Lepší dobře ukrást...

... než blbě vymyslet, říká se. Příklad si z toho bere i řada slavných muzikantů, kteří svoje skladby postavili na hudebním motivu někoho jiného. Ovšem není krádež jako krádež. Samplování úryvků písní je věc zcela legální a velmi častá. A týká se i skladeb, u kterých byste to možná nečekali.


Beyonce & Jay-Z - Crazy In Love

Crazy In Love z roku 2003 byl hit jako hrom a de facto odstartoval dodnes megaúspěšnou sólovou kariéru Beyoncé Knowles, která předtím proslula v rodinném triu Destiny’s Child. Ve skladbě hostoval i její přítel (dnes už manžel) Jay-Z a vlastně se jednalo o oplátku za to, že mu Beyoncé o rok dříve nazpívala part do jeho skladby 03 Bonnie & Clyde z desky The Blueprint 2: The Gift & The Curse (právě během tohoto natáčení si spolu prý začali).

V podstatě skoro celá hudební složka této skladby, tedy ty fanfáry v úvodu i skvělý beat, jsou však samply, a to jediného tracku s názvem Are You My Woman? (Tell Me So) z roku 1970 od chicagské R'n'B kapely The Chi-Lites. Nejedná se však zdaleka o jejich největší hit, znát od nich můžete mnohem spíš balady Oh Girl nebo Have You Seen Her. Nicméně záslouhou samplu v Crazy In Love se do centra pozornosti později dostala i původní samplovaná skladba, která je dnes považovaná za polozapomenutou, ale znovu objevenou klasiku žánru.


Robbie Williams - Rock DJ

Ten rytmus kopáku a jednoduché basy, hrané pouze jedním prstem na piano, zní neodolatelně, sexy a svůdně. Není proto s podivem, že jej nevymyslel nikdo jiný než hudebník, jehož hudba je považována za kvintesenci zhudebněného sexuálního napětí. A ne, skutečně nemyslíme Robbieho Williamse, ale majitele jednoho z nejvíce sexy hlasů všech dob, amerického soulmastera Barryho Whitea. Skladba Rock DJ, jehož kontroverzní klip byl dokonce na MTV zakázán, totiž stojí na motivu, jímž začíná Whiteova skladba It's Ecstasy When You Lay Down Next To Me z roku 1977.

Tím to ale nekončí. V textu skladby lze zaslechnout i citaci ze skladby Can I Kick It? (Yes, you can!) od rapové kapely A Tribe Called Quest (ta si zase vypůjčila sampl ze skladby Walk On The Wildside od Lou Reeda, ale v hiphopu tehdy to bylo naprosto běžné) a pak také citaci ze skladby La Di Da Di od Slick Ricka a Doug E. Freshe ("But when I rock the mike, I rock the mike (right)").

Než začnete na protest pálit Williamsovy desky a rozjíždět je bagrem, uklidněte se. V angloamerickém světě se jedná o tak notoricky známé skladby, že Williams spíš očekával, že tyto narážky posluchač v písni pozná, než že by se chlubil cizím peřím. Ostatně už jeho velký první sólový hit Millenium stál na samplu motivu z bondovky You Only Live Twice a sólo v druhé polovině skladby zase bylo, notu od noty, vypůjčeno ze skladby I Will Survive, kterou proslavila Gloria Gaynor.


M.I.A. - Paper Planes

Zatímco pro anglofonní svět je to jasné jako facka, čeští hudební fanoušci často netuší, že největší hit srílanské rapperky Maya Arulpragasm aka M.I.A. stojí na notoricky známém samplu. V tomto případě se jedná o skladbu Straight To Hell od punkové legendy The Clash, což je jeden z největších hitů z jejich desky Combat Rock z roku 1982. M.I.A. a Diplovi, který skladbu Paper Planes produkoval, ale nešlo jen o hezky znějící sampl, celá věc má – jak je u asijské rapperky i anglických pankáčů zvykem – jasný politický přesah a sdělení.

M.I.A. skladbu napsala na protest proti tomu, že nedostala pracovní vízum do USA, kde chtěla natáčet novou desku, a to z důvodů, že její otec byl členem organizace Tamilských tygrů, kterou USA označují za teroristickou. Proto, M.I.A. ironicky rapuje něco ve smyslu, "jasně, chci vás všechny postřílet a sebrat vám peníze, co taky jiného", Což podložila ukázkou z písně, v jejímž textu The Clash kritizovali kolonialismus Velké Británie a dalších světových mocností zejména ve vztahu k zemím třetího světa, ale taky válku ve Vietnamu. A najednou je z toho hitu, který ve tři ráno probudí každý mejdan, úplně jiná písnička, viďte?


Sugarhill Gang - Rapper's Delight

"I said-a hip, hop, the hippie, the hippie, To the hip hip hop-a you don't stop the rock, It to the bang-bang boogie, say up jump the boogie, To the rhythm of the boogie, the beat." Tak zní úvodní slova další skladby, kterou jsme nesčetněkrát slyšeli na rozjetých mejdanech všeho druhu. Skladbu od newyorské kapely Sugarhill Gang můžeme zpětně považovat za jedno z poklepání na základní kámen hiphopu a vůbec celé samplovací kultury.

A taky byla předmětem jedné z první právních bitev tohoto charakteru, jejímž výsledkem bylo, že Nile Rodgers a basák Bernie Edwards z Chic, kteří jsou autory Good Times, byli následně pod skladbou Rapper’s Delight uváděni jako její spoluautoři. Nicméně nejedná se o jediný sampl ve skladbě. Ti, kdo Good Times znají, vědí, že takovou instrumentální pasáž, jíž Rapper’s Delight začíná, neobsahuje. Ta je totiž ze skladby Here Comes That Sound Again od kolektivu Love De-Luxe with Hawkshaw's Discophonia.


Unkle - Rabbit In Your Headlights

Na konci 90. let to byl jeden z největších hitů nezávislé scény. Skladba z debutového alba britského projektu UNKLE, kterou produkoval americký DJ Shadow a v níž zpíval Thom Yorke z Radiohead. Nicméně sám DJ Shadow je považován za jednoho z králů samplovací disciplíny (jeho debutové album Endtroducing z roku 1996 je kvůli jejich počtu dokonce i v Guinessově knize rekordů). A tak celá deska Psyence Fiction (1998) i zmíněná skladba obsahují řadu samplů.

Ty bicí v podivném rytmu pocházejí ze skladby New Grass od britské skupiny Talk Talk z roku 1991. Ke konci skladby, kdy se rytmika rozburácí, pak zní jiný sampl, a to ze skladby Essa Menina Tá Ficando Moça od brazilského hudebního dua Dom E Ravel z roku 1971. A z podobné doby je i to ponuré piano, které dokonce pochází z hudby k avantgardnímu baletu z roku 1972 s názvem Pudding En Gisteren od holandské skupiny Supersister. A propos, název skladby a text pak odkazuje na trailer k mysterióznímu horroru Adriana Lynea Jakobův žebřík z roku 1991, jehož samply je celá deska doslova prošpikovaná. Ano, je to hodně podivná skládačka. Ale přesně v takových je DJ Shadow mistr.


Groove Armada - At The River

Britská dvojice Tom Findlay a Andy Cato patřila na konci 90. let k jedněm z největších hvězd tamní taneční elektronické hudby, přesněji řečeno k její pomalejší a houpavější odnoži, které se tehdy říkalo chillout nebo downtempo. A jelikož měli Findlay i Cato velmi blízko k hiphopové kultuře, i jejich skladby nezřídka obsahovaly samply. Mezi těmi nejvýraznějšími příklady je i jejich patrně největší hit z tehdejší doby, skladba At The River, která je hudebním ekvivalentem lexaurinu, rozmíchaného v hezky napěněné a vychlazené piňa coladě.

Ústřední motiv skladby ("If you're fond of sand dunes and salty air / Quaint little villages here and there") a její vokál nicméně pochází ze skladby Old Cape Codz roku 1957 od americké country zpěvačky Patti Page. Veškeré ostatní nástroje už však dohrálo duo samo, včetně toho krásného sóla na trombón v závěru, které nahrál Cato.

Vtipná historka, která se k velkému hitu roku 1997 váže je, že dvojice vinyl s touto písní koupila za půl libry v nějakém výprodeji a takto krátký úryvek z písně použili jen proto, že jim jejich sampler více než desetivteřinový záznam tehdy samplovat neumožňoval. Cato navíc sólo na trombón nahrál spíše náhodou, když cvičil pro svoje vystoupení s jazzovou kapelou, s níž tehdy hrál a do rozpracované skladby začal jen tak improvizovat. Výsledek se oběma hudebníkům líbil a už to tam nechali.

Nejen samply je živa hudba: Předělávky, které předčily originál



Portishead - Glorybox

Bristolská trojice Porstishead je jednou z těch, co položily základy žánru, kterému se dodnes přezdívá trip hop. A hiphopovým tradicím, z nichž vycházel, odpovídá zejména jejich první album Dummy (1994), které jejich hlavní mozek Geoff Barow doslova narval různými samply. Vyzdvihnout bychom tu mohli i několik dalších písní, například Sour Times, která stojí na samplu skladby Danube Incident skladatele Lalo Schiffrina, složenou pro jednu z epizod série Mission: Impossible.

Ještě zajímavějším případem je však skladba Glorybox z debutu kapely, která je postavena na samplu skladby Ike’s Rap II z roku 1971 od amerického soulového zpěváka a skladatele Isaaca Hayese (ten mimo jiné svůj hlas propůjčil i postavičce věčně nadrženého šéfkuchaře Chefa ze seriálu South Park). Zajímavé je to však i v tom, že stejnou skladbu do své skladby Hell Is Round The Corner o rok později vysamploval rovněž další bristolský hudebník a jeden z praotců triphopu, Tricky. Nejde však o kopírování, obě skladby vznikly v přibližně stejnou dobu, jenom Tricky vydal svůj debut Maxinquaye, na kterém skladba byla, o něco později. A spíše než co jiného je tohle potvrzením rčení, že – jak říkají Angličané – skvělé mysli přemýšlejí stejně (Great minds think alike).


Jamie xx: Loud Places

Tohle bude možná pro řadu lidí opravdu velké překvapení. Nicméně nemělo by. Britský producent Jamie xx, který jinak tvoří též jednu třetinu slavné indie popové trojice The xx, je totiž z podstaty fanoušek hiphopové a klubové kultury. A také k tomu tak přistupuje ve své vlastní tvorbě. Jeho vynikající, geniální debutové sólové album In Colour, která vydal v roce 2015, obsahuje celou řadu samplů. A mimo jiné ve skladbě Sleep Sounds, ten krátký sampl ženského hlasu, opakujícího "oh, oh, oh" pochází z výše zmíněné skladby Crazy In Love do Beyoncé (čímž se kruh hezky uzavírá). Anebo mužské hlasy, opakující "Oh my gosh, hold it down, easy, easy" v hitu Gosh zase patří moderátorům pilotního, ale neodvysílaného vydání rozhlasového pořadu BBC Radio One s názvem One On The Jungle z roku 1995, zaměřeného na žánry jako jungle a drum’n’bass.

Ve skutečnosti ale i největší hit z desky, skladba Loud Places, v níž zpívá i Romy Madley-Croft z The xx, má důležitou část postavenou na samplu. Celý refrén písně, který zpívá soulový sbor, je totiž sakum prdum převzatý z písně Could Heaven Ever Be Like This z roku 1977 od amerického jazzového skladatele a hudebníka Idrise Muhammada. Ani Jamie xx se tím ale nějak netají a naopak Muhammadův originál často a rád hraje během svých DJ setů, čímž se sám dobrovolně odkopává a dnes již nežijícímu autorovi vzdává hold.




Foto: Profimedia.cz

Podcast