Chyby v písňových textech

Písňové texty máme tendenci brát, tak jak jsou a moc nad nimi nepřemýšlet. Ostatně kdo z nás do podrobná zná básníkovo nitro či situaci, z níž při skládání vycházel. A taky musíme zohlednit potřebu, aby se to všechno aspoň trochu rýmovalo. Přesto existuje několik textů písní, a to i velmi slavných, ve kterých jsou vyslovovány zjevné nesmysly. Tady jsou příklady některých z nich.

Lucie Bílá & Ilona Csáková - Láska je láska

Pokud jste se někdy vydali na pražský Petřín (což je - pro ty nepražské - kopec hned vedle Pražského hradu), ocitli jste se v dějišti textu písně, který Lucii Bílou v roce 1992 vystřelil mezi největší české popové hvězdy. Jeho autorkou je textařka Gabriela Osvaldová, která veselým a hravým textem osadila hudbu, již složil její tehdejší manžel Ondřej Soukup (přesněji řečeno ji dost věrně obšlehl podle písně Alphabet Street od Prince).

V textu je ale také jedna zásadní chyba: "Mácha má štěstí, že je kamennej," zpívá se v úplném závěru písně. Myšlena je tím socha romantického básníka Karla Hynka Máchy od akademického sochaře Antonína Balšánka, vytvořená v letech 1910 -1912, která stojí na úpatí kopce. A coby patron zdejších milenců byl Mácha za to více než století svojí přítomnosti na místě tichým svědkem mnoha milostných dobrodružství a možná i početí, o tom nemůže být pochyb. Je tu však jeden rozpor - kamenný je totiž pouze podstavec sochy. Socha samotná je vyrobená z bronzu. Vzhledem k tomu, že je Gabriela Osvaldová rodilá Pražanka a tímto místem musela projít nespočetněkrát, vůbec nepochybujeme o tom, že dobře ví, z jakého materiálu je Máchova socha vyrobena. Nicméně slovo "bronzovej" by se přece jenom tak dobře nerýmovalo s následujícím veršem "byl by v pase zlomenej" jako "kamennej".

A ještě jedna zajímavost - ačkoliv je dnes píseň Láska je láska připisována už prakticky výhradně do repertoáru Lucie Bílé, jednalo se o její duet s Ilonou Csákovou, přičemž obě v písni dostaly zhruba stejně prostoru. Z historického hlediska však Bílá Csákovou v písni (a nejen tam) téměř úplně zastínila.

Čtěte také: Lepší dobře ukrást...

U2 - Pride (In The Name Of Love)

V roce 1984 vydala irská rocková skupina U2 album Unforgettable Fire, které ji definitivně zařadilo mezi největší hudební skupiny planety. Její název byl inspirován výstavou kreseb, které vytvořili ti, kdo přežili svržení atomové bomby na Hirošimu. A celá deska má i díky tomu výrazně protiválečný a politický charakter. Proslulý "mírový štváč" Bono byl však v té době velmi zaujatý i postavou reverenda Martina Luthera Kinga, černošského aktivisty a jednoho z vůdců tehdejšího hnutí za práva černochů, který byl v roce 1968 v Memphisu zavražděn. Bono mu na albu věnoval hned dvě písně, jednak závěrečnou "ukolébavku" MLK (což je pochopitelně Kingův monogram) a pak pozdější stadionovou hymnu a dodnes jednu z nejslavnějších písní kapely, skladbu Pride (In The Name Of Love).

Ta se věnuje přímo dni, kdy byl King zastřelen. V samotném textu je uvedeno i konkrétní datum 4. dubna (ačkoliv rok 1968 tu řečen není). Bono však v textu tvrdí, že to bylo brzy ráno (jsou zde slova "early morning April 4th, shot rings out in the Memphis sky" tedy "4. dubna brzy ráno se k obloze nad Memphisem vznesl výstřel". King byl však zastřelen v podvečer. Přesně je zdokumentováno, že to bylo jednu minutu po osmnácté hodně, zatímco postával na balkoně v 2. patře v memphisského motelu Lorraine, kde byl ubytovaný. Z jeho vraždy byl následně obviněn jistý James Earl Ray, který byl odsouzen k devětadevadesáti letům vězení (zemřel ve vězení v roce 1998). Bono ovšem následně prohlásil, že záměna rána za podvečer v textu byla nevědomá chyba. A od té doby ji na koncertech zpívá se slovy "early evening, April 4th".

Chinaski - Víno

V roce 2014 skupina Chinaski natáčela své album Rockfield, což bylo jejich poslední album v sestavě před personálním zemětřesením, po kterém v kapele zůstali jenom frontman Michal Malátný a kytarista František Táborský. Skupina tehdy mimo jiné dostala nabídku od televize Prima, aby natočila ústřední píseň k tehdy se rodícímu seriálu Vinaři. Což skupina podle všeho s radostí přijala, ostatně kdo by neměl rád víno…

Hned v samotném úvodu textu písně, v němž Malátný popisuje svoji cestu z hlavního města směrem na jih Moravy, k Mikulovu, najdeme jednu faktickou trhlinu. "Zase je pátek a mám toho dost / Tak beru kramle, za zády Černý Most / A pokud mi to D1 dovolí / Než minu Jihlavu, hodím Prahu za hlavu," zpívá se v první sloce. Každý, kdo však někdy jel po D1 z Prahy do Brna, však dobře ví, že když opustí Prahu, nemá za zády Černý Most, ale Chodov. Zmíněný "Čerňák" je možné mít za zády spíš cestou po cestě směrem na Mladou Boleslav nebo Hradec Králové, ale rozhodně ne cestou na Brno. Nicméně skupina Chinaski je – jak známo – z Jičína, do nějž cesta z Prahy přes Černý Most skutečně vede, takže možná jenom Michal Malátný spojil obě zkušenosti s cestováním z Prahy do jedné strofy.

Které písně jsou Nejdivnější české písně o lásce?


Lenka Filipová - Zamilovaná

První album písničkářky, kytaristky a zpěvačky Lenky Filipové s názvem Zamilovaná z roku 1981 bylo bez přehánění jedním z nejpozoruhodnějších debutů české populární hudby vůbec. Velkou zásluhu na tom měla i titulní skladba, která se u nás stala obrovským hitem, ačkoliv málokdo tehdy věděl, že se ve skutečnosti jedná o coververzi písně francouzského zpěváka a skladatele Francise Cabrela, kterou vydal pod jménem Je L'aime A Mourir pouze o dva roky dříve než Filipová. Ta totiž ještě před svojí úspěšnou kariérou v tehdejším Československu žila několik let v Paříži, vydala tu i dva singly a osobně se z té doby znala z celou řadou francouzských hudebníků, Cabrel byl jedním z nich.

A teď k té chybě v jinak velmi zdařilém textu, jehož autorem byl Zdeněk Rytíř: V první sloce písně se zpívá: "Ten okamžik trval celý světelný rok." Každý, kdo (byť jen letmo) zavadil o astronomii, však ví, že světelný rok není jednotkou času, ale vzdálenosti. Jedná se totiž o vzdálenost, kterou světlo urazí za jeden rok (čistě pro úplnost: je to přibližně 10 bilionů kilometrů, což je upřímně řečeno celkem štreka). Jak se tam tedy tato jednotka dostala, se již Zdeňka Rytíře zeptat nemůžeme, jelikož v roce 2013 zemřel, nicméně domníváme se, že dobře věděl, že je to faktický nesmysl, ale slova zvolil spíše pro jejich zvukomalebnost i za cenu, že to nebude vědecky správně.

Mimochodem písnička se po letech usadila i v repertoáru kolumbijské zpěvačky Shakiry, která ji s velkým úspěchem zpívá zejména ve Francii, kde je píseň v Cabrelové podání rovněž velkým hitem. Lenka Filipová k tomu před pár lety pro časopis Týden řekla: "Musím připomenout, že to není moje písnička. Věnoval mi ji dlouholetý francouzský kamarád Francis Cabrel, který se mnou v Čechách odehrál dva koncerty a v jehož podání je známá jako Je L'aime A Mourir. Teď už je velkou celebritou. Ta písnička se ale stala mojí, jaksi nechtěnou "imidžovkou", kterou narychlo otextoval můj, bohužel již zesnulý dvorní textař Zdeněk Rytíř. No, a co se týká Shakiry, přivítala jsem, že další generace objevila krásu té písničky. Dělá ji trochu jinak a to je dobře."

Pitbull - I Know You Want Me (Calle Ocho)

Americký rapper kubánského původu Armando Christian Pérez si zvolil pseudonym, díky němuž je nám zřejmé, že se vidí jako někdo, kdo spoléhá spíše na svoji fyzickou sílu než na to, že by vládl neomylnou mozkovnou. Že nejspíš bude jeho umělecké jméno zvolené správně, může naznačovat mimo jiné text jeho skladby I Know You Want Me (Calle Ocho) z jeho čtvrté desky Pitbull Starring In Rebelution.

V té se totiž doslova praví: "Now watch him make a movie like Albert Hitchcock.“ Tedy "A teď ho sleduj, jak filmuje jako Albert Hitchcock." Pitbull podle všeho nebude držitelem členské průkazky do nějakého floridského filmového klubu náročného diváka. To by totiž nejspíš věděl, že slavný britský režisér, který se proslavil zejména horory a napínavými filmy jako Ptáci, Psycho nebo Vertigo, se křestním jménem nejmenoval Albert, ale Alfred, mezi přáteli důvěrně přezdívaný "Hitch".

Nic pro grafiky: Nejblbější obaly českých desek

Kate Bush - Pi

Britská hudebnice, zpěvačka, skladatelka a tanečnice Kate Bush je jednou z nejpozoruhodnějších (nejen ženských) postav světové pop music posledního půlstoletí. Její písně a alba měly často velké intelektuální přesahy, což jim však paradoxně v mnoha případech nebránilo v tom, aby byly i komerčně úspěšné a zejména v 80. letech bodovaly v hitparádách prodejnosti. Docela velké sousto si však Kate Bush ukousla v roce 2005 s písní z alba Aerial, kterou pojmenovala jednoduše Pi. A její text skutečně pojednává o Ludolfovu číslu, které – jak se všichni učíme v matematice na základní škole - udává poměr obvodu jakéhokoli kruhu v eukleidovské rovině k jeho průměru.

Do textu písně se navíc Kate Bush rozhodla přímo vměstnat číslo Pí na mnoho desetinných míst a v textu tedy zpívá (nebo spíš deklamuje) i toto: "3.14159 26535897932 3846 264 338 3279" a později ještě přidává "50288419716939937510 5 8231974944 / 59 230781640628620882148865132 / 8230 66470938446095558223". Jenomže několik matematiků mezi jejími fanoušky (a asi jich tam nebude málo) si velmi záhy všimlo, že to není úplně správně a Ludolfovo číslo takto není. A že některé číselné sekvence zde úplně chybí. Nicméně Ludolfovo číslo, jak známo, má nekonečný počet desetinných míst, takže je na základně pravidel kombinatoriky prakticky jisté, že i uvedená sekvence v tomto pořadí v něm někde existuje. Takže to v tomto případě vidíme mezi Kate a matematikou na pěknou remízu.

Kate Bush není jedinou hudebnicí, která se rozhodla do písně použít pojem známý z fyziky a matematiky. Něco podobného už v roce 1985 udělala skupina Big Audio Dynamite, kterou založil kytarista a zpěvák Mick Jones poté, co byl vyhozen z punkové legendy The Clash. Do názvu jedné skladby z té doby (a patrně jediného hitu této skupiny) se totiž rozhodli použít vzorec, jimž Albert Einstein popsal teorii relativity. Její název je E=mc2, což se vyslovuje "E is M C square."

Kam dál? Nejvíc, nejdál, nejvýš. Rekordy ze světa hudby



Foto: Profimedia

Podcast