí, která bodovala i v celé řadě evropských hitparád. U nás dobře známá je však i jejich hudba k seriálu Sandokan nebo Willy Fog na cestě kolem světa. Věra Špinarová pak píseň o raketě na Mars, která je tu samozřejmě metaforou pro zamilovanost, nazpívala v roce 1974.
Beastie Boys – Intergalactic
V roce 1997 newyorská rapová trojka Beastie Boys vydala skladbu, který jako první singl předznamenala jejich páté album Hello Nasty. A byla to pecka. Sám text nemá s vesmírem nic společného, je to klasický "rap o rapu", ve kterém se Beastie Boys s nadcházkou vychloubají, jak je jejich rap a styl lepší a kosmickou vzdálenost dál, než styl konkurentů (ať už je jím myšlen kdokoliv, výslovně to v textu řečeno není). V textu se však objevuje i jména pana Spocka ze seriálu Star Trek nebo planety Uran.
Ke skladbě existuje i velmi úspěšné video, které bylo natočeno v Tokiu, po jehož ulicích nebo v metru Ad Rock, MCA a Mike D běhají v jakýchsi laboratorních kostýmech, přičemž se scéna mění v kulisy velkoměsta, které ničí jakýsi obří robot, který přilétl z vesmíru. Jinak ta hudba v úvodu je ze série skladeb Noc na Lysé hoře od Modesta Petroviče Musorgskijho z roku 1867. Jejíž název však nemá nic společného s naší Lysou horou, ale vypráví o sabatu čarodějnic, které se setkávají o svatojánské noci.
Dalibor Janda – Všechno na Mars
Docela zajímavě se s metaforou vesmíru ve svém textu Všechno na Mars popasoval Jan Krůta. Tato skladba, která se proslavila jako velký hit v repertoáru majitele slavného chrapláku Dalibora Jandy, je totiž takovým velmi krotkým vztyčeným ukazováčkem, varujícím před přetechnizovaností světa, která by mohla způsobit až vyhynutí lidstva. Ve skladbě z roku 1985 se totiž zpívá, už v roce 2006 lidé vystřelí na Mars koně a stromy a v poslední sloce se pak dozvídáme, že pak roboti na Mars pošlou i samotné lidi.
Je roztomilé, jak naivní byla představa textaře o rychlosti technického pokroku, ačkoliv je jasné, že Krůta svá datování lety asi nemyslel vážně, spíš pouze jako náznak toho, co se může stát v příštím miléniu. Je ostatně pravda, že to téma byla docela aktuální a před schopnostmi umělé inteligence, která by se mohla postavit proti lidstvu a způsobit jeho zánik, hlasitě varovaly i takové kapacity jako Stephen Hawking.
David Bowie – Space Oddity
"Pozemní středisko majoru Tomovi: Vezměte si proteinové pilulky a nasaďte si helmu," zní úvodní slova jedné z nejslavnějších kosmických písní všech dob, pocházející z roku 1969. Velkým hitem se mimo jiná stala i díky skvělému načasování, vyšla totiž pouhých pět dní předtím, než Američan Neil Armstrong jako první člověk vstoupil na povrch Měsíce. Skladba, která vyšla na stejnojmenném druhém albu Davida Bowieho, však byla napsána už o rok dříve a její přímou inspirací byl podle Bowieho film 2001: Vesmírná Oddysea od Stanleyho Kubricka.
Sám Bowie k tomu v roce 2003 pro časopis Performing Songwriter řekl: "V Anglii se vždy předpokládalo, že je ta píseň o přistání na Měsíci, protože se proslavila zhruba ve stejnou dobu. Ale ve skutečnosti tomu tak nebylo. Napsal jsem ji poté, co jsem viděl film 2001: Vesmírná Odyssea, který byl prostě úžasný. Viděl jsem ho snad sedmkrát a pokaždé jsem u toho byl dost zhulený, díky čemuž na mě ten film obrovsky zapůsobil. BBC si dokonce tuhle skladbu vybrala jako soundtrack, jímž podkreslila samotný přenos z přistání. Ale pochybuju, že si vůbec její text poslechli, protože si nemyslím, že je to ta správná skladba, která by měla znít u přistání na Měsíci."
Bowie tím narážel na to, že text nemá extra happy end, jelikož major Tom v něm ve svém skafandru vystoupí z rakety a ztratí se ve vesmíru. A je zřejmé, že i zde se jedná o spojení cestování kosmem s metaforou drog, v tomto případě opět marihuany, která hrála při skládání písně významnou roli. Sám Bowie se pak k postavě majora Toma vrátil ještě dvakrát a to v písních Ashes To Ashes (1980) a Hello Spaceboy (1995)
R.E.M – Man On The Moon
Jedna z nejslavnějších písní americké rockové skupiny R.E.M. dala název i stejnojmennému filmu Miloše Formana, což jednoznačně prozrazuje, že stejně jako film sám, ani píseň nevypráví nic o cestě na Měsíc, ale o postavě komika Andyho Kaufmana. Frontman R.E.M. Michael Stipe byl totiž od mládí Kaufmannovým velkým fanouškem poté, co jej viděl v Saturday Night Live předvádět Elvise Presyleho. A o imitaci Presleyho, se po vzoru Kaufmanna, v písní pokouší i sám Stipe, když na konci sloky zpívá "Andy, zase blbneš s Elvisem?", načež hlubokým znělým "presleyovským" hlasem říká "Baby, are you having fun?"
Poté, co se R.E.M. v roce 2011 rozpadli, řekl Michael Stipe časopisu Rolling Stone, že Man On The Moon je skladbou, jejíž zpívání před lidmi mu schází úplně nejvíc. "Hrávali jsme tuhle píseň na koncertech často jako poslední a vždycky jsem se rád díval, jak ta basová linka v úvodu okamžitě mezi lidmi vyvolala vlnu nadšení. Navíc je to píseň, která se zpívá velmi snadno, je těžké v ní zazpívat falešnou notu," řekl doslova Stipe o písni, která vyšla už v roce 1992 na desce Automatic For The People. A odkud pochází ten Měsíc v textu? Jedná se o narážku na to, že se řada lidí dodnes domnívá, že přistání na Měsíci nebylo skutečné, pouze velmi věrně zinscenované. Což je přesně to, v čem byl Kaufman mistr.
Foto: Profimedia.cz
