Ikony bez tváře

EXPRES OLD(S)COOL: Daft Punk - Around The World (1997) | Uběhlo 24 let od vydání debutového alba Homework slavné francouzské elektronické dvojice, které se podařilo zůstat až dodnes v anonymitě.

"Stát se roboty nebyla naše volba. V našem nahrávacím studiu došlo k nehodě - pracovali jsme se samplerem, který 9. 9. 1999 v 9 hodin a 9 minut explodoval. Když se nám vrátilo vědomí, zjistili jsme, že se z nás staly roboti," vylíčil kdysi legendu o zrodu veřejných identit Daft Punk vyšší a mluvnější z dvojice dnešních šestačtyřicátníků Thomas Bangalter.

Robotické rukavice a helmy (které dnes mají ventilaci i dorozumívací systém pro potřeby živých vystoupení), díky kterým si Daft Punk drží punc jakési neproniknutelné záhady, dvojice nasadila až s druhým albem Discovery v roce 2001, ale různé pytle přes hlavu či strašidelné halloweenské masky používala od prvopočátku.

Neobjevují se ve videoklipech, nedávají rozhovory a vystupují jen výjimečně. "Nechceme být součástí systému hudebních hvězd. Chceme, aby se lidé soustředili na naší hudbu, to je ta nejosobnější věc, kterou jim můžeme dát. Nechceme být hvězdy, které se berou vážně, což je často obrovská nuda, nebo dělat při focení trapné rock'n'nrollové pózy. Lidé snad už pochopili, že nemusíte být na obálce časopisu, abyste dělali dobrou hudbu," říká Thomas, kterému se tak s kolegou podařilo skvěle oddělit soukromý a veřejný život.

"Nejsme performeři ani modelové – pro lidstvo by nebyl valný zážitek vidět naše tváře. Ale roboty lidé milují. Když odhalíte kouzelnický fígl, je to depresivní. Soustředíme se proto na iluzi, protože vyzrazení kouzla znamená konec vzrušení a nevinnosti," říká Guy-Manuel de Homem-Christo.

Existuje jen hrstka starých snímků a videí, na kterých jsou vidět civilní tváře tohoto tandemu, a tak se lidé, kteří za své poslední album Random Access Memories získali pět cen Grammy, spolupracují s Pharrellem Wlliamsem nebo The Weekndem a mají obrovskou základnu fanoušků po celém světě, mohou projít po Champs-Élysées nebo se svézt newyorským metrem naprosto inkognito.

Video režíroval Michel Gondry, tvůrce filmu Věčný svit neposkvrněné mysli:




Foto: Profimedia.cz

Podcast